„Do budoucna bude muset další vláda pečlivě vybírat, které projekty poběží hned, a které třeba počkají. Ale až na ně dojde, budou se moci začít stavět bezodkladně,“ zveřejnil na svém facebookovém profilu končící ministr dopravy Martin Kupka.
Z jeho vyjádření vyplývá, že dokud nebude schválený rozpočet včetně částky pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), nové dopravní stavby se budovat nezačnou.
Nejisté finance mohou zkomplikovat budování obchvatu Plas. Ten je rozdělený na dvě stavby. Přípravné práce pro stavbu unikátního mostu přes hluboké údolí řeky Střely už začaly v létě, most s vyhlídkou vystupující do prostoru by měl být hotový v roce 2028.
Začala stavba nejvyššího mostu v Česku, v 87 metrech překlene Střelu |
„Už je vykácený prostor, kde bude stát most. Na vrcholu údolí pracují stroje, které těží materiál. Most, který bude v nejvyšším místě vysoký 87,3 metru nad hladinou řeky Střely, bude nejtěžším prvkem na obchvatu,“ popsal mluvčí ŘSD Adam Koloušek.
Jestli začne letos nebo v příštím roce budování samotné silnice na obou stranách mostu, závisí právě na penězích. Vítěz tendru, společnost Strabag SIS s cenou 763 milionů korun bez DPH, je přitom jasný od srpna. Původní plán počítal se zahájením stavby ještě letos na podzim. „Smlouvu se staviteli jsme zatím nepodepsali. Čekáme na rozpočet SFDI. Věříme, že začátek stavby bude mít sekeru maximálně pár měsíců,“ řekl v České televizi generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Celý 5,6 kilometru dlouhý obchvat Plas měl být podle původních plánů průjezdný v březnu 2028. „My věříme, že se peníze najdou a stavba žádné zpoždění mít nebude. A pokud bude zpoždění, tak přijatelné,“ shrnula starostka Plas Eva Kantor Pořádková.
Při modernizaci trati z Plzně do Německa vybudují u Holýšova dlouhý tunel |
Podobně jako u nových silnic je nejistá situace u přestaveb a budování nových železničních tratí. Podle původních záměrů mohly ještě letos začít modernizace, elektrifikace a instalace nového zabezpečovacího zařízení mezi okrajem Plzně, Vejprnicemi, Nýřany a Chotěšovem i odbočující lokální trati z Nýřan do Heřmanovy Huti.
Správa železnic v dlouhodobých plánech počítala se zahájením přestaveb už letos. Do Chotěšova mělo být hotovo do konce příštího roku, přestavba lokálky do Heřmanovy Huti měla skončit v roce 2027.
„U staveb Plzeň Nýřany – Chotěšov a Nýřany Heřmanova Huť čekáme na dokončení povolovacího procesu. Termíny staveb k realizaci v letošním a příštím roce se budou odvíjet od výsledku jednání o rozpočtu SFDI,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
U dalších projektů, tedy výstavbě úplně nového dvojkolejného úseku mezi Plzní a Holýšovem, kde by vlaky měly jezdit rychlostí až 200 kilometrů v hodině, i v dalších upravovaných nebo přestavovaných úsecích mezi Holýšovem, Domažlicemi a Německem, by budování mohlo začít podle dlouhodobých předpokladů.
Stavební práce v jednotlivých úsecích by postupně měly začínat od příštího roku, do konce roku 2030 by podle současných předpokladů měly elektrické lokomotivy dotáhnout vlaky z Plzně přes Domažlice až do bavorského příhraničního městečka Furth im Wald. „U těchto staveb v přípravě prozatím držíme stanovené termíny,“ podotkla Friebová.
V kraji jsou rozestavěné ještě dvě velké akce v režii ŘSD, pro které jsou podle ministra Kupky peníze zajištěné. Ještě letos by mělo být zprovozněné kompletně přestavěné parkoviště především pro kamiony na výjezdu z České republiky do Německa na dálnici D5 u Rozvadova na Tachovsku. V příštím roce by se technika měla přesunout na opačnou stranu dálnice.
Druhou stavbou je více než pětikilometrový obchvat Přeštic na Plzeňsku na hlavním tahu z Plzně a dálnice D5 přes Klatovy na Šumavu. Práce začaly letos na jaře, původní plán počítal s průjezdem prvních aut v závěru příštího roku. Jenže to už je teď utopie. Archeologové totiž při průzkumu v trase nové silnice vykopali pozůstatky osídlení z doby bronzové a římské.
