Přestože dotace jsou pro ně velkou administrativní zátěží, ani jeden zástupce obcí by se nevydal cestou spojení s větší obcí či městem, kde mají na čerpání dotací větší úřednický aparát. Vyplynulo to z dat firmy CRIF Czech Credit Bureau (CCB), která porovnala obce a města v úspěšnosti čerpání dotací.
Odborníky zajímalo, jakým procentem se podílely investiční dotace na kapitálových výdajích za léta 2019 až 2023. Starostové a starostky shodně uvádějí, že bez dotací by kanalizace, vodovody, moderní veřejné osvětlení či opravu kostela nezvládli.
„Po celé obci se nečistoty z poškozených septiků dostávaly lidem do studní a kontaminovaly jim vodu. To se díky investici vyřešilo,“ uvedl starosta Přestavlk na Plzeňsku Petr Chvojka.
Premianti v získávání dotacíod roku 2019 do roku 2023 / podíl dotací na kapitálových výdajích (%) Smědčice (obyvatel 343), kapitálové výdaje 15,09 milionu, podíl dotací 90 procent Lochousice (obyvatel 111), kap. výdaje 14,38 milionu, podíl dotací 85 procent Olšany (obyvatel 184), kap. výdaje 41,62 milionu, podíl dotací 82 procent Pasečnice (obyvatel 217), kap. výdaje 71,24 milionu, podíl dotací 78 procent Hejná (obyvatel 151), kap. výdaje 43,15 milionu, podíl dotací 78 procent Pec (obyvatel 217), kap. výdaje 78,96 milionu, podíl dotací 75 procent Přestavlky (obyvatel 231), kap. výdaje 43,86 milionu, podíl dotací 72 procent |
Za pětileté období 2019 až 2023 v Přestavlkách investovali 43,9 milionu korun. Z toho dotace, které poskytlo více subjektů včetně kraje, tvořily téměř 31,5 milionu korun, což je téměř 72 procent.
K vodovodu, který v obci je, přibyla i čerpací stanice odpadních vod a kanalizace. „Jsme malá obec s ročním rozpočtem zhruba 5,5 milionu korun, bez dotací by se nám potřebnou investici uskutečnit nepodařilo,“ míní starosta. Až na výjimky je už ke kanalizaci připojena většina z více než 230 obyvatel Přestavlk.
I když je čerpání dotací pro malou obec hodně složité a musí si na to najímat a dobře platit externí firmy, Přestavlky nikdy neuvažovaly o tom, že by se spojily s větší obcí, která má na dotace rozsáhlejší úřednický aparát.
„Kdybychom byli pod větší obcí, jsem přesvědčen o tom, že kanalizace by u nás nevznikla,“ myslí si Chvojka. Chování velkých obcí či měst demonstroval na jednoduchém příkladu. „Velké obce si v rámci mikroregionů před deseti, patnácti lety sáhly na velké investiční akce, jako byla třeba Čistá Radbuza I. Odkanalizování Přestavlk mělo být součástí druhé etapy, tedy Čisté Radbuzy II., ale k této akci už nikdy nedošlo. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby vedení obce kanalizaci aktivně neprosazovalo, nikdy by tu nebyla,“ popsal Chvojka.
Ten by si přál, aby stát malé obce více podporoval třeba v odbourávání administrativy a ne jim jen doporučoval, aby se slučovaly. „To by mělo být dobrovolné,“ nastínil Chvojka. Celý kanalizační projekt zvládl jako neuvolněný starosta při svém zaměstnání.
Kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení
Dalším premiantem v čerpání dotací je Pasečnice na Domažlicku, kde žije 217 obyvatel a kde se podařilo vybudovat kanalizaci a vodovod, rekonstruovat veřejné osvětlení, aby bylo úspornější, či opravit prostory mateřské školy. Celkové kapitálové výdaje se podle CCB dostaly za pět let na částku 71,2 milionu korun, z toho dotace tvořily téměř 56 milionů korun, tedy 78 procent. Peníze poskytl Státní fond životního prostředí i Krajský úřad v Plzni.
„Bez dotací bychom hlavně vodovod a kanalizaci nikdy nevybudovali,“ uvedla starostka Marie Svobodová. Obec tím podle ní vyřešila nejen to, že se v obdobích sucha ve studních ztrácela voda, ale její obyvatelé už také nemusí pít nadprůměrně železitou vodu. „Někteří si stěžovali, že se voda ze studní nedá pít,“ řekla starostka. Posteskla si i nad tím, jak obrovské břemeno administrativy musela při čerpání dotací obec překonat.
Kanalizaci, vodovod a čistírnu odpadních vod si z dotací vybudovala i malá obec Hejná na Klatovsku, kde žije přes 150 lidí a celkové kapitálové výdaje přesáhly 43 milionů korun za pět let, z toho dotace dosáhly 78 procent. V této částce přitom nejsou celkové náklady na kanalizaci, kterou obec budovala i po roce 2023.
„Dosáhly částky 70 milionů korun, z toho 30 procent jsme museli zaplatit ze svého, ale naštěstí nám pomohl Plzeňský kraj, takže na obec zbylo splácení asi 12 milionů korun,“ popsal starosta Vlastimil Šatra.
Mezi dotační rekordmany v kraji patří podle CCB i Smědčice, Pec, Olšany či Lochousice.
Obce, které o dotace nežádaly a nemodernizovaly se, budou muset nakonec přistoupit na sloučení s větší obcí či městem, protože na potřebné opravy, které neudělaly z dotací, jim budou peníze chybět, myslí si starostové dotačně aktivních obcí. Dotační zdroje budou totiž postupně vysychat.
