Naposledy si na invazi much stěžovali obyvatelé Telic na Tachovsku. Přitom v drůbežárně Česká drůbež ve Velkém Malahově byli na kontrole pracovníci České inspekce životního prostředí a žádné pochybení nezjistili. O problému informoval Tachovský deník.
Místní si myslí, že na vině je polní hnojiště u Zhoře, kde slepičí trus z drůbežárny skončil. Jeho majitelé, místní zemědělci, to ale odmítají s tím, že je zakryté plachtou.
„Už jsem zoufalý, situace se totiž opakuje sedm let,“ posteskl si starosta Zhoře Karel Starý. „Letos invaze kvůli teplému počasí přišla dřív, v jiných letech je to v červenci,“ popsal.
Připomněl, že mouchy se šíří větrem. „Teď má Zhoř týden klid a jsou napadené Telice a Jivjany, před měsícem zažily invazi much Skapce,“ uvedl Starý.
Invaze much |
Jednou z hypotéz podle něj je, že drůbežárna hnůj dostatečně nestříká proti mouchám a muším larvám. „Když ho pak zemědělci odvážejí, je mouchami kontaminovaný. A když ho zemědělci nestačí v určitém čase zaorat, produkuje mouchy. Stejně tak polní hnojiště, která když se nepostříkají a nepokryjí plachtou, také produkují hejna much,“ popsal.
„Máme doma roční dcerku. S manželkou neděláme nic jiného, než že odháníme otravné mouchy,“ řekl Pavel Kraus z Telic a popisuje, že mouchy, které oblezou kde co, si pak sedají na lahev s pitím nebo připraveným jídlem.
„Nad postele jsme si pořídili moskytiéry, jinak bychom se nevyspali. I tak nás denně mouchy budí mezi pátou a šestou hodinou ranní,“ dodal Kraus.
Jednatel společnosti Česká drůbež Zdeněk Pašek uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit myšlenku, že hromada hnoje u Zhoře je příčinou množství much v obcích.
„Chceme mít dobré vztahy s obyvateli i dalšími zemědělci a chceme se ze situace poučit. Pro příště hnůj ošetříme speciálním dezinfekčním přípravkem nebo ho ihned zakryjeme. Na jaře ale nejde hnůj zaorat, to je možné jen na podzim,“ dodal jednatel, který je ve firmě dva měsíce a se situací se prý teprve seznamuje.
„Když sedíte u televize a otravuje vás jedna moucha, je to protivné. Vžijte se do situace místních, když je otravují hejna much, nemohou jít ven v době, kdy je čas grilovaček. Když něco řekneme, dostaneme odpověď: Co byste chtěli, vždyť jste na vesnici,“ líčí Jana Zmeškalová, starostka Prostiboře, pod kterou Telice patří.
„Všechny nás čeká super léto. Vyvezli nám sem čtyřicet tater hnoje, co tatra, to milion malých mušek, perfektní prostředí na procházku,“ popsala zoufalá Věra Jahnová, podnikatelka z Telic na adresu haldy, kterou zkontrolovala i redaktorka MF DNES.
Na větší koncentraci much zde nenarazila. Halda dlouhá asi 40 metrů je za fotbalovým hřištěm ve Zhoři. Zemědělci, bratři Nedvědové, kterým pole patří, se hájí tím, že hnojiště není zdrojem much, protože je zakryté plachtou.
„Od nás mouchy nejsou,“ uvedl Václav Nedvěd s tím, že lidé si stěžují, že do půdy pěstitelé dávají moc chemie, a když se snaží zásobovat půdu přírodní organickou hmotou, také si stěžují.
„Přitom my hnůj kupujeme, to není zadarmo, zaplachtování jedné hromady také není levné, stojí deset tisíc korun,“ uvedl Nedvěd s tím, že by tam plachtu dávat nemusel, ale dělá to kvůli místním lidem.
Ředitelka Oblastní pobočky České inspekce životního prostředí v Plzni Petra Horčicová uvedla, že inspekce sice přemnožení much neřeší, ale na základě tří podnětů se do drůbežárny kontroloři 17. května vydali.
Inspekce žádná pochybení v drůbežárně nenašla
„Zjistili, že tam proti mouchám i proti muším larvám stříkají kafilerní boxy i žlaby a hnůj z drůbežárny vyvážejí na pole. Nenašli žádná pochybení,“ popsala ředitelka s připomínkou, že ani veterináři ani Česká zemědělská a potravinářská inspekce problém s přemnoženým hmyzem neřeší.
Dodala, že důvodem zvýšeného množství much může být i nepořádek u popelnic, domácí zvířata, u kterých se pravidelně hnůj nevyklízí. „Lidé mají doma prasata, slepice, králíky, komposty, a když je sucho, tak je much víc,“ doplnila Horčicová.
Pracovnice Oblastní pobočky České inspekce životního prostředí v Plzni Lenka Vítková, která kontrolu prováděla, uvedla, že firma musí omezovat emise do ovzduší třeba tím, že používá dodatek do krmiva, který snižuje emise amoniaku a tím i pachových látek do ovzduší.
