Časem se tříhlavé stádo rozšíří i o dva pratury. „Když jsem pozoroval, jak se koně po převozu chovali a jak reagovali na místní prostředí, je vše v pořádku,“ konstatoval po převozu tříletých hřebců pracovník oddělení ochrany přírody Krajského úřadu v Plzni Jiří Vlček. Koně totiž z dopravního prostředku vyběhli, chvilku se rozhlíželi kolem, ale po chvíli radostně poskočili a zmizeli v dálce zkoumat nové prostředí.
„Koně plemene Exmoorský pony tu totiž mají podobné prostředí jako v Milovicích a Rokycanech, kde byli předtím. Podle mě si tu zvyknou a bude se jim tu líbit. Mají tu totiž k dispozici nejen pláně, ale i lesíky, kterým když se chtějí schovat, dávají přednost před uměle vyrobenými přístřešky,“ doplnil Jiří Vlček.
V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků. „V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která koně do nových lokalit zapůjčuje.
Koně se postarají o cenný biotop
Stejně jako v jiných oblastech Česka, také u Nýřan bude úlohou velkých kopytníků péče o cenný biotop. „Exmoorští ponyové jsou jedním z mála primitivních plemen, které nepotřebuje vnitřní ustájení a dokáže v našich podmínkách přežívat celý rok. Stačí mu k obživě to, co v lokalitě vyroste. Preferuje třtinu křovištní, která se v Janovském mokřadu hojně vyskytuje. Navíc je to rostlina, kterou žádné jiné druhy zvířat příliš nemilují,“ vysvětlil Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody Plzeňského kraje.
Exmoorští ponyové podle něj dokážou z lokality třtinu prakticky vytlačit a dosáhnout druhové bohatosti. „Jsme zvědaví, jaké druhy se tu nově objeví namísto převládající třtiny a maliníku. Výsledkem by měly být květnaté louky. Na maliníku si smlsnou pratuři, třtinou nepohrdnou zase divocí koně,“ popsal Kroupar.
Před 150 lety bylo v lokalitě dno rybníku, více než 100 let je tu i orná půda, posledních 20 let je na místě divočina. Ke vzniku mokřadu přispěl bobr a jeho hráze. Nyní tedy začíná období spásání.
Vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal upozornil, že v Plzeňském kraji jsou další dvě lokality divokých prapůvodních zvířat, a to v Dobřanech a v Rokycanech, kde bývalo vojenské cvičiště. Vlček do Janovského mokřadu pozval i milovníky přírody, protože v místě je hotový první turistický okruh v délce zhruba 600 metrů. Zájemce zde provází cedulky s letícím žlutým jeřábem.
