To může být důsledkem například kybernetického útoku. S podobnými problémy se v nedávné době potýkaly například nemocnice. Plánovaný nový systém má mít zásadní přínos pro komunikaci složek záchranného systému v případě krizových stavů.
Hlavní roli v přípravě sehrají zástupci Správy informačních technologií města (SIT). Ti už mají za sebou v oblasti bezpečnosti například projekt digitálního dvojčete města, který je důležitý pro orientaci záchranářů nebo hasičů.
„Díky Správě informačních technologií jsme součástí výzkumného evropského projektu, který chce zvýšit odolnost měst a firem při výpadcích elektřiny a internetu. V projektu hrajeme významnou roli, protože u nás proběhne simulace v reálném prostředí. Zaměřujeme se na vývoj nouzového alternativního komunikačního systému pro případ výpadku internetu,“ řekl radní Plzně Daniel Kůs.
Náklady na vývoj budou financované z EU a mělo by se jednat o zhruba pět milionů korun.
„V Plzni chceme vyvíjet a testovat nouzový komunikační systém při simulaci výpadku světelného řízení křižovatek. Neznamená to plošné vypnutí semaforů, ale proběhne řada laboratorních testů s využitím modelování dopravy v digitálním dvojčeti města,“ prohlásil šéf SIT Luděk Šantora.
Pro testování v reálném prostředí bude možné využít polygon pro autonomní mobilitu na Borech. Podle Šantory se počítá mimo jiné se zapojením dronů pro navedení jednotek záchranného systému na místo krizových událostí včetně následného monitoringu nebo využití bezpečnostního dispečinku.
Luděk Šantora uvedl, že nynější příprava bude typově obdobná, jako když si zástupci SIT testovali řešení krizové situace na fotbalovém stadionu. „Simuloval se tam nějaký průšvih a schopnost lidi ze stadionu evakuovat, když se například technika hroutí pod rukama a neplatí teoretické nacvičené postupy,“ vysvětluje.
Co by se stalo, kdyby přestaly fungovat semafory
Nyní má na řadu přijít testování možných reakcí na kybernetický útok nebo blackout. „Dopad by byl obrovský. My nejsme schopni v tomto projektu vyzkoušet všechno, a proto jsme se zaměřili na řízení dopravy,“ sdělil Šantora.
Má se tedy řešit například situace, kdy by byla z provozu vyřazena dopravní ústředna a v souvislosti s tím přestaly fungovat světelné semafory. Projekt má pomoci zmapovat všechny problémy, které by kolaps řízení dopravy způsobil. Zároveň se budou hledat vhodná protiopatření. Součástí má být zajištění informovanosti obyvatel o aktuální situaci.
V rámci projektu SPARROW se počítá i se zapojením komunity mladých lidí ve věku nad 16 let formou hackathonu a využití živé laboratoře pro mobilitu, která vzniká v technologickém parku TechTower. Kromě SITMP je do projektu zapojeno i neziskové sdružení Plan4All a firma RoadTwin zabývající se modelací dopravy ve městě.
Projekt SPARROW sdružuje 15 partnerů z osmi evropských zemí, koordinuje ho Centrum excelence pro výzkum a inovace KIOS na Kyperské univerzitě. Propojuje akademickou sféru, průmysl, malé a střední podniky, veřejné organizace i soukromé odborníky z Rakouska, Bulharska, Kypru, Francie, Řecka, Švýcarska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a České republiky. Tříletý projekt zahájilo oficiální setkání všech aktérů v září 2024 na půdě Kyperské univerzity.
