Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 22. ledna 2022 Slavomír

Nocoviště v Brdech? Jsme ochotní o nich jednat, říká správce CHKO

  17:52
Návštěvníci Chráněné krajinné oblasti Brdy by v tamní přírodě neměli rozdělávat oheň. „Je to neobydlená lokalita. Kdyby vznikl požár, dozvíme se o něm pozdě,“ říká v rozhovoru pro MF DNES vedoucí správy Brd Bohumil Fišer. Nebrání se tomu, aby v oblasti vznikla nocoviště.

Ředitel CHKO Brdy Bohumil Fišer. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Začala turistická sezona. Jaké byste měl doporučení pro návštěvníky Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy?
Nejhorší je v Brdech rozdělávání ohňů. Přál bych si, aby si návštěvníci uvědomili, že se pohybují v relativně neobydleném území, kde je daleko k civilizaci a jsou tam velmi nedostatečné zdroje hasební vody. To znamená, že zde existuje spousta míst, kde neprojde člověk třeba celý týden. Kdyby tam vznikl požár, můžeme se o něm dovědět relativně pozdě, třeba až bude vidět dým po celých Brdech. Přitom teprve tehdy vyrážejí hasiči. A nedej Bože, aby vznikl požár prohořením hrabanky. Ten je totiž schopen se spodem rozšířit třeba 50, 100 metrů od místa, kde bylo ohniště rozdělané. Největší nebezpečí hrozí v suchých letních měsících. Někteří lidé jsou schopní si rozdělat oheň za větrného počasí a ještě na hrabance.

Občas jste průvodcem po Brdech. Průvodcovstvím chcete zvýšit zájem turistů?
Spíš chceme lidem ukázat, jací živočichové zde žijí. Na vycházky, které pořádáme, chodí ve velké míře místní lidé, kteří znají Brdy hlavně díky houbaření. My jsme rádi, že na vycházky chodí, a chceme ukázat, jak jsou Brdy zajímavé. Že tam žijí zajímaví živočichové, dozvídají se, jak se rozmnožují. Mluvíme i o tom, jak mohou vzniknout tůňky. Že stačí, když tam projede vojenská technika, vytvoří nějakou depresi, v které se udrží srážková voda, a když se dobře prohřeje, vzniká ideální místo pro rozmnožování obojživelníků, například žab nebo čolků. Případně upozorňujeme na dalšího zajímavého živočicha - listonoha lesního.

V šumavském národním parku fungují takzvaná nocoviště, kde mohou trampové přespat. Bylo by to možné i v Brdech?
Možné by to bylo, ale záleží vždy na vlastníkovi pozemku. Národní park Šumava je velmi specifický, protože tam velkou část pozemků vlastní sám národní park. Ochrana přírody CHKO Brdy nevlastní žádný pozemek. Dotaz by měl být cílený a už v minulosti několikrát směřoval na Vojenské lesy a statky, případně Arcibiskupství pražské jako na dva majoritní vlastníky. A ani jeden z nich se k tomu nepřiklání, protože to zvyšuje množství odpadků, musí se připravit místo pro rozdělávání ohně, majitel se musí o nocoviště starat, musí tam vzniknout hygienické, sociální zázemí.

Krásy Brd

I v deštivém počasí mají Brdy své jedinečné kouzlo.
Hráz Hořejšího padrťského rybníka v Brdech.
Pohled z hráze Hořejšího padrťského rybníka v Brdech
Dolejší padrťský rybník

Správa CHKO by ale proti tomu nic neměla?
Správa bude dávat souhlas. Záleželo by na navrženém místě. Obecně se dá říci, že pokud by s konceptem někdo přišel, jsme připraveni o tom jednat.

Na webu CHKO je zpráva, že v brdských lesích se nedávno dosazovaly listnaté stromy. To se děje ve větší míře?
Při běžné obnově lesa je podle dnešních zákonných předpisů povinností vysazovat v Brdech kolem 30 procent melioračních a zpevňujících dřevin, což jsou listnáče a jedle. To, co je na webu, bylo nad rámec zákonné povinnosti na základě dvou dohod - s Arcibiskupstvím pražským a s Vojenskými lesy a statky. Dosazovalo se ve středních Brdech. Jednalo se o stromky téměř za 2,5 milionu korun.

Za jak dlouho tedy dospějeme v Brdech k optimálnímu stavu, kdy na 30 procentech plochy budou namísto smrků listnáče a jedle?
Vzhledem k tomu, že obměna lesa trvá 80 až 120 let, dá se to očekávat v tomto časovém rámci. Pokud tedy nepřijde nějaká kalamita.

Lesy jsou v Brdech od toho, aby se tam těžilo dřevo. Jde to dohromady s ochranou přírody?
CHKO Brdy je o hospodářských lesích. První a druhé zóny ochrany přírody, tedy to nejcennější, co chceme chránit, je v Brdech převážně umístěno v bezlesí. Když se bude dodržovat zákonná povinnost, lesy se budou přirozeně zlepšovat prací lesníků. Když někde zbyl třeba kus hezkého bukového porostu, lesníci se snaží ho uchránit. Stejné je to v případě, kdy lesníky upozorníme, že je někde hnízdo zvláště chráněného ptáka, který není úplně rozšířený, a lesníci na to také slyší. Jsou třeba ochotní vyvěšovat ptačí budky. Zkrátka oni sami dělají spoustu pozitivních kroků. My s nimi spolupracujeme cestou uzavírání dohod třeba na pastvu na Padrťských rybnících, na kosení na územích, kde je bezlesí a tak dále. Oni jsou normální hospodářský subjekt, proto v lesích normálně těží a tyto finanční prostředky jsou příjmem státního rozpočtu. Tak to rozhodla vláda, když se vyhlašovala CHKO Brdy. Ono to ale není jen o těžbě. Když udělají lesníci mýtní těžbu na jednom hektaru, musí tuto plochu do dvou let opět zalesnit. O les zkrátka nepřicházíme.

