Mohutné trámy z letitých šumavských smrků začátkem týdne na 27 metrů vysokou hradní věž vyzvedával jeřáb. „Až budou všechny trámy nahoře, začne se se stavbou krovu a v říjnu pak stavebníci položí na krov štípaný šindel. Nová střecha tak bude chránit starou cihlovou helmici před dalším zvětráváním a rozpadem,“ řekl kastelán Václav Kůs.
Cihlová střecha na západní věži patří k nejvzácnějším dochovaným stavebním konstrukcím hradu. Přežila středověké požáry, orkány i víc než 660 šumavských zim. Dochovaly se tři pětiny původní střechy.
„A protože je zvětralá a cihly jsou za hranou životnosti, bylo už před lety rozhodnuto po dohodě s památkovou péčí, že nejšetrnějším způsobem, jak tu střechu ochránit a zpomalit přirozenou degradaci, je nad ní postavit nový krov, který bude chránit to původní torzo,“ vysvětlil kastelán.
Kašperk bude v říjnu pro návštěvníky otevřen od čtvrtka do neděle, a to bez průvodce. V listopadu a v prosinci bude vstupní brána pro návštěvníky uzavřená.
Hrad založil jako pohraniční pevnost král Karel IV. v roce 1356. V královské správě Kašperk zůstal jen do roku 1365, kdy jej panovník zastavil Janu Očkovi z Vlašimi. Zástavní držitelé se poté na hradě střídali.
Koncem šestnáctého století si hrad pronajalo město Kašperské Hory, ale měšťané se zajímali spíše o užitky z hradního panství, a samotný hrad zanedbávali. Ten proto chátral, a když se po skončení třicetileté války stal zdrojem stavebního materiálu, změnil se rychle ve zříceninu.