Divocí poníci se válí v prachové lázni, užívají si v tůních nebo blátě

  • 0
Exmoorští poníci, kteří téměř rok spásají trávu v přírodní rezervaci Šlovický vrch u Dobřan na Plzeňsku, se v parných dnech nejraději válí v prachové lázni, blátě nebo v tůních. Podle pastevce si šestice hřebců vybírá v unikátním biotopu tu nejlepší potravu, která je zrovna k dispozici. 

Na území velkém asi třicet hektarů s unikátním biotopem, které patří do evropsky významné lokality Natura 2000, se poníci zabydleli loni v září.

Hřebci se vydávají na větší nebo menší okruhy, trasu volí podle počasí i druhu porostu. V horkých dnech se daleko více zdržují v dřevěném přístřešku, s oblibou se vyválí v tůních nebo si dají prachovou lázeň.

Podle pastevce Václava Kopky si šest poníků vybírá vždy tu nejlepší potravu, která je zrovna k dispozici.

„Teď si berou hlavně zelené. Před měsícem jsme jim zpřístupnili část, kam dříve nemohli kvůli příliš malým stromkům, ale ještě do ní vůbec nedošli. I když jsou trasy nahodilé, vždycky jde o nějaký okruh,“ nastínil muž, který pravidelně zapisuje, kudy zvířata šla.

Zdá se, že mezi oblíbené pochutiny divokých koní patří kromě trávy rovněž třešně a jehličí borovic. „Trnky, hlohu nebo šípku si zatím jen tak lehce zobnou. Většinou je začnou žrát, když napadne sníh a k trávě se už nedostanou,“ doplnil Kopka.

V parném létě nacházejí hřebci nejraději stinné útočiště v dřevěném přístřešku malé ohrady.

„Na přímém sluníčku se zdrží jen hodinu, pak se vracejí. Nedaleko mají prachovou lázeň, ve které se vyválí, stejně jako v blátě nebo tůních,“ popsal Kopka. Doplnil, že zvířata si vytvořila jedno místo u ohrady, kam všechna chodí kálet.

Návštěvníci mají na Šlovický vrch volný vstup. Protože jsou koně divocí, nesmí se k nim moc přiblížit, aby je nevyplašili. Nejblíže, asi na metr a půl, k sobě poníci pustí pastevce. Ten musí pohledem zkontrolovat jejich zdravotní stav.

Vedení Dobřan tady plánuje udělat naučnou stezku spojenou s armádou, která prostory využívala už od konce 18. století. Vojáci někdejší cvičiště opustili po revoluci.

Díky tomu vznikla směs luk, křovin, lesíků, tůní a ploch s holou půdou či skálou. Na území se vyskytuje mnoho vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Rostou zde například hrachor trávolistý a hvozdíček prorostlý, žijí modrásek jetelový, kuňka žlutobřichá, korýši připomínající trilobity, žábronožka letní, skřivan lesní.

„Chceme sem také umístit questingovou hru, což je vlastně taková stopovačka. Rádi bychom sem protáhli cestu z nádraží, protože evidujeme poměrně velký zájem z plzeňských škol,“ konstatoval dobřanský starosta Martin Sobotka.

Na Šlovickém vrchu se v září uskuteční Predator Race

Úpravy se zřejmě dočká i řídicí věž na kopci nedaleko vstupu, u níž vznikne zastřešená venkovní třída.

Areál však slouží i různým sportovním spolkům, které na Šlovickém vrchu pořádají například závody terénních vozů, motorek, čtyřkolek, sajdkár či horských kol.

„V září se tady poprvé uskuteční Predator Race. Koně jsou pak zavření v ohradě. Na akce jsou zvyklí už z Milovic, odkud jsme je přivezli a kde se podobné soutěže konají pravidelně,“ sdělil starosta.

V úvahu připadá, že se počet exmoorských poníků ještě zvýší, eventuálně k nim přibudou ovce nebo kozy. „Až zajedeme současný provoz, budeme schopni říct, jaký bude další rozvoj,“ uzavřel Sobotka.

Divocí koně se postarají o zeleň v bývalém vojenském prostoru (30. 9. 2018)

1. října 2018