Hrad Švihov se dostal mezi deset památek, které mají svoji pamětní minci

  • 0
Česká národní banka vydala další pamětní minci s motivem památky Plzeňského kraje. Po hradu Rabí, který se svého penízku dočkal v loňském roce, se tentokrát stal inspirací Švihov. Na lícové straně mince je oltář z hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie, na rubu průhled pozdně gotickým portálem na nádvoří hradu.

Josef Ducháček z České národní banky (ČNB) uvedl, že vydáno bylo 3 200 mincí z ryzího zlata v běžném provedení a 7 000 ve špičkové kvalitě. Celkově bylo na ražbu použito 159 kilogramů ryzího zlata.

Nominální hodnota každého z kusů je pět tisíc korun. Kdo by si ale chtěl novinku pořídit, musí si připlatit. Prodejní cena se totiž bude pohybovat kolem 19 000 korun, protože do ní patří tržní cena zlata a náklady na výrobu.

Průměr mince vyražené v České mincovně v Jablonci nad Nisou je 28 milimetrů, síla 1,9 milimetru a hmotnost 15,55 gramu. To je polovina troyské unce, základní váhové jednotky používané na trzích s drahými kovy.

Edice mincí zaměřená na hrady zahrnuje deset památek. Ty vzešly z třiceti areálů, které předvybrali odborníci z Národního památkového ústavu. „Cílem bylo, aby byly zastoupeny různé typy hradní architektury a aby byly tyto památky rozmístěné různě po republice,“ vysvětluje Ducháček.

Do výběru se dostaly například i hrady Pernštejn, Zvíkov nebo Bouzov. Příští rok sérii završí mince Bečova nad Teplou a Buchlova.

„Ražbou této mince se Švihov dostal do vybrané společnosti deseti míst z celé republiky. Myslím si, že význam tohoto počinu je tak velký, že ho momentálně ani nedokážeme docenit. Akce má velké promo, takže se to dostane do širokého povědomí nejen lidí, kteří sbírají mince. Jsem rád, že se tak jméno Švihov, ať už jde o město, nebo hrad, opět rozšíří dále,“ pochvaluje si starosta Švihova Václav Petrus.

Autorem návrhu je Luboš Charvát, který má na svém kontě dalších deset mincí. Přestože podobu švihovského hradu vystihl výborně, nikdy na něm až do dnešního dne nebyl. Inspiroval se obrázky.

„Nevím, jestli by vlastně bylo dobré jej dopředu vidět. Jestli by to pak člověka nesvazovalo. Teď, když jsem tady, najednou vidím, kolik je tu zajímavých věcí. Asi bych si u každé řekl, že bych ji dal na minci? Takže by z toho mohl vlastně být takový guláš,“ podotýká Luboš Charvát. Ten zvítězil v soutěži, do níž se přihlásilo třináct výtvarníků s 24 návrhy.

S vydáváním pamětních mincí ČNB začala v roce 1993. Od té doby světlo světa spatřilo 51 zlatých mincí. Celkově na ně padlo 6,6 tuny zlata. Sbírku doplňují tři bimetalové, tedy vyrobené ze dvou kovů, a 124 stříbrných.