Aktivistům se na konci roku 2019 podařilo vítězně dotáhnout do konce soudní spor, ve kterém se dožadovali, aby Česká drůbež dodržela smlouvu z roku 2003.
Podle té měla ve Velkém Malahově na Domažlicku postavit pouze jednu halu s maximální kapacitou 210 tisíc slepic. Aktivisté se ve smlouvě zavázali, že původní plán firmy ve Velkém Malahově nebudou komplikovat v povolovacích řízeních.
Firma pak ale v rozporu se smlouvou s Dětmi Země postavila v roce 2013 ve Velkém Malahově druhou halu a kapacitu zdvojnásobila.
Několikaletý soudní spor se dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten se opakovaně přiklonil k názoru, že firma měla povinnost smlouvu s Dětmi Země dodržet a podle toho na konci roku 2019 rozhodl i Krajský soud v Plzni. Firma pak měla rok na to, aby se vypořádala se smluvním závazkem.
Lhůta uplynula letos v lednu a není jasné, zda kapacitu hal ve Velkém Malahově do dnešního dne Česká drůbež omezila. Šéf firmy Petr Červený na takovou otázku nechtěl jasně odpovědět.
Firma odmítla říct, zda počet nosnic snížila
Na dotaz, zda se něco od rozsudku změnilo, reagoval: „Zařídili jsme se podle toho a víc vám k tomu říkat nebudu.“ Na otázku, zda to znamená, že se kapacita hal snížila, opakoval: „Víc vám k tomu říkat nebudu. Na shledanou.“
Aktivista Martin Hyťha z Dětí Země nemá žádné informace o tom, že by firma rozhodnutí soudu respektovala a kapacitu svých zařízení ve Velkém Malahově podle rozsudku zredukovala. Nepředpokládá, že by se to v dohledné době stalo. „Mají od nás dopis s výzvou, aby doložili splnění rozsudku,“ řekl Hyťha.
Česká drůbež mohla proti rozsudku podat dovolání, což udělala. To však nemělo odkladný účinek.
„Dovolání je podané, leží to u soudu už docela dlouho,“ uvedl Hyťha. O dovolání má ovšem rozhodnout Nejvyšší soud, který určil, že firma má dodržet smluvní závazek. Hyťha si i proto neumí představit, že by výsledek dovolání zvrátil předchozí stanovisko soudu. „Z mého pohledu v tom dovolání nejsou žádné nové argumenty.“
Děti Země využijí možnost exekuce
Aktivista tvrdí, že zástupci firmy se po vynesení posledního rozsudku pokusili s Dětmi Země dohodnout na jiném, alternativním řešení. „Na ničem jsme se neshodli,“ uvedl.
Jeden z návrhů České drůbeže měl spočívat v tom, že by aktivisté souhlasili s navýšením počtu slepic a firma by na oplátku přešla na chov bez klecí dřív, než začne v roce 2027 platit zákaz klecových chovů.
„Hlavní problém je podle mě ale v tom, že Česká drůbež v minulosti postupně porušila všechno, na čem jsme se dohodli. Nedovedu si tedy představit, že teď zase na něco přistoupíme. To bychom museli být hodně naivní,“ konstatoval.
A jak se tedy chtějí domoci toho, aby firma soudní výrok respektovala? Hyťha předpokládá, že by využili možnost exekuce. Zástupce kanceláře Frank Bold Advokáti Petr Prachař potvrdil, že pokud je soudem uložena nějaká povinnost, je možné se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního exekutora. Ten by nejprve vyzval ke splnění povinnosti.
„A pokud by ji povinná firma nesplnila, tak by začal ukládat pokuty nejprve maximálně do výše sto tisíc korun a pak v přiměřené výši opakovaně,“ uvedl Petr Prachař. Každou z pokut by následně mohl exekutor vymáhat ve prospěch státu přikázáním pohledávky z účtu, prodejem závodu i prodejem movitých nebo nemovitých věcí.
Advokát předpokládá, že v případě farmy ve Velkém Malahově by se firma mohla bránit tvrzením, že kapacitu farmy dávno omezila. To by však musela prokázat.
