V místě známém jako Plac je několik budov, které patří městu. Žijí v nich desítky chudých lidí a podmínky pro bydlení jsou tady nevalné. V některých domech stále existují záchody na chodbách. Někde stačí jeden pohled do společných prostor a je jasné, že dům se desítky let neudržuje.
Na Place žije také hodně malých dětí a některé tvrdí, že jim tady nic nechybí. Zároveň však některé matky chtějí své rodiny dostat pryč. Například Monika Hlaváčová by se ráda odstěhovala hlavně kvůli dětem, kterých má sedm. Někteří obyvatelé z okolí je údajně napadají.
„Jedno dítě něco udělá a oni řvou na všechny. Nechci aby se jim něco stalo, tak je hlídám doma nebo s nimi jdu ven někam jinam,“ vysvětluje.
Tvrdí, že zkoušela najít bydlení jinde, ale neúspěšně. Důvod? „Jsme cigáni, jsme Romové,“ prohlašuje žena, která na Place žije pět let. Manžel pracuje a rodina je podle Moniky Hlaváčové finančně zajištěna. Teoreticky by tedy mohla žádat město i o bydlení jinde. „Ale už na to nemám nervy,“ říká žena.
Dnešní podoba takzvaného Placu nevznikla ze den na den. Úřady sem sociálně slabé dlouho směřovaly a jejich koncentrace pak vedla ke vzniku ghetta.
Plzeňská radnice v posledních týdnech sestavila skupinu lidí, kteří mají najít způsob, jak oblast změnit. „Jsou to zástupci magistrátu, městské policie, neziskových organizací nebo sociálních úřadů. Měli by koordinovat činnosti, které mají za cíl pomoci lidem, kteří tam žijí,“ prohlásil primátor Martin Zrzavecký z ČSSD.
Upozornil, že například ve dvou vchodech domu v Plachého ulici je plánovaná revitalizace. „Ale nechceme tam investovat, aby za pár roků byl ten dům znovu v žalostném stavu. Měl by tam být nějaký garant, který dohlédne, aby se majetek neničil,“ vysvětlil Zrzavecký.
V bytech by mělo být dočasné bydlení pro lidi, kteří se ocitli ve svízelné situaci. „Tam bychom se o ty lidi postarali. Kdyby se naučili chodit do práce a posílat děti do školy, tak bychom jim mohli nabídnout standardní nájemní byty,“ sdělil radní pro bytovou politiku David Šlouf.
Radní tvrdí, že město už nebude koncentrovat sociálně slabé na jednom místě, aby se ghetta netvořila.
S přímým působením na Place mají největší zkušenosti lidé ze společnosti Tady a teď. Zdejším obyvatelům pomáhají a například doučují děti. Dospělým radí, jak jednat s úřady nebo odpoledne nabízejí mládeži program v klubech Střediska inkluzivních služeb.
„Hodně lidí se tu potýká se zadlužením, mnozí jsou závislí na sociálních dávkách a trápí je životní nejistota,“ sdělila Michaela Hirtová z Tady a teď. Odhaduje, že existenční potíže se na Place dotýkají zhruba stovky nájemníků.
Hirtová se domnívá, že jedním z hlavních problémů obyvatel je, že i když chtějí žít jinde a mají na to, těžko seženou dostupné bydlení mimo ghetto. „Pro rodiny by měla existovat cesta z Placu ven. Mnozí lidé tam být nechtějí. Vnímají, že je to místo stigmatizované, a oni proto mají špatnou nálepku, které by se chtěli zbavit,“ říká Hirtová.
Zdůrazňuje, že je například důležité pomáhat dětem z Placu zvládnout základní školu a pak i pokud možno s dalším vzděláním a zvýšit tak jejich šance získat zaměstnání.
Na Place už fungují dvě asistentky romské národnosti, které pracují pro městskou policii. Dohlížejí na dodržování pořádku a zvýšení pocitu bezpečí v lokalitě, snaží se řešit i záškoláctví dětí.
