Podle dlouhodobých statistik zřejmě počty tragických nehod v Plzeňském kraji ještě nejsou u konce. V posledních dvou měsících roku na západě Čech umírá při bouračkách nejčastěji mezi pěti až devíti lidmi.
Čtvrtina obětí letos připadá na jezdce na motocyklech. Z jízdy na motorce se nevrátil domů ani pětačtyřicetiletý muž, zatím poslední zemřelý při bouračkách v kraji. V úterý 29. října před pátou hodinou odpoledne nezvládl stroj na silnici mezi Vochovem a Vejprnicemi.
Měl při tom obrovskou smůlu, protože po pádu jeho klouzající tělo skončilo pod protijedoucím autem. „Motorkář byl předán do péče záchranářů, bohužel svým zraněním podlehl. Řidič automobilu zraněný nebyl,“ popsala po nehodě policejní mluvčí Eva Červenková.
Tak zemřel jedenačtyřicátý člověk na silnicích kraje od začátku letošního roku. Loni za prvních deset měsíců roku zahynulo 18 lidí, předloni 22.
Oběti nehod2024 od ledna do října 41 2023 za celý rok 27 2022 za celý rok 31 2021 za celý rok 34 2020 za celý rok 31 2019 za celý rok 28 2018 za celý rok 44 2017 za celý rok 53 2016 za celý rok 41 2015 za celý rok 39 |
Besip každý rok varuje řidiče, že v listopadu musejí počítat s mlhami, častějším deštěm, hrozí i namrzání silnic, šoféři jezdí stále víc za tmy.
„Všichni jsme si během léta navykli na luxus dlouhých dnů plných světla. Mnoho lidí si pak na podzim neuvědomuje, že do práce či do školy a zpět domů se už nepohybují za úplné viditelnosti, ale naopak za tmy či šera. Pro řidiče není nic horšího, než když neosvětleného chodce či cyklistu zahlédne na poslední chvíli. V takových případech to může samozřejmě skončit i fatálně. Povinností řidiče na druhé straně je zpomalit při zhoršené viditelnosti a na mokru,“ připomíná každý rok Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy.
O tom, jak bývají tragické závěry roků, svědčí policejní statistiky z předchozích let. Například celý loňský rok si vyžádal v Plzeňském kraji 28 obětí. Třetina jich však zahynula v průběhu listopadu a prosince, kdy bouračky nepřežilo dohromady devět lidí. V roce 2022 zahynulo v posledních dvou měsících roku také devět lidí, o rok dříve jich bylo sedm.
Všem statistikám se vymyká závěr roku 2020, kdy v listopadu i prosinci zapisovali policisté do statistik mrtvých nuly. Jenže tehdy byl kvůli pandemii koronaviru omezený pohyb a setkávání lidí, byly zavřené školy, školky, restaurace. Kromě povinnosti nosit roušky nebo respirátory měli lidé zakázané opouštět domovy od deváté hodiny večer do páté ráno, bylo zakázané cestovat mimo okres. Doprava byla velmi omezená.
Při nehodě zahynuli 89letí manželé, vjížděli na hlavní a nedali přednost |
I před rokem 2020 umíralo v posledních dvou měsících každého kalendářního roku mezi pěti a devíti lidmi.
Kromě zpomalení při ježdění v sychravém nebo mlhavém počasí doporučuje Tomáš Neřold z BESIPu přezout auta na zimní gumy s předstihem, když ještě nemrzne. Zákon stanoví, že řidiči musejí mít na autě zimní nebo celoroční pneumatiky mezi 1. listopadem a 31. březnem, když je na vozovce sníh, led, námraza nebo když v průběhu jízdy mohou nastat takové podmínky.
„Zimní pneumatiky pomohou zvládnout nástrahy chladného počasí. Mají lepší přilnavost na mokré, zasněžené nebo zledovatělé vozovce, a tím pádem lépe zvládají brzdění a jakékoliv nenadálé situace. Ideální je přezout na zimní pneumatiky už tehdy, kdy se průměrné denní teploty pohybují kolem sedmi stupňů nad nulou,“ vysvětlil Neřold, co může kromě předvídání a opatrnosti řidičů i chodců napomoci bezpečnějším silnicím.
Na přechodu v Plzni srazil autobus staršího muže, ten na místě zemřel |
Podle Neřolda však nejde jen o to, dát na auto zimní obutí, záleží i na tom, jaká pneumatika je. Nová zimní guma má hloubku drážek kolem osmi milimetrů. Čím víc jsou sjeté, tím déle musí auto brzdit.
„Pokud je pneumatika sjetá na šest milimetrů, prodlužuje se délka brzdné dráhy o 20 procent. Při sjetí na zákonnou minimální hranici čtyř milimetrů se prodlužuje brzdná dráha dokonce o polovinu,“ vypočítal šéf BESIPu Tomáš Neřold. Ježdění na letních pneumatikách v mrazu, na sněhu nebo ledu, je hazard se životem.
Podle BESIPu při nejvyšší dovolené padesátikilometrové rychlosti v obci je brzdná dráha na sněhu se zimními pneumatikami o osm metrů kratší než na letních. Na ledu při rychlosti 30 kilometrů v hodině, což je často nejvyšší povolená rychlost například u škol, je rozdíl v brzdné dráze dokonce 11 metrů v neprospěch letních gum.
