Velké a těžké cisterny ani auto s žebříkem nemají nyní šanci projet hlavním branou. Rekonstrukcí proto prochází zadní příjezdová cesta, po které se technika dostane tam, kam hasiči potřebují.
Mluvčí Národního památkového ústavu Markéta Slabová řekla, že poprvé v České republice je do spodních vrstev cesty u kulturní památky uložena geomříž. „Technologie se používá zcela výjimečně, přitom umožňuje zpevnění komunikace bez nutnosti hlubokých zásahů do podloží. To je u historických objektů zcela zásadní,“ řekla Slabová.
Geomříž na první pohled připomíná plastovou síť s různě velkými oky různých tvarů, která je srolovaná jako koberec. Dva muži jednu roli bez problémů odnesou tam, kam je potřeba. Podklad nemusí být ideálně rovný. Na geomříž pak navezou a zhutní materiál, který bude tvořit mlatovou cestu.
Samotná síť má tloušťku necelé čtyři milimetry. Přitom v 3,5 metru široké cestě pomůže roznést váhu hasičské cisterny plné vody do plochy cesty, takové auto může vážit i přes 20 tun. Ani po občasném průjezdu hasičské techniky po upravené cestě od skanzenu podél zdí hradu nemají zůstat v mlatovém povrchu koleje ani nerovnosti.
Karol France ze slovenské firmy Tensar uvedl, že první geomříže se objevily v 70. letech minulého století. „Životnost sítě je v uvozovkách téměř neomezená, v konstrukčních vrstvách se počítá s její životností kolem 100 let. Při použití správného kameniva pod ní se lépe roznáší hmotnost vozidel, která se po cestě pohybují. Mění se v případě, kdy dojde k její deformaci. Pokud by byla obnažená, její životnost je minimální,“ popsal France.
Národní památkový ústav očekává, že při použití této sítě bude povrch cesty potřebovat méně často také drobné opravy.
Kastelán Matěj Mejstřík uvedl, že od hasičů měli dlouhodobé požadavky na úpravu a zpevnění zadní cesty k hradu.
„Báli se, že když přijedou s dvacetitunovou cisternou, že může dojít k odtržení části cesty a oni by se i s technikou mohli zřítit dolů až k řece. To jsou desítky metrů. Proto teď došlo k částečnému odbagrování svahu a zpevnění podkladu cesty lomovým kamenem. Kameny byly ještě prolévány tekutým betonem. Na tento podklad používáme novou technologii konstrukce cesty. My díky této technologii nemusíme hutnit vrstvu 40 centimetrů štěrku a písku, který se hutní válci, aby se komunikace nerozpadala. Nám tady stačí zhutnění 20 centimetrů a podle výrobce sítě se ještě zásadním způsobem prodlouží životnost komunikace. Protože je tu archeologicky významná lokalita, platí pro nás, že čím méně zasahujeme do hloubky, tím lépe,“ vypočítal kastelán Mejstřík.
Modernizace asi 80 metrů dlouhé cesty vyjde na 1,2 milionu korun, hotová má být v květnu. Nejen hasiči se tak dostanou na parkán, pro provoz hradu je důležité, že tuto cestu bude využívat i cisterna, která vyváží nádrže s odpadní vodou na hradě.
