„Pokud by vláda nařídila povinné očkování, obávám se, že by někteří naši pracovníci ukončili pracovní poměr a odešli by tam, kde toto očkování nepotřebují. A já je naprosto chápu,“ uvedla ředitelka Městského centra sociálně-rehabilitačních služeb v Domažlicích Hana Hrušková.
Dodala, že těchto pracovníků by byla škoda, protože jsou mezi nimi i zkušení dlouholetí osvědčení zaměstnanci. Nenaočkovaných je v domažlickém zařízení podle ní zhruba osm procent ze 120 zaměstnanců.
O něco málo víc nenaočkovaných eviduje Městský ústav sociálních služeb v Plzni. Jeho ředitel Vladimír Chuchler s povinným očkováním zaměstnanců v sociálních službách souhlasí.
„Povinně se očkuje proti žloutence. Nevím tedy, proč by se nemělo očkovat proti covidu. I očkování proti tetanu je povinné, tak proč ne covid?“ ptá se Chuchler.
Na otázku, jestli se nebojí odchodů zaměstnanců kvůli zavedení této povinnosti, odpověděl: „Tak ať odejdou. Když odmítnou očkování proti žloutence, také tu nemohou pracovat. Já také nemohu řídit autobus, když na něj nemám řidičský průkaz,“ dodal Chuchler, který prý k očkování své spolupracovníky rok přesvědčoval.
„Někteří si myslí, že demokracie je režim, v kterém si mohou dělat to, co chtějí. Ale ke svobodě je také třeba zodpovědnost,“ konstatoval ředitel.
Hana Hrušková podotkla, že po nastolení povinnosti očkovat zaměstnance by nastala paradoxní situace.
Očkování zaměstnanců dává logiku
„Zaměstnanci by se měli naočkovat proto, aby neohrozili klienty, ale někteří klienti se přitom také očkovat nechtějí, i když jsme jim vytvořili ideální podmínky. Když se tedy senioři nechtějí nechat očkovat, je to jejich riziko a nemá pak smysl a logiku nutit k očkování zaměstnance,“ míní Hrušková.
V domově pro seniory v Domažlicích je deset procent seniorů nenaočkovaných. Dost z nich ale tvoří ti, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat.
Chuchler, který má v městském ústavu sociálních služeb větší procento naočkovaných klientů než zaměstnanců, podotkl, že očkování zaměstnanců dává logiku, protože zatímco klienti jsou většinou v domovech, zaměstnanci si mohou covid přinést z venku, například z fotbalu, hokeje, koncertů, hospod nebo nákupních center.
Názory se různí i na příchod podzimní vlny covidu. Zatímco Hrušková je toho názoru, že už jsme tak promoření a proočkovaní, že další vlna nehrozí, Chuchler se svými kolegy ve vedení Městského ústavu sociálních služeb tvrdí, že podzimní vlna přijde.
„Až se lidé vrátí z dovolených a děti půjdou do škol, epidemie se opět rozjede,“ myslí si. I proto se za povinné očkování zaměstnanců přimlouvá. Je i pro pokračování pravidelného testování.
„Od 1. září se mělo skončit s testováním na covid v zařízeních našeho typu, ale už se zase mluví o tom, že se testovat bude. My bychom byli rádi,“ sdělil ředitel zařízení, kde se nyní vede debata o pokračování testování i v případě, že stát ho proplácet nebude.
„S největší pravděpodobností bychom testovali i v případě, že by nám testy stát neproplácel. Měli jsme tu covid, bylo to drsné. Ale tomu, že se k nám nedostal ve větší míře, vděčíme jen testování. Zkrátka bojíme se další vlny a chceme udělat vše proti šíření nákazy,“ popsal ředitel zařízení, kde loni začali ze sítě domovů pro seniory v kraji testovat mezi prvními. A to ve chvíli, kdy stát testy ještě neproplácel. Přesně 15. září uplyne rok od jejich prvního testu.
