Chovanec po propuknutí skandálu na plzeňské právnické fakultě v roce 2010 prohlásil, že nemá zapotřebí se bakalářským titulem chlubit.
Na otázku, proč na webových stránkách sociální demokracie tento titul je, hejtman v pondělí odpověděl: "To používá strana, já ho určitě nepoužívám." Dodal, že titul nechá stáhnout.
"Když se podíváte na veškeré dokumenty, které já podepisuji, tak já ten titul prostě neužívám, neužívám ho ani na krajském úřadě. Jestli je na stránkách ČSSD, tak o tom nevím, nechám ho stáhnout a děkuji za upozornění. Dal jsem slib a ten platí navždycky," prohlásil Milan Chovanec.
Podle školního informačního systému studoval Chovanec na fakultě jen pár měsíců, u zkoušek ho přitom vždy zkoušela trojice Milan Kindl, Daniel Telecký a Ivan Tomažič - hlavní aktéři skandálů s údajným rozdáváním titulů prominentům.
Milan Chovanec studoval několik měsíců v letech 2008 a 2009 a bakalářskou práci odevzdal v červnu 2009. "Předtím jsem byl zapsán do kurzu celoživotního vzdělávání, který jsem zakončil závěrečným testem. Pak mi děkan poslal pozvánku ke státním zkouškám," vysvětlil již dříve hejtman.
Podobných rychlostudentů byly stovky
Podle rektorské komise Západočeské univerzity, která pochybení na právech vyšetřovala, byl však tímto postupem porušen vysokoškolský zákon. Podle něj nestačí, když absolvent kurzu celoživotního vzdělávání jen složí test a rovnou dostane pozvánku k bakalářským státnicím. Univerzita nicméně hejtmanovi titul neodebrala.
"Absolventi v dobré víře spoléhali na to, že informace, které jim podal bývalý děkan, jsou v souladu s právními normami," uvedl tehdy proděkan Petr Bezouška. K bakalářskému titulu se takzvaně levou zadní přes kurz celoživotního vzdělávání dostaly i stovky policistů a hasičů.
Vše začalo v roce 2003, když politici schválili nový služební zákon. Pro řadu příslušníků bezpečnostních sborů to znamenalo dodělat si vysokoškolské vzdělání. Pro plzeňská práva se to stalo výzvou a ušila kurzy přesně na míru, aby příslušníci mohli splnit podmínku služebního zákona.
Stačilo týden v semestru zajít do školy. Po dvou letech automaticky přešli do třetího ročníku jako řádní studenti a získali titul bakalář. Individuální zájemci neměli šanci. Zaměstnavatelé vybírali, kdo si vzdělání na právech může dodělat. Nejdřív ti na vyšších postech, pak se dostalo i na další, kteří školu ani nepotřebovali. Od roku 2003 prošlo kurzy celoživotního vzdělávání na plzeňských právech zhruba 500 lidí. Mohlo jich být ale mnohem víc. Žádná evidence totiž neexistuje.
Případem se zabývá Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Důkazy ale zatím chybějí. Bývalé vedení všechno skartovalo. Předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková si myslí, že to mělo za cíl získat určitý okruh lidí, kteří by potom buď vyšli vstříc v některých kauzách či bránili nějakému vyšetřování.
