„Chtěl bych od vás slyšet, jestli znovu budete kandidovat. Už jsou v médiích známy názory jak ústavních právníků, tak politologů, že být současně ve funkci hejtmana kraje a ve funkci poslance Parlamentu České republiky znamená jistý střet zájmů,“ upozornil na ustavujícím zastupitelstvu kraje nového hejtmana Kamala Farhana Jiří Valenta z KSČM.
Problém je podle něj v tom, že na úrovni kraje Kamal Farhan přísahal, že bude hájit zájmy tohoto regionu, zatímco na úrovni státu přísahá, že bude hájit zájmy České republiky. „To už samo o sobě je střet zájmů, protože nemůžete hájit zájmy kraje, když tím potom poškozujete zájmy jiných krajů v rámci Parlamentu České republiky,“ nastínil Valenta.
Kumulaci funkcí obhajoval přímo na ustavujícím zastupitelstvu Farhan tím, že už dva týdny vyjednává o záchraně dětského oddělení v nemocnici v Rokycanech.
„Kumulace funkcí je střetem zájmů“
„Z pozice poslance jsem vyjednával na Všeobecné zdravotní pojišťovně jak na regionální, tak na centrální úrovni s panem ředitelem Kabátkem. Výsledkem je příslib, že péče bude zachována. Bavil jsem se už i s kolegy na ministerstvu zdravotnictví o dotačních programech, které budou vypsány kvůli rozšíření urgentních příjmů, což by bylo pro Plzeňský kraj neskutečné. Já funkci poslance vnímám jako přínos a dokážu všem, že to tak je,“ sdělil Farhan.
Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu uvedl, že kumulace funkcí se v Česku dostala do stavu metastáze.
„Česká republika je totiž evropský unikát, kde není žádným způsobem výrazně omezeno kumulování funkcí,“ popsal Pink. Je to podle něj právě kvůli střetu zájmů. „Když se podíváme například na ustavující zasedání zastupitelstva obce, zastupitel v tu chvíli má za úkol hájit zájmy obce a slibuje to. Stejné je to na ustavujícím zasedání krajského zastupitelstva nebo českého parlamentu. Politik má hájit zájmy konkrétního celku. Ale ve chvíli, kdy je starostou malé obce a současně poslancem, není to systémově dobré a je tak trochu ve střetu zájmů,“ popsal Pink.
Připomněl, že ve Velké Británii se funkce nekumulují díky politické kultuře. Když tedy politik získá funkci na vyšší úrovni, tu nižší opouští. „Ve Spolkové republice Německo to upravují normy na státní i na zemské úrovni, i ve Francii je kumulace funkcí zakázána zákonem, stejně tak v Řecku, v Bulharsku nebo Polsku. Když je člověk zákonodárcem, ať už je to senátor nebo poslanec na celostátní úrovni, nemůže současně vykonávat jakoukoli funkci na místní nebo regionální úrovni,“ popsal Pink.
Obava, že je někdo vytlačí z funkce
Kumulace funkcí se v krajském zastupitelstvu týká třeba i Libora Picky ze STAN, který je starostou Bělé nad Radbuzou a uvolněným členem Rady Plzeňského kraje, Tomáš Soukup z ANO je neuvolněným náměstkem hejtmana a starostou plzeňského městského obvodu, Martin Záhoř z ANO neuvolněným náměstkem hejtmana a starostou Stříbra.
Pavel Karpíšek z ODS byl svého času starostou Vejprnic, senátorem a náměstkem hejtmanky, Martin Baxa z ODS byl zase primátorem Plzně a poslancem, Lumír Aschenbrenner z ODS je senátor a starosta plzeňského městského obvodu.
Pink upozorňuje například také na to, že kdyby se po zvolení někoho na vyšší úroveň uvolnila úroveň nižší, pomohlo by to přijímat do politických stran nové členy, z nichž by se rekrutovali noví politici. „Ať už se jedná o volby do sněmovny, krajské, senátní nebo komunální volby, kvůli kumulaci funkcí se nám na kandidátní listině neustále objevují stejná jména lidí, kteří mají strach, že je někdo z jejich funkce vytlačí,“ konstatoval Pink.
Dost často se podle něj stává, že členové politických stran nemají zájem mezi sebe někoho přijmout, protože by jim začal narušovat zajeté pořádky.
30. října 2024 |
