„Počet zhlédnutí nás velmi překvapil. Před třemi lety jsme zveřejnili naši aranž melodií z filmu Tenkrát na Západě. Během jednoho dne jsme měli pět tisíc zhlédnutí, což nás mile překvapilo a nakonec jsme se dostali až na 170 tisíc. Mysleli jsme si, že takové číslo bude velmi těžké překonat. Ale pak přišlo video s naší Metallicou, které se dostalo do celého světa. Chodily nám reakce třeba z Německa, Maďarska nebo i od fanoušků z New Yorku,“ říká kapelník Milan Brouček o písni Nothing Else Matters.
Vytvořit nějaké virální video ale rozhodně nebyl původní záměr. „Poprvé jsme tuto skladbu zahráli na vzpomínkovém koncertě na otce našeho violisty. Později jsme ji více propracovali a dali jsme ji jako přídavek na koncertě v Českém rozhlase Plzeň. Právě odtud video, které získalo tak velkou sledovanost, pochází,“ dodává Brouček.
Velkou zásluhu na úspěchu nahrávky má také cimbalistka Vlaďka Křenková. „Metallica byla vlastně jen přídavek, ale na Facebooku se objevila právě tato skladba. Hrát podobné písně na cimbál složité není. Síla je hlavně v aranži. Mně osobně rock sedí ze všech stylů, co hrajeme, asi nejvíce, takže jsem si to hraní rozhodně užila,“ konstatuje hudebnice.
Stejně jako jejích pět kolegů melodii Nothing Else Matters nehrála rozhodně naposledy. Bude totiž mimo jiné součástí spolupráce se známým zpěvákem Václavem Noidem Bártou.
„Ten má píseň v repertoáru, takže ji na koncertech budeme hrát spolu. Přidáme některé věci z jeho autorské tvorby a také z muzikálů, v nichž hraje. První koncerty na sebe nenechají dlouho čekat. Během šňůry samozřejmě nevynecháme ani Plzeň. Myslím si, že spojení naší kapely s Noidem bude velice nevšední a pro posluchače atraktivní,“ informuje Brouček.
„S Vaškem je velmi dobrá spolupráce, je to skvělý člověk, s nímž se dá výborně domluvit. Koncerty budou postavené jak na repertoáru Vaška, tak na repertoáru cimbálové muziky. Každopádně po prvních zkouškách je jasné, že jsme si sedli jak po hudební, tak po lidské stránce,“ dodává Křenková.
Cimbálová muzika Milana Broučka funguje pátým rokem. „Na začátku jsme hráli hlavně lidovky a objížděli jsme především vinařské akce. Pak jsme se ale rozhodli, že náš repertoár posuneme jiným směrem a začneme experimentovat. Co se týče moravského folkloru, ten nejlépe hrají Moraváci. Můžete ty písničky sice technicky zahrát dobře, ale ta potřebná autentičnost tam chybí. Proto si vytváříme vlastní hudební řeč, a v tom je naše síla,“ sděluje Brouček.
O netradiční aranžmá slavných skladeb tak u jeho kapely není nouze. „Máme například skladbu s názvem Výlety pana Broučka do Hollywoodu, která se skládá z filmových melodií. K těm patří Skyfall z Jamese Bonda, Sherlock Holmes, Piráti z Karibiku nebo Gladiátor,“ říká Milan Brouček, který v kapele hraje na housle.
S melodiemi, které si muzika vybere do repertoáru, přicházejí její členové. „Někdo něco navrhne většinou podle svého vkusu, každý si pak skladbu poslechne a na zkoušce se pak domluvíme, jak by měla výsledná verze vypadat, aby nebyla prázdná a nechyběl v ní žádný zásadní hlas. Vždycky se snažíme uchopit originál a přidat do něj špetku vlastní fantazie a invence. Každý může přijít s nějakou myšlenkou. Během několika zkoušek se aranž sehraje a dotvoří tak, aby byla připravena pro publikum,“ prozrazuje.
Momentálně formace připravuje další velký hit, kterým je Bohemian Rhapsody od Queen.
„Jde o velmi složitou skladbu, ale ze zkoušek už víme, že by to mělo fungovat. Hledal jsem inspiraci v několika verzích a zjistil jsem, že je nejlepší uchopit ty hlasy tak, jak jsou, protože je to napsané naprosto skvěle. Myslím, že by mohlo jít o ještě větší pecku, než byla Metallica,“ věří Brouček.
Ten měl původně strach, jak na podobné písně bude jejich publikum reagovat. „Přece jen, někdo přijde na cimbálovku a my na něj spustíme Metallicu nebo Piráty z Karibiku. Ohlasy jsou ale skvělé a na konci míváme standing ovations,“ říká.
Mohlo by se zdát, že cimbál není příliš vhodným nástrojem pro jiné styly, než je lidová hudba. Opak je pravdou. „Cimbál má na spodních strunách výrazný basový zvuk, který podpoří třeba rockovou muziku,“ potvrzuje Brouček.
Podobně to vidí i Vlaďka Křenková. „Lidé mají většinou cimbál spojený s lidovkami, často ale ani nevědí, v čem všem je slyšet. Jde v současnosti o velmi vyhledávaný nástroj například ve filmové či seriálové hudbě nebo v muzice pro reklamy. Když si pustím televizi, málokdy se mi stane, že bych cimbál nezaslechla,“ říká s úsměvem.
Ke hře na cimbál se dostala hlavně kvůli rodičům, kteří pocházejí z Moravy. „Měla jsem to v krvi. Jako malá jsem tancovala v jednom souboru, se kterým jsme vystupovali na akci, kde byla i cimbálová muzika. A protože hodně foukal vítr, musela jsem cimbalistovi držet noty. Šlo o zlomový okamžik. Koukala jsem mu pod ruce a řekla jsem si, že na tento nástroj se prostě musím naučit. Rodiče dlouho odolávali, ale nakonec jsem si to vybojovala. Byl to můj první hudební nástroj, po půl roce jsem si k němu přidala ještě klavír. Studovala jsem oba nástroje, dodnes na ně hraji,“ svěřila se muzikantka.
Byla jsem za exota, říká muzikantka, která hraje na cimbál
Složitější je prý hrát na cimbál. „Klavír je takový uspořádanější,“ dodává. Když s hraním na cimbál začínala, její vrstevníci se jí prý nejdříve docela smáli.
„Vyrůstala jsem u Nového Jičína, kde tento nástroj nemá takovou tradici. Byla jsem trochu za exota. Stála jsem si však za svým a věděla jsem, že to bude mít budoucnost. Jsem moc ráda, že jsem vydržela. Dneska, i díky tomu, že hrajeme trochu jinou muziku, než je pro cimbálovku běžné, už mám jen pozitivní ohlasy, “ podotýká Křenková, která hru na cimbál učí v pražském Studiu Jandova.
„Všichni moji žáci jsou dospělí. Patří mezi ně třeba jeptiška nebo pán, kterému je přes sedmdesát let. Naučit na cimbál se tedy dá v jakémkoliv věku,“ směje se cimbalistka.
Ta se společně s dalšími muzikanty při hraní nevyhýbá ani mezinárodnímu folkloru. „Baví nás třeba maďarské písně, do kterých se nebojíme zakomponovat i jazzové prvky. A velkou hitovkou je například Montiho Čardáš. V každém případě spojení klasického repertoáru s tím nepříliš tradičním jde velmi dobře dohromady,“ dodává Milan Brouček.
