Snímek z natáčení francouzského historického filmu Edmond v plzeňském Divadle...

Snímek z natáčení francouzského historického filmu Edmond v plzeňském Divadle J. K. Tyla. | foto: Archiv Radany Jarošové

Festival Finále nabídne francouzský film Edmond, natáčel se v Plzni

  • 0
Francouzský historický film Edmond, který částečně vznikal v západních Čechách, například v Divadle J. K. Tyla, bude mít českou premiéru na filmovém festivalu Finále v Plzni. Šestidenní program 32. ročníku startuje už tento čtvrtek.

Kdo zavítá na plzeňskou projekci francouzského historického filmu Edmond, má velkou šanci, že se na plátně některého z aktérů pozná. A to i přesto, že v něm nehrají žádné hollywoodské hvězdy.

Snímek, jehož česká premiéra se uskuteční 15. dubna v Měšťanské besedě, totiž částečně vznikal v západních Čechách a zahrály si v něm desítky lidí z Plzeňska.

„Jsme rádi, že můžeme tento film v Plzni uvést. Pro Plzeňany bude určitě atraktivní, protože vznikal i v místním Divadle J. K. Tyla. Spousta lidí se v něm pozná,“ uvedla ředitelka festivalu Finále Eva Veruňková Košařová.

V příběhu o vzniku slavné divadelní hry Edmonda Rostanda Cyrano si zahrál stříbrský filmař Petr Smazal.

„Můj kamarád Jan Andrle, který mi často pomáhá s produkcí mých vlastních projektů, dělal u filmu koordinátora a castingového režiséra. Ozval se mi v lednu, že potřebuje herce, a protože jsem v té době neměl žádné jiné závazky, tak jsem souhlasil,“ vysvětluje Petr Smazal, jak se k projektu dostal.

Každé natáčení je podle něho velká zkušenost. „Já jsem většinou na druhé straně barikády. Tedy spíše za kamerou – ve štábu. Nicméně zkušenost to byla fajn. Zavzpomínal jsem na časy, kdy jsem takto obíhal různé zahraniční štáby a dělal komparzistu, abych se něco přiučil. Atmosféra byla skvělá hlavně díky super partě mých kolegů. Ostatně přátelé jsme dodnes a děláme společně Smazané skeče na Youtube,“ sděluje Smazal. Přestože je režisér a scénárista, připomínky žádné neměl.

Filmový festival Finále

  • Koná se od 11. do 16. dubna.
  • 32. ročník nabídne 124 projekcí, filmy v 5 soutěžních a v 10 nesoutěžních sekcích, doprovodné koncerty a autorská čtení.
  • O hlavní cenu se budou ucházet české filmy: Domestik, Hastrman, Chata na prodej, Toman, Jan Palach, Všechno bude. A snímky koprodukční: Útěk, Nevadí mi, že se do dějin zapíšeme jako barbaři.
  • Centrem festivalového dění bude Měšťanská beseda. Další akce budou v DEPO2015, Anděl Music Bar, Café Regner, Moovement a Kopeckého sady.
  • Kompletní program festivalu Finále najdete zde.

„Takto to u filmu nefunguje. Vždy plníte úlohu, na kterou jste najatí. Já jsem tu byl v pozici lepšího komparzisty, takže bych si nedovolil vůbec žádným způsobem zasahovat do práce štábu. Dělal jsem to, co se po mně chtělo – postav se támhle a stůj, nasaď si paruku a neškrabej se pod ní. Musím ale říci, že celý štáb byl plný velkých profesionálů, mezi herci velká zahraniční jména. Byl to obrovský zážitek, sledovat je při práci. Režisér si ten projekt vysnil a bylo to na jeho práci vidět. Umím si představit, že přesně takto by probíhalo natáčení mého Radena. Moc přeju filmu Edmond úspěch, protože tato vymodlená díla jsou vždycky ty nejlepší filmy,“ konstatuje.

Natáčení si pochvalovala také herečka Radana Jarošová. „Co se týče atmosféry, pro mne osobně byla neuvěřitelná. Ostatní herce, které vybrali, jsem předtím neznala, ale hned první den jsme se stali výbornou partou. Štáb a hlavní herci dokonce nevěřili, že se mezi sebou neznáme. Na filmování se sešli opravdu milí lidé. Ve volných chvílích jsme se pořád smáli, dělali jsme si pořád z něčeho legraci,“ popisuje.

Veselo prý při filmování bylo často. „Pamatuji si den, kdy mě musely maskérky neustále upravovat, protože jsem pořád brečela smíchy. Samozřejmě se tomu smály také. Toto je něco, co prostě nejde moc popsat. Byl to nevšední zážitek a opravdu hodně mi to přineslo,“ dodává.

Zároveň ale na place panovalo velké soustředění. „Vzpomínám si také na moment, kdy bylo úplně plné divadlo komparzu, štábu, herců, nějaká scéna pořád nešla natočit, protože nás často přerušovaly projíždějící sanitky. Všichni byli tak koncentrovaní, bylo takové ticho, že byl slyšet i jediný nepatrný pohyb šatů. Když záběr vyšel, jakoby všichni najednou vydechli. Soustředění takového množství lidí jsem ještě nezažila,“ líčí herečka, kterou podle jejích slov nic v životě nikdy nebavilo více než tato spolupráce s filmaři.¨Mnohem více, než na začátku čekala.

„Točili jsme od rána do večera, večer jsme šli ještě třeba někam na večeři. V noci jsem spala málo, vstávali jsme dost brzy kvůli make-upu, ale unavená jsem nebyla, tedy psychicky ne, protože jsem dělala to, co mám opravdu ráda,“ podotýká.

Snímek se odehrává na konci 19. století, čemuž odpovídaly i kostýmy, v nichž herci vystupovali.

„Musím říct, že mám ráda korzety a stažené šaty. Když jsem ale při natáčení musela několik týdnů od rána do večera nosit silně utažený korzet, měla jsem ke konci natáčení takové bolesti v pase, jako když se udělá modřina. To nebylo úplně příjemné,“ doplňuje Jarošová, která se účastnila i natáčení v Praze a francouzském Cloitre de Moissac.

Francouzi obsadili plzeňské divadlo (16. 1. 2018)

16. ledna 2018