Šestapadesátiletý traktorista Jaroslav Jurčík se podle soudu řádně nepřesvědčil, zda může z hlavní silnice odbočit na vedlejší. Začal odbočovat vlevo, když už jej předjížděl policejní vůz.
„Obžalovaný se podíval do zpětného zrcátka, když dával blinkr. Pak už zřejmě situaci nekontroloval. Odbočování začíná ve chvíli, kdy natočí kola. Kdyby se podíval do zpětného zrcátka v této chvíli, musel by policejní auto vidět,“ zdůvodnil verdikt soudce.
Zároveň ale soudce řekl, že spoluvinu na kolizi nese i policista, který pronásledoval dealera drog v BMW. „Měl zapnuté zvukové zařízení a maják, ale to ho nezbavuje povinnosti neohrožovat ostatní účastníky silničního provozu,“ sdělil soudce.
Traktorista Jurčík má zaplatit 20 tisíc korun v měsíčních splátkách po dvou tisících. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůty pro případné odvolání. Za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti hrozilo muži až čtyřleté vězení.
„S rozsudkem nesouhlasím. Nezlehčuji práci policistů, pokud musí někoho honit, tak ať ho honí. Ale ne tímto způsobem, že ohrožují spoustu lidí. Jet 150 kilometrů za hodinu přes vesnici, kde se může cokoliv v zatáčce stát, kde chodí lidé, je prostě špatně. Mně v podstatě zůstalo 0,9 vteřiny na to, abych policejní auto mohl vidět. Předpokládám, že se odvoláme,“ řekl Jurčík bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
Škoda na policejní octavii byla vyčíslena na 116 tisíc korun, na traktoru Zetor 200 tisíc.
Policista: Nic nenasvědčovalo, že už odbočuje
Nehoda se stala 3. října 2019. Policejní vůz byl po srážce odražen do příkopu, kde se převrátil na střechu. Traktor se po srážce převrátil na bok, přední část nápravy a motorová část se oddělila od zbytku.
Policistka na místě spolujezdce utrpěla pohmoždění důležitých orgánů. V péči lékařů, ale jen s lehkým zraněním, skončil jak traktorista, tak i druhý policista, který řídil.
Traktorista svoji vinu odmítá od počátku. Vypověděl, že někde uprostřed Holostřev ho ve vysoké rychlosti předjíždělo BMW, houkající policejní vůz jedoucí vysokou rychlostí však prý neslyšel a zaregistroval jej až ve chvíli, kdy do něj auto narazilo. Podle jeho odhadu jel v tu chvíli traktor maximálně rychlostí 15 km za hodinu.
„Jel jsem po hlavní silnici ve směru od Bor a když jsem se blížil k místu na konci vsi, kam jsem chtěl odbočit, zapnul jsem směrovku, najel ke středu a přesvědčil se v zrcátku, že za mnou nic nejede. Vidět jsem mohl tak na vzdálenost 30 až 50 metrů. Ve chvíli, kdy jsem přejel oba jízdní pruhy a byl jsem již natočen na silnici, na kterou jsem měl odbočovat, došlo ke střetu,“ vyprávěl Jurčík u soudu.
Místo, kde se stala nehoda, dobře zná. „Jezdím tam denně. Vím, že je tam velký provoz a plná čára, takže by mě nikdo neměl předjíždět. Ale stává se to. Proto to několikrát kontroluji. Kromě toho, že se podívám do zrcátka, tak těsně před tím, než začnu měnit směr jízdy, se podívám vedle vozidla natočením hlavy, protože zrcátko je vysoko,“ hájil se šofér, který cvičil řidiče u armády.
Policista u soudu tvrdil, že traktor začal předjíždět v době, kdy jel v pravém pruhu. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by začal odbočovat,“ říkal u soudu policista, který ujíždějící vozidlo nepronásledoval poprvé. Jakou rychlostí jel, ale nedokázal říct.
„Při vjezdu do obce jsme výrazně zpomalili. Nejel jsem tak, abych způsobil nějakou škodu. Když máme zapnutá výstražná zařízení, opravňuje nás to k rychlejší jízdě, to ano, ale za předpokladu, že nebudeme dělat kaskadéry. Není to tak, že zapnu majáky a vypnu mozek,“ vysvětloval policista.
