Doplatky za léky analyzovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která propočítala, kolik lidí se v jednotlivých českých krajích dostalo při placení léků nad takzvaný ochranný limit.
Ten je ze zákona pět tisíc korun za rok, u pojištěnců do 18 let a nad 65 let pak 2500 Kč. Peníze zaplacené za doplatky na léky nad tuto částku zdravotní pojišťovny vrací.
„Z průměrné výše přeplatků v jednotlivých krajích je možné odvodit, kde lidé zaplatí v lékárnách nejvyšší do limitu započitatelné doplatky. S průměrnou vrácenou částkou 2 255 korun je na prvním místě Plzeňský kraj a na druhém Karlovarský kraj s částkou 2 181 Kč,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Připomněl, že naopak nejméně platí lidé v Královéhradeckém a Pardubickém kraji s částkami 1 139 Kč a 1 171 Kč.
Pozitivní zprávou pro VZP podle Tichého je, že v letošním prvním pololetí dramaticky poklesl počet lidí, kteří ochranný limit překročili. Důvodem je, že do limitu se letos započítávají jen doplatky za léky, zatímco ještě loni to byly i regulační poplatky u lékaře. Ty se však už od ledna neplatí.
„Ceny léků se navíc v řadě případů daří tlačit dolů a s tím klesá i výše započitatelných doplatků. Výsledkem je, že zatímco loni za prvních šest měsíců překročilo ochranný limit 20 634 pojištěnců VZP, letos to za stejné období bylo už jen 27 procent tohoto počtu, tedy 5 540 lidí.
Ceny léků, které klesly i díky snížení DPH z 15 na 10 procent, se daří podle Tichého stlačovat ještě víc i díky tomu, že 41 preparátů bylo zařazeno na takzvané pozitivní listy léků, které pojišťovna doporučuje lékařům předepisovat.
Přesnější interpretace než říkat, že jsou v Plzeňském kraji nejvyšší doplatky za léky, je ta, že místní lékaři pozitivní listy moc nedodržují a předepisují dražší léky.
Myslí si to plzeňský lékárník Stanislav Havlíček z představenstva České lékárnické komory. „Pojišťovna možná lékaře nedostatečně motivuje,“ podotkl Havlíček.
Podle jeho názoru se k úspoře dají motivovat jen lékaři. Pacienty závislé na nejdražších preparátech totiž k tomu, aby tlačili lékaře k předepisování levnějších léků, nemotivuje nic. Vědí, že peníze nad limit stejně zaplatí pojišťovna.
„Byla prováděna celá řada studií vztahujících se na určitý typ preparátu. Vyplývá z nich, že ochota přejít na jiný, byť levnější preparát, není ze strany lékařů akceptovaná tak masivně, jak by si pojišťovna přála,“ uvedl Havlíček.
Lékaři v Privamedu pozitivní listy využívají často
Popsal případ hypotetického pacienta. Když mu nebudou předepisovány léky z pozitivního listu, dosáhne ochranného limitu do tří měsíců a celá zbývající léčba v konkrétním roce jde na konto zdravotní pojišťovny.
„Kdyby byl pacient na levnější léčbě, limitu by dosáhl za 11 měsíců. Ale pro něj je to pořád stejné, protože bude hradit jen výši ochranného limitu, zbytek je na pojišťovně,“ uvedl Havlíček.
Podle předsedy České lékařské komory Plzeň - město Jindřicha Šebora se dá velmi těžko říci, proč zrovna v Plzeňském a Karlovarském kraji jsou nejvyšší doplatky za léky. „Může to mít i objektivní příčiny v podobě různých epidemií,“ uvedl Šebor. Ten potvrzuje, že o lécích v českém systému rozhodují lékaři a většina pacientů na jejich názor dá.
V plzeňské nemocnici Privamed, kde pracuje jako chirurg, jsou podle něj doplatky nad limit nízké, protože lékaři této soukromé nemocnice mají od vedení doporučeno, aby pozitivní listy co nejvíce využívali. Důvod je i ten, že lékárna, která k nemocnici patří, zaplatí méně peněz za léky, když lékaři předepisují ty levnější. A nakonec ušetří peníze i zdravotním pojišťovnám.
