Sedmdesátiletý Václav Lomička patří do kategorie pozoruhodných rekordmanů. Od roku 1976 stojí v čele obce Dobříč na severním Plzeňsku. V roli předsedy národního výboru nebo starosty vesnice, kde žije zhruba čtyři sta lidí, je neuvěřitelných 42 roků.
Nyní se chystá skončit a po říjnových komunálních volbách se o křeslo hlavy obce ucházet nebude. Zdůvodňuje to věkem a zdravím.
„Nejde o to, že bych už do toho neměl chuť. Ale domnívám se, že 42 let je dostatečně dlouhé období. Možná jsem udělal chybu. Možná, že jsem měl skončit dřív a dát šanci dalším, aby si to vyzkoušeli,“ zamýšlí se Václav Lomička. Tvrdí, že za dobu svého působení pro obec neměl krizi, kdy by chtěl z veřejné správy odejít. Možná to souvisí s jeho povahou. Mluví o dostatečné trpělivosti a schopnosti zvládat vedle úspěchů i prohry.
Nechtěl být uvolněný funkcionář
Až na krátké období tří měsíců těsně před odchodem do důchodu dělal funkci starosty jako neuvolněný. Takže většinu doby, kdy působil v samosprávě, chodil do práce.
„Já jsem nikdy nechtěl dělat uvolněného funkcionáře,“ říká. Původní profesí je konstruktér a v minulosti působil v Lachemě v Kaznějově.
Svůj záměr skončit na radnici oznámil ostatním s předstihem zhruba v polovině posledního volebního období. „Ale bude mě nakonec mrzet, že jsem nedokázal pro naši obec zahájit výstavbu vodovodu, o což jsem dlouhá léta usiloval,“ říká.
Na druhé straně má ovšem na svém kontě dost úspěšných akcí. „S kolektivem zastupitelů jsem podepsán pod řadou investic v Dobříči a Čivicích, které k nám patří,“ říká starosta.
V obci se podařilo udržet kulturní dům, o který v rámci restitucí dočasně přišla. „Koupili jsme ho a vrátil se zpátky.“ Václav Lomička si pochvaluje, že mu při začátku působení na úřadu pomáhalo, že se mohl opřít o podporu místních organizací. „Ať už to byla tělovýchovná jednota nebo místní hasiči. Takže jsme třeba dokončili prodejnu a postavili novou požární zbrojnici,“ vzpomíná.
Podpora ze strany státu není dobrá
A jak se po desetiletích starostování dívá na situaci místních samospráv na venkově? „Administrativa postupně narůstala. Dneska už některé záležitosti mohou sami starostové velmi obtížně zabezpečit. Například k podání žádosti o dotaci si potřebujeme zajistit instituci, která to za nás zpracuje a pomáhá nám i později, když musí zdokumentovat udržitelnost dotovaného projektu a jeho využití,“ popisuje.
Významná osobaNa webových stránkách Dobříče lze jméno dosavadního starosty najít ve výčtu významných osobností. Stojí tam: Václav Lomička dlouholetý předseda MNV a starosta obce. V čele Dobříče stojí od roku 1976 do současnosti. Má zásluhy jak v oblasti rozvoje tělovýchovy v obci, tak na realizaci mnoha kulturních a vzdělávacích akcí. V minulosti pod jeho vedením získala obec opakovaně nejvyšší ocenění v soutěžích národních výborů (1982, 1983, 1986). |
Starosta přiznává, že nárůst úřadovaní a jeho složitost se mu nezamlouvá. Nelíbí se mu, že některé státní instituce plány obcí značně komplikují.
„Například žádost o vydání komunikace, kterou potřebujeme pro výstavbu vodovodu, se vyřizuje skoro celé volební období. Vím, že to nemusí být jednoduché, ale podpora ze strany státu je v podobných případech minimální. Ale my přece nejsme nepřátelé státu, pořád se jedná o jednu veřejnou správu, která by měla mít společné zájmy,“ uvádí.
Václav Lomička říká, že na druhé straně existují organizace i akce, které obcím pomáhají a snaží se jejich postavení zlepšit. „Například Spolek pro obnovu venkova a soutěž Vesnice roku. Je to i motivace pro starosty při hledání možností, jak vylepšovat běžný život v obcích.“
Pokud se ohlíží za svou dlouhou érou ve vedení vesnice a má říct, na co je nejvíc pyšný, mluví o místní malotřídce.
„Myslím, že to byla především škola. Možná tři čtvrtiny doby, kdy jsem ve funkcích, jsem se věnoval tomu, aby se v obci udržela. Byla postavena před 60 lety v Akci Z a bylo potřeba v ní řadu věcí zmodernizovat. Letos přes prázdniny připravujeme, že tam bude výdejna obědů a jídelna. Každý rok jsme se tam snažili něco vylepšit, aby žáci u nás měli podmínky srovnatelné například se školou v Kaznějově,“ vysvětluje.
Rekordmanův bratr Josef starostuje v sousedních Kozojedech
Václav Lomička se na sklonku svého starostování neobává, že mu dosavadní role na úřadě začne po odchodu z radnice brzy chybět. „Ne, ne, ne,“ říká pobaveně. „Já takhle postupně končím ve všech svých funkcích. Dělal jsem předsedu okresního výboru tělovýchovy, skončil jsem, už jsem nekandidoval. Byl jsem místopředseda fotbalového svazu, taky jsem nekandidoval. A takhle skončím na obecním úřadu,“ vysvětluje.
U Lomičkových mají zřejmě starostování v rodině. Bratrem Václava Lomičky je Josef Lomička, který starostuje v nedalekých Kozojedech. Ten je o tři roky mladší. I Josef Lomička se rozhodl funkci v čele obce po volbách opustit. Bratři se prý na tom nedomlouvali.
„Ne, ne. I u něho je to trochu ze zdravotních důvodů,“ řekl starosta Dobříče. S úsměvem říká, že si s bratrem v podstatě rozdělili oblast na levém břehu Berounky. „Já mám tu čivickou část a on potom po Liblín. Na hranici našich katastrů máme na silnici autobusovou zastávku. Já říkám, že je to celnice,“ prohlásil starosta - rekordman. Tvrdí, že za 42 let ve vedení obce nezažil kritické období, kdy by chtěl s prací v samosprávě skončit.
„Neměl jsem takovou krizi. Možná proto, že jsem měl víc trpělivosti. Když to zlehčím, uměl jsem vyhrávat, ale také prohrávat.“
