Ukrajinec žijící v Plzni Daniel Cyvenko je jedním z autorů petice za zachování...

Ukrajinec žijící v Plzni Daniel Cyvenko je jedním z autorů petice za zachování oblíbené lektorky kurzů češtiny v plzeňské charitě. (2. 12. 2022) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Ukrajinci bojují za oblíbenou lektorku češtiny, její kurzy jsou v ohrožení

  • 7
Ukrajinci, kteří žijí v Plzni, sepsali petici na záchranu své lektorky českého jazyka Veroniky Rožánkové. Učitelka vede nízkoprahové kurzy pro cizince od roku 2006 v rámci Diecézní charity Plzeň. Organizace s ní ale od nového roku už spolupráci neplánuje.

„Paní lektorka je tak výborná, že o ni nechceme přijít. Ale neočekával jsem tolik podpisů,“ uvedl spoluorganizátor petice a Ukrajinec žijící už dlouho v Česku Daniel Cyvenko. Ten nechápe, proč charita nechce s lektorkou dál spolupracovat.

„Ukrajinci se tu chtějí rychle integrovat a dobrá lektorka češtiny je základ,“ uvedl s tím, že jejich rychlá integrace je dobrá i pro českou společnost.

Lektorka Veronika Rožánková navíc získala ocenění Dobrá duše 2021. To je určeno partnerům, kteří významně pomohli městu Plzni, když bylo třeba nebo pro město vykonávali činnost nad rámec svých povinností.

Odvádí kvalitní práci, problém je jinde

Mluvčí Diecézní charity Plzeň Petr Šimek uvedl, že existují objektivní důvody, proč charita nemůže s lektorkou spolupracovat.

„Není to proto, že by odváděla nekvalitní práci. Naopak, reference na ni jsou velmi kladné. Problém je v tom, že jsme se zatím nedohodli a možná ani nedohodneme na pracovně-právních podmínkách,“ sdělil Šimek s tím, že došlo k dlouhodobému nesouladu v otázce organizace kurzů, a teď už to vypadá tak, že spolupráce není z obou stran udržitelná.

Podle Rožánkové vše začalo tak, že v létě poprosila charitu, jestli by si mohla vzít dva měsíce volno, že by si od lidí potřebovala odpočinout.

„Zaznělo, že kurzy nezvládám,“ poznamenala Rožánková. Ta pro charitu pracuje 16 let na živnostenský list. „Nejdřív mi chtěli polovinu kurzů sebrat. Já jsem řekla, že ne, že to vždycky byl můj projekt. Nikdo se mě neptal, jestli s redukcí souhlasím. Postavili mě před hotovou věc,“ uvedla Rožánková. Nakonec prý sdělila, že buď bude učit všechny kurzy nebo žádné.

Kurzy by vedla ráda dál

„Nebrali v potaz, že když pracuji na živnostenský list, musím si také plánovat živobytí. Najednou mi sebrali polovinu kurzů, polovinu mých příjmů, a nechápali, že je to pro mě problém,“ sdělila lektorka.

Ta se podivuje nad tím, že nikdy nedostala od charity ani jednu výtku. Přitom nízkoprahové kurzy pro cizince, kam chodí nejen Ukrajinci, vede pro charitu od roku 2006. „Nejdřív byly jen dva kurzy, ale lidé si je oblíbili a chodili, takže dnes už je jich 11 po hodině a půl. Chodí na ně kolem 150 cizinců,“ popsala žena. Celkem 120 z nich podepsalo petici.

Na charitě se mluví i o tom, že petici mohla sepsat Rožánková sama, aby se zachránila. To ale odmítá jak ona, tak Cyvenko.

„Důvod je jednoduchý, Ukrajinci nejsou ustrašení jako my. Jdou bojovat, třeba i pro jednu českou učitelku. Na Ukrajině bojují proti Rusům a v Česku teď bojují za učitelku,“ konstatovala Rožánková, která by kurzy ráda vedla dál.

Výuka založená na obrázcích

V petici je uvedeno i to, že pokud charita nevyhoví, považují petenti za jedinou možnost založení neziskového sdružení cizinců v Plzni a pořádání kurzů mimo charitu. Podle Šimka nakonec tedy vše může dopadnout i tak, že magistrát bude financovat kurzy skrze jiný subjekt.

„Paní Rožánková pokrývala jeden z projektů, který jsme realizovali s magistrátem města Plzně. Buď projekt zůstane u nás a pokryjeme ho jinými lektory, nebo ho magistrát svěří jinému organizátorovi kurzů. To se právě řeší, zrovna nyní jsou naše pracovnice na magistrátu,“ uvedl ve čtvrtek Šimek.

Odebrání městské dotace by ale podle něj neznamenalo, že by charita přestala dělat všechny kurzy. „Máme další projekty, třeba speciální kurzy pro Ukrajince,“ uvedl.

Adriana Jarošová z tiskového odboru plzeňského magistrátu uvedla, že město Plzeň není přímým účastníkem sporu. „Zájmem města je i nadále realizovat jazykové kurzy za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR. Kurzy k velké spokojenosti účastníků probíhají už více než deset let. Na daném záměru se nic nemění. Pro město je stěžejní, aby občan třetí země, aktuálně zejména Ukrajiny, který se - v kontextu efektivní integrace do společnosti - chce vzdělávat v českém jazyce, měl možnost i nadále navštěvovat dostupné jazykové kurzy,“ uvedla.

A v čem tak velká oblíbenost kurzů spočívá? Rožánková kreslí, ukazuje obrázky, hraje divadlo, komunikuje rukama i nohama, je plná energie a studenty to zřejmě baví. „Jsem schopná učit Vietnamce i Mongoly, kteří nemají zprostředkovací jazyk,“ vypráví Rožánková.

Nízkoprahový kurz je otevřený kurz, na který může přijít kdokoli a kdykoli. „Na lekci je třeba deset Ukrajinců, jeden Američan, jeden Maročan, jeden Vietnamec. Vše je hodně založené na obrázcích, nejde o vysokou gramatiku, ale o to, aby si lidé odnesli něco do života. Učí se vyplňovat formulář, komunikovat u lékaře či v obchodě,“ doplňuje lektorka.