Vyklizená plocha o rozloze zhruba 2,5 hektaru mezi Americkou třídou a Denisovým nábřežím, nyní zčásti využívaná jako parkoviště, čeká na definitivní rozhodnutí, které určí její tvář.
To, co po hlasování následovalo, lze přirovnat k náročné šachové partii mezi vedením radnice a investorem, společností Amádeus.
Jedná se o pomyslnou premiéru. Situaci, kdy výsledek plebiscitu nutí město zastavit rozjetý projekt soukromé firmy na jejím pozemku, ještě žádná radnice v Česku neřešila. Mimo jiné i proto, že v jiném velkém městě ČR se nepovedlo uspořádat platné referendum.
Náměstek primátora Martin Zrzavecký z ČSSD, který má záležitost s referendem na starosti, očekává, že letos dojde k výraznějšímu posunu.
Pohledy hlavních aktérůPo roce stanoviska tří hlavních aktérů spojených s referendem zjednodušeně vypadají takto: |
Tím může být dohoda města s investorem na podstatné změně projektu, začátek soudního sporu s investorem o celý projekt. Nebo se společnost Amádeus může rozhodnout, že se pozemku zbaví.
"Myslím, že pokud investor chce stavět, měl se pokusit dohodnout na změně projektu. Zatím se mi ale podle jeho vyjádření zdá, že jeho strategie směřuje k soudu," uvedl Zrzavecký.
Nicméně je už nyní zřejmé, že odmítnutí projektu obchodního komplexu by neznamenalo pro Plzeň finanční pohromu, při které by vynucené nároky investora za problémy s projektem přivedly radnici na buben.
"Investorovi jsme nezpůsobili žádnou škodu a neučinili jsme nic, za co by mohl požadovat nějakou náhradu," prohlašuje Martin Zrzavecký.
Navíc se ukazuje, že pozice města není nijak slabá. Investor dosud nezískal důležité územní rozhodnutí, které by mu umožnilo pokračovat dál. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by je mohl získat zejména proto, že radnice mu nechce umožnit využití městských pozemků, s nimiž původně počítal.
Náměstek Zrzavecký ujišťuje, že k naplnění výsledku referenda město udělalo maximum možného.
Co všechno tedy radnice dosud podnikla? Nejprve vydala záporné stanovisko k projektu v rámci územního řízení a odmítla investorovi poskytnout městské pozemky, na které měla stavba svými okraji zasahovat a k 30. červnu 2013 zrušilo město nájemní smlouvu.
"Investor to neuznal a radnice pak podala žalobu na vyklizení městských pozemků. O této žalobě dosud soud nerozhodl," uvedl Zrzavecký.
Náměstek upozorňuje, že ve prospěch radnice mluví fakt, že investor dosud nesplnil regulační podmínky města. Klíčovou roli přitom hraje především to, že plánovaná budova měla být rozčleněna, aby nepůsobila jako obří blok, což se investorovi zřejmě nepodařilo.
Zástupci města se také po referendu pokusili řešit odkoupení pozemku od investora. Ten si řekl o 1,4 miliardy, pokud by se měl svého projektu vzdát a prodat parcelu Plzni. Radnice za pozemek nabízela 270 milionů.
"Nedokážeme se dohodnout a nevím, jestli je to v tomto přídě vůbec možné," sdělil Zrzavecký. Tvrdí, že jenom cenu samotného pozemku investor odhaduje na půl miliardy.
Poslední právní analýza k referendu, kterou si město nechalo zpracovat, naznačila, že nejlepším řešením by mohla být dohoda města s investorem na podstatné změně projektu.
Posudek řekl, že na pozemku je i po referendu možné postavit obchody, pokud se nebude jednat o obří obchodní komplex.
Podle Zrzaveckého město společnost Amádeus informovalo, že pokud upraví projekt v duchu referenda, je radnice připravena o tom jednat.
Těsně před vánočními svátky dorazil na radnici poslední dopis od společnosti Amádeus. "V podstatě jen konstatuje, že je šikanujeme a nechceme jim vyjít vstříc," konstatoval náměstek.
Zástupce společnosti Amádeus Jan Petřík dosavadní postup města kritizuje a tvrdí, že se radnice od referenda topí v bezradnosti a problém pouze odsouvá a mění názory. "Tím vším přispívá k likvidaci projektu Corso," uvedl Petřík.
Ten tvrdí, že město dosud investorovi nic konkrétního nenabídlo. "Investor nikdy nedostal nabídku na odkup pozemků za cenu 270 milionů," uvedl Petřík.
Podle něho se město pouze dotázalo, zda je možné o ceně 270 milionů jednat. Když pak údajně odpověděl, že ano, ale zpochybnil některé části předloženého posudku, město se už neozvalo.
Náměstek Zrzavecký tvrdí, že to není pravda. "Celou dobu tvrdíme, že jsme připraveni s ním jednat o ceně v místě a čase obvyklé," konstatoval.
Řekl, že město nabízelo i výměnu za jiné pozemky. "Ale řekli nám, že ve městě neexistují adekvátní plochy, které by jim nahradily ty, které dnes vlastní," uvedl náměstek.
Možnost, že investor vyrazí kvůli neuskutečněnému projektu k soudu, Jan Petřík nevyloučil. "Nečekáme od města nic pozitivního, protože samo se v poslední korespondenci vyjádřilo, že bude činit kroky ke zmaření projektu. A investor je v takovém případě nucen hájit své zájmy soudní cestou," sdělil Petřík.
