Šéf rokycanského Vojenského muzea na demarkační linii František Koch uvedl, že v posledních letech mapovali události, které se týkaly zejména Rokycanska.
„Byla tu demarkační linie. V květnu 1945 se tady u nás potkaly americké a sovětské jednotky. Když se dnes zeptáte, hodně lidí vám řekne, co se za druhé světové války stalo u egyptského El Alameinu, ale málokdo ví, že právě z Rokycan pocházeli vůbec první popravení v rámci heydrichiády. Právě na připomenutí takových událostí jsme se zaměřili. Naším mottem je, že nikdo nemá právo být zapomenut,“ shrnul.
Po stopách Silver A. Tragický osud výsadkářů poznají turisté díky stezce |
Proč po atentátu na zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha nacisté popravili první Čechy právě na Rokycansku? Právě u odbojáře a bývalého rokycanského železničáře Václava Stehlíka našli po seskoku na území ČSR pomoc výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Ti v prosinci 1941 seskočili z letounu vyslaného z Velké Británie a o půl roku později provedli v Praze atentát.
„Když je letoun omylem vysadil u Nehvizd poblíž Prahy místo u Ejpovic mezi Plzní a Rokycany, dopadli na padácích do zmrzlého pole. Gabčík si při přistání vymkl kotník. Když se pak dostali do Rokycan, Gabčíkovi tady zranění ošetřil doktor Zdenko Čáp. Ten jediný měl odvahu a šel pomoci zraněnému,“ připomněl Koch.
Doktor Čáp jako zázrakem přežil válku. Ostatní takové štěstí neměli. Po atentátu na Heydricha skončili na popravišti členové rodiny Václava Stehlíka. Za pomoc parašutistům zaplatili životem i manželé Královi z Plzně, kteří Kubiše s Gabčíkem také ukrývali. Nacisté v říjnu 1942 popravili vrchního kriminálního inspektora policie Václava Krále, manželku Pavlu i sedmnáctiletou dceru Helenku.
V nedalekém Vranově bydlel před válkou Jiří Potůček, který byl v prosinci 1941 členem paraskupiny Silver A. Její členy poslali z Velké Británie do Československa stejným letem jako Kubiše s Gabčíkem. Po přistání na padáku působil Potůček na Pardubicku. Odsud udržoval rádiové spojení s Velkou Británií. Mimo jiné vysílal i z lomu u Ležáků, které později nacisté vypálili a zavraždili všechny muže, ženy i děti, kteří tam žili.
Ze skupiny Silver A žil Potůček nejdéle. Jeho parťák zemřel s dalšími parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze, velitel skupiny Alfréd Bartoš se po obklíčení gestapáky zastřelil v Pardubicích. Potůček se sice dokázal prostřílet po obklíčení u krytu v Končinách u Bohdašína, ale jeho útěk trval jen tři dny.
„Jiří Potůček byl jako náš strýc.“ Kniha přibližuje člena Operace Silver A |
V lesíku u vesničky Trnová ho 2. července 1942 zastřelil četník, který tam vysíleného parašutistu vypátral. „Nám se podařilo Potůčkovu cestu v podstatě zmapovat. Známe jména lidí, kteří tam tehdy zemřeli. Tehdy stačilo, že jen zaklepal u nějakého náhodně vybraného domu a poprosil o boty. I když ho vyhodili a nic mu nedali, nenahlášení takového kontaktu znamenalo trest smrti pro celou rodinu,“ řekl Koch.
Radka Vávrová z muzea doplnila, že se jim podařilo až na několik výjimek dát dohromady nejen jména, ale i fotografie popravených lidí. A mají i seznam legionářů z Rokycan a okolí.
V sobotu se uskuteční vzpomínkový akt u památníku Jiřího Potůčka v Břasích.
