Fotografie, které Vladislav Vítek pro výstavu připravuje, zobrazují Čechy, kteří bojovali na západní frontě a byli součástí osvobozovacích vojsk. Na snímcích budou i Plzeňané, kteří tehdy vyšli do ulic.
Výstava podle Vítka popíše hlavně to, co začalo 6. května 1945 odpoledne, kdy přijela od Nepomuku československá obrněná brigáda.
„To byli lidé, kteří sloužili v Británii u tankového praporu. Na výstavě budou i fotografie českých pilotů RAF, chybět nebudou mechanici, v počítači mám i snímky Čechů, když se učili létat v Kanadě. Budou zde i snímky z Británie, fotografie náletů po Evropě, protože Češi se jich účastnili třeba v Itálii či Německu,“ líčí Vítek.
Část negativů, z kterých vycházel, zdědil po svém otci, amatérském fotografovi, část nakoupil na burzách. Některé prý objevil i v plzeňském městském archivu. Část materiálu mu lidé sami přinesli.
Získání negativů je ale podle Vítka nejjednodušší část anabáze vzniku konečné fotografie. Odhaduje, že jednomu snímku věnuje až šedesát hodin práce.
„Některé z negativů byly špatně uskladněné, některé během čekání dokonce chytily plísně, materiál dost často žloutne. Různá kvalita je dána i tím, že se používaly různé druhy fotomateriálu, různě se také materiál vyvolával. Jen pro zajímavost, chemická úprava jednoho negativu mi trvá někdy i měsíc,“ vypráví Vítek, který prý má vlastní osvědčený postup.
„Už nás moc není, kteří by chemickou část restaurování historických snímků zvládli,“ říká Vítek.
„Já se držím chemie, která se k vyvolávání používala tehdy, nesnažím se používat kvalitnější lázně, protože na tomto materiálu vždy zůstává nějaká stopa po chemii, která se používala tehdy a míchání nedělá dobrotu. Zkrátka vznik fotografií je dobrodružný proces,“ popsal Vítek, který se nezaměřuje jen na historické snímky. Postřehnout se to dá i v jeho ateliéru v Plzni na Lochotíně, který zdobí i různě komponované akty.
Fotografickou lahůdkou podle něj jsou dobová panoramata. Na jednom z nich je například příjezd amerických tanků do Plzně, které autor zachytil na Masarykově náměstí. „Je to 6. května odpoledne, než se tanky stáhly do kempu na Bolevák,“ řekl Vítek.
Snímky z dobových negativů |
Ten vytvořil na desítku panoramat složením pěti až osmi negativů vedle sebe. „Fotograf tehdy stál a cvakal, a protože neměl stativ a fotil takzvaně z ruky a narychlo, snímky tvořící panorama mají rozdílnou perspektivu. Navíc používám i snímky vzniklé různými fotoaparáty, takže každý objektiv je jiný a realitu nějak pokroutí. Laik si toho sice nevšimne, ale fotograf ano. Když se snímky dávají k sobě, úplně nepasují. S tím si musím poradit, aby nikdo přechody na výsledném panoramatu nepoznal,“ popsal Vítek.
Fotografie jsou podle něj v takové kvalitě, že se dají nazvětšovat na sedm, osm metrů délky.
Dobrodružné jsou podle Vítka i výstavy, kterých nejen v Plzni, ale i dalších městech a v zahraničí na toto téma udělal již více než deset. Jeho fotografie jsou například jako stálá expozice na dvou mezaninech hlavního schodiště plzeňské radnice a třeba i v Rusku v Českém domě v Moskvě.
„Stává se, že na fotografiích lidé najdou své příbuzné a známé a děkují mi. Přišla třeba paní a řekla: ‚Tohle byl můj táta.‘ Byly doby, kdy za mnou chodili i pamětníci, ale ti umírají a je to už jen výjimečné. Bohužel. Hodně lidí se ozve a přinese negativy nebo si pro ně dojedu. Vyčistím je, udělám fotky a originály vrátím. Tak narůstá můj archiv,“ vylíčil restaurátor.
Na chystané výstavě se podle něj objeví třeba snímky lehkého pásového obrněného vozidla, v kterém jedou čeští mechanici. Fotograf zachytil, jak projíždějí po Klatovské třídě v místech mezi rozhlasem a restaurací Svazáček. „Ty domy jsou tam dodnes,“ popsal Vítek, který negativ získal od pana Štefka.
Ten se před lety odstěhoval z Plzně a nyní bydlí kousek od Českých Budějovic. „Negativy mi přinesl sám, takže i díky němu můžeme vidět, jak vypadala Plzeň po válce,“ podotkl Vítek.