V případě Plzně se jedná o velkou změnu dosavadní strategie v přístupu k bezdomovcům. Ještě v závěru minulého roku se jim nezamlouval například návrh postavit v zimě pro bezdomovce vyhřívané stany.
Zlom přinesla předpověď počasí na tento týden. Zástupci města se pak domluvili na řešení s představiteli neziskových organizací i městské policie. „Krizové okamžiky vyžadují krizová řešení. Naším cílem je, aby lidé bez domova přečkali mrazivé dny bez újmy na životě,“ prohlásil radní Plzně David Šlouf z ODS.
Počet lidí bez domova se v Plzni odhaduje na pět set. Někteří dosud ani v mrazech neměli zájem o azylový dům, kvůli nastaveným podmínkám. Pro některé je například bariérou zákaz vzít s sebou psa.
Hala v areálu DEPO215 se otevřela ve středu a už po poledni tam bylo sedm klientů, kteří se přišli ohřát. Provoz prostorného a vytápěného krizového centra pro lidi bez domova zajišťují zástupci obecně prospěšné společnosti Tady a teď. Její ředitelka Michaela Stehlíková se domnívá, že rychlému příchodu bezdomovců napomohli strážníci, kteří informaci o bezpečnější noclehárně rozšířili.
„Oni vědí, kde se bezdomovci zdržují. Už ve středu jsem mluvila s jednou skvělou policistkou, která je o tom informovala. Zprávu rozšiřovaly i terénní služby, které jsou v kontaktu s lidmi venku,“ řekla Stehlíková. Tvrdí, že podmínky pro přespávání v hale jsou ke klientům poměrně vstřícné. Mohou tam být se svými psy.
Jestli jsou pod vlivem alkoholu, se nezjišťuje, ale přímo na místě už alkohol nesmějí pít ani užívat jiné návykové látky. Nesmí být ani agresivní. „A musejí dodržovat epidemiologické postupy a nařízení. Lidé musí mít roušky,“ popsala ředitelka Tady a teď. Kapacita haly pro bezdomovce je 20 lůžek.
„Ale ta hala je veliká, takže v případě potřeby tady může být asi padesát lidí, i když pro všechny by nebyla přímo lůžka. Mohli by ale například dostat spacáky,“ konstatovala Stehlíková.
Již první noc kapacita nestačila, přišlo 28 lidí a dva psi. Neziskové organizace narychlo navýšily kapacitu pomoci o takzvané teplé židle. Následně přibudou další lůžka. Druhou noc využilo nabídky 32 lidí.
O přeměnu haly na krizovou noclehárnu se postarali zástupci města. Zajistili technickou pomoc a zázemí jako jsou polní lůžka nebo židle.
Akce, na jejímž konci je hala pro dočasný pobyt bezdomovců, odstartovala sobotní předpověď meteorologů. V posledních dvaceti letech zástupci radnice při velkých mrazech tvrdili, že problém ohrožení bezdomovců řeší tak, že dali několik desítek tisíc na zaplacení noclehu na ubytovně, pokud by nestačila kapacita charitního Domu svatého Františka.
Do DEPO2015 mohou bezdomovci i se svými psy
Až letos někteří představitelé města uznali, že to nebyl vždy ideální postup. A poprvé začali o tématu otevřeně jednat se zástupci neziskových organizací, kteří mají zkušenosti z terénu a z práce s chudými lidmi. V pondělí svolal radní David Šlouf z ODS jednání zástupců města, neziskových organizací, městské policie nebo Charity. To byl zřejmě moment zlomu, kdy se o dočasném využití haly rozhodlo.
A nejenom o něm. Město nově nabízí, že se lidem bez střechy nad hlavou v mrazivých dnech postará o jejich psy. Někteří bezdomovci právě kvůli svým psům nechtějí do azylového domu, kam je vzít nemohou.
Domov svatého Františka ve Wenzigově ulici pro mrazové období zvýšil kapacitu noclehárny ze 46 lůžek o dalších 26. Při obsazení lůžek znovu nabízí možnost využít teplou židli. Už včera byly kapacity domova téměř zaplněné.
Terénní pracovníci Městské charity Plzeň se snaží pomoci i bezdomovcům, kteří nabízené možnosti ubytování z různých důvodů odmítají. „Distribuují i potravinové balíčky, ošacení, deky, spacáky a karimatky,“ sdělil vedoucí Domova svatého Františka Džemal Gerbani.
Na téma ohrožené skupiny lidí bez domova v Plzni už koncem minulého roku upozornili aktivisté z iniciativy Food not Bombs. V otevřeném dopise zástupcům radnice uvedli, že v Plzni od října 2020 zemřelo v důsledku zimy, nouzového stavu a nedostatečného přístupu k základním životním potřebám, jako je voda, potraviny a teplo, okolo deseti lidí bez domova.
„Lidé bez domova jsou jednou z nejohroženějších skupin obyvatel, a pokud k tomu připojíme aktuální teploty pod bodem mrazu, stávají se ještě více ohroženými,“ napsali.
