Cílem plzeňských vědců je vyvinout kloubní náhradu, která by v těle vydržela dvacet třicet let a pacienti by nemuseli například každých pět let podstupovat implantaci nového kloubu, jako je tomu nyní.
„Různá drsnost diamantu má totiž vliv na to, jak na něm budou růst buňky, neboli, jak dlouho vydrží v těle,“ vysvětlila Marie Hubálek Kalbáčová, která proto se svými kolegy zkouší vrstvy více a méně zdrsnělé.
Diamant má spoustu zajímavých vlastností - nejen že podporuje růst některých buněk, ale také brání růstu buněk, které na kloubu lékaři nechtějí.
V současné době podle Hubálek Kalbáčové kloubní náhrada vydrží pět šest let a dá se reoperovat pouze dvakrát. Když se tedy někomu stane ve dvaceti letech úraz, stojí třeba v pětačtyřiceti letech před otázkou, co dál, když už mu nemůže být znovu implantována další kloubní náhrada. Může pak zůstat i na vozíku.
Pomocí plynů se vytváří diamantová nanovrstva
Diamantem by se daly pokrýt náhrady, které v současné době existují, ale za čas je lidské tělo odvrhne a implantát vypadne. „Někdy vypadnou i dříve než než po pěti letech,“ podotkla vědkyně.
A jak se diamant na kloubní náhradu dostává? „Diamantovým práškem se posype nějaká plocha, na ni se v takzvaných nukleačních centrech pouští plyny, tím se vytvoří diamantová nanovrstva,“ popsala Hubálek Kalbáčová.
Jiní vědci podle ní zase pracují na tom, aby diamantovou nanovrstvu umístili na co největší plochu. Výsledkem by mohlo být pokrytí celé kloubní náhrady.
„Začínali jsme s pokrytím malých kroužků, plocha se od té doby zvětšila,“ uvedla šéfka vědeckého týmu.
Biomedicínské centrum zve na prohlídky
Sama už má na kontě patentovanou ochranu objevu, že když se diamant různým způsobem upraví, povrch se pokryje buď kyslíkem nebo vodíkem, ve spojení s buňkami lidského těla se chová různě.
„Tento patent může například nějaká firma koupit,“ doplnila vědkyně.
Kdyby se to stalo, plzeňští vědci by měli víc peněz na další výzkum v Biomedicínském centru, které funguje od října 2014.
Zájemci se do centra, které se zaměřuje zejména na výzkum a vývoj v oblasti regenerace a nahrazování orgánů, mohou přijít podívat 12. listopadu. Koná se tam den otevřených dveří. Návštěvníci si prohlédnou špičkově vybavené laboratoře a během komentovaných prohlídek si vyzkouší i některé z výzkumných metod.
Připraven je také cyklus přednášek pro veřejnost. Den otevřených dveří je součástí 16. ročníku Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR - největšího vědeckého festivalu v České republice.
