Ubytování čtyřčlenné rodiny v místnosti pod 20 metrů čtverečních může za měsíc vyjít na bezmála 20 tisíc korun. Celkové zisky provozovatelů ubytoven ve městě jsou odhadované na stovky milionů ročně.
Pro plzeňský magistrát situaci na ubytovnách už tři roky mapuje nezisková organizace Ponton. Její ředitel Ľubomír Lupták řekl, že se podařilo v Plzni zmonitorovat 74 ubytoven a zároveň ví o dalších objektech, které slouží stejnému účelu. Odhaduje, že počet lidí, kteří takové bydlení využívají, je v Plzni při konzervativním odhadu kolem šesti tisíc.
Podle Luptáka existuje několik typů ubytoven a za nejhorší považuje takzvané chudinské. „Ty poskytují bydlení vícečetným domácnostem a jsou zpravidla velmi drahé. Pokud je tam sazba šest tisíc korun za měsíc, platí se za každého člověka,“ popsal. Zná případ, kdy se jednalo o jeden pokoj, který nemá toaletu, koupelnu ani kuchyňku a v místnosti o 20 metrech čtverečních bylo natlačeno osm lidí.
Provoz ubytoven je propojený s pracovními agenturami
„Na jedno patro leckde mají třeba jednu, maximálně dvě funkční sprchy na desítky lidí,“ konstatoval s tím, že provoz některých ubytoven je propojený s pracovními agenturami.
Jejich klienti pak často ani nevědí, kolik za práci dostávají peněz a kolik platí za ubytování. „Všechno jde mimo ně a výsledkem zpravidla je, že jim zůstává minimum peněz, oni živoří a možnost opustit ubytovnu je pro ně nerealistická,“ říká Lupták.
O poměrech na ubytovnách ve městě v poslední době informovaly servery HlídacíPes.org nebo Seznamzpravy.cz. Při posledním jednání zastupitelů téma situace na ubytovnách otevřela opozice a její zástupce zajímalo, zda město na informace nějak reaguje. „Tam v podstatě funguje systém podobný otroctví. Ubytovaní musejí pracovat, odevzdávat mzdu, dostávají jakési kapesné. Co jste v této oblasti udělali? “ chtěl vědět Petr Suchý z TOP 09.
Štěnice se šíří Plzní, hlavně na ubytovnách. Lidé se tam často mění |
Primátor Roman Zarzycký z ANO řekl, že o článcích neví. Tvrdil, že komunikuje s radním pro bezpečnost, velitelem městské policie a plzeňským ředitelem Policie ČR. „A nic takového jsem tam nezaregistroval. Vím pouze, že probíhají různé kontroly a zatím jsem nedostal žádný výstup, který by charakterizoval zjištění, o kterém mluvíte,“ reagoval.
Bývalý primátor, nynější ministr kultury Martin Baxa z ODS, označil komentář Zarzyckého za velmi bagatelizující. „To je podle mě prvně po několika letech, kdy primátor města de facto říká, že je mu jedno, co se na ubytovnách děje,“ uvedl. Zarzycký nicméně tvrdil, že nemá žádné zjištění od bezpečnostních složek ani od Úřadu práce či od sociální správy, že by se ve městě něco nekalého dělo.
Radní pro sociální bydlení Světla Budková ze STAN řekla, že informace v médiích vycházejí právě z dat, která pořídila organizace Ponton v rámci monitoringu, který město platí z dotačního programu. „Role samosprávy je tady velmi omezená,“ sdělila. Vysvětlovala, že magistrát sdílí data o ubytovnách například s Úřadem práce a předpokládá, že na ně bude reagovat například cizinecká policie. Uvedla, že na data o ubytovnách navazuje sociální práce dalších neziskových organizací.
Ředitel Pontonu se domnívá, že k řešení problematiky ubytoven může veřejná správa pomoci. Připomíná, že metodika ministerstva vnitra uvádí aktéry, kteří mají možnost provoz regulovat. Jedná se například o živnostenský úřad, stavební úřad, hygieniky i samosprávu nebo úřad práce.
Cizinci už nechtějí žít na ubytovnách. Zájem o byty zvedá ceny nájemného |
„Instituce se musí propojit, vytvářet tlak a hledat způsoby regulace. To je ale jen část řešení. Regulace musí jí ruku v ruce s nabídkou alternativy, protože ubytovny poskytují bydlení lidem, kteří jinak na standardním trhu nemají šanci a alternativní kapacity tady nejsou. Samosprávy by je mohly budovat,“ konstatoval.
Podle Luptáka by se samospráva mohla například zaměřit na nějakou cílovou skupinu, která je bydlením na ubytovně nejvíc ohrožena, jako jsou například samoživitelky s dětmi nebo senioři, a hledat pro ně variantní bydlení.
2. listopadu 2023 |