Na kolika procentech plochy jsou v Brdech listnaté stromy? Třeba na deseti procentech?
Kdyby byly na desetině plochy, bylo by to úžasné. Jsou zde ale i porosty, kde je v současné době ze sta procent smrk. Velkou část tamních lesů tvoří stoprocentní monokultury.

A za 120 let budou na třetině plochy listnáče?
Když vše dobře dopadne, bude to tak. Může to dopadnout lépe, ale také hůře. Do Brd třeba může přijít kalamita obdobná té, která je nyní v Jeseníkách, a přijde se na to, že smrk je v těchto polohách neudržitelný. A budou třeba taková sucha a bude takový průběh teplot a vlhkosti, že ...

Že může kůrovec Brdy zničit?
Může to být kůrovec, ale i něco jiného. Když jsou porosty oslabené, stačí jakýkoli výkyv. Stačí, aby byla nějaká větrná kalamita, do toho může přijít třeba mrazová kalamita, kdy zmrzne velké množství sněhu na stromech, pak přijde vítr a celý porost rozvrátí. Stejně tak může přijít bekyně mniška, která je pro Brdy typičtější než kůrovec. Z historických pramenů víme, že v Brdech proběhly spíš mniškové kalamity než kůrovcové.

Kdy byla v Brdech v minulosti nějaká velká kalamita?
Byla zde mnohokrát. Významná byla třeba mezi oběma světovými válkami. Pracovní tábor, který byl na Kolvíně za druhé světové války, také likvidoval významnou lesní kalamitu.

Z vojenského prostoru je chráněná krajinná oblast (15. 1. 2016)

15. ledna 2016

  • Nejčtenější

Řidič rozpůleného traktoru odmítl vinu za střet s policisty při honičce

S obžalobou za těžké ublížení na zdraví při policejní honičce stanul u Okresního soudu v Tachově čtyřiapadesátiletý...

Plekanec hattrickem dotáhl Kladno k výhře, Vary zvládly nádherné derby

44. kolo hokejové extraligy z původně plánovaných šesti zápasů nabídlo vzhledem k několika týmovým karanténám jen jeden...

Zaběhnutý vlčák strávil noc v lese omotaný za vodítko, hledal ho i dron

Nervy drásající chvilky zažila Lenka Kolářová během procházky se svým psem v lese u Plzně. Ačkoliv měla zvíře na...

Muž v nákupním centru vyndal penis před nezletilou, hledá ho policie

Kriminalisté pátrají po muži, který v nákupním centru v Plzni na Slovanech obnažil svůj pohlavní úd před nezletilou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za Loosovými skvosty jezdí do Plzně lidé z celého světa, říká průvodce

Jiří Petrásek provází návštěvníky byty v Plzni, které navrhl známý architekt Adolf Loos. Unikátní je, kolik se jich v...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

Mladík šel nakoupit a nechal nastartované auto, zloděj mu ho naboural

O tom, že se nenechává automobil odemknutý a navíc nastartovaný, když se jde nakoupit, se na vlastní kůži přesvědčil...

Podnikatel odsouzený za zpronevěru peněz fotbalistů se vyhýbá vězení

Nástupu do vězení se vyhýbá podnikatel Čeněk Pazderka, kterého soudy poslaly za mříže dohromady na 12,5 roku. Mimo jiné...

Vyhrožování otravou vody muži z vězení nepomohlo, soud mu přidal pět let

Recidivista Marek Vadel, který z vězení na Borech hrozil otrávením vody v českých městech, si odpyká dalších pět let za...

Putovní výstava dorazila do Plzně, vypráví o nuceně nasazených v Norsku

Těžká práce v kamenolomu, na stavbě opevnění i v lese naplňovala tři roky nedobrovolně život Jana Kreysy z Horní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Co bolí nejvíc? Ani porod, ani kopanec do varlat. Lékaři sestavili žebříček

Bolí nejvíc porod, nebo když muže nakopnete do varlat? Ani jedno. Podle průzkumu britské Národní zdravotnické služby...

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Čtyři typy žen, které by chtěl mít každý muž po svém boku. Jste mezi nimi?

Možná právě vy si lámete hlavu nad tím, jak si zajistit přízeň stávající či budoucího partnera? V tomto směru záleží na...

Sineád O’Connorová šla na pohřeb syna v teplákovce, do rakve dala cigarety

Sedmnáctiletý syn Sineád O’Connorové (55) spáchal začátkem ledna sebevraždu. Zpěvačka skončila následně v péči...

Pořízková ukázala vrásky a šediny. Stárnoucí ženy z médií téměř vymazali, říká

Pavlína Pořízková (56) se pochlubila neretušovanou fotkou s odrůstajícími šedinami. Podle české topmodelky je přirozené...