V kanadské divočině nachodil Plzeňan se svojí přítelkyní 1 200 kilometrů. V...

V kanadské divočině nachodil Plzeňan se svojí přítelkyní 1 200 kilometrů. V úžasné přírodě prožili dva měsíce. | foto: Archiv Martina Úbla

Slzy bolestí a sedmnáct kilo dole, Plzeňan se vydal do kanadské divočiny

  • 16
Martin Úbl a jeho přítelkyně na dva měsíce zmizeli v kanadské divočině. Absolvovali 1 200 kilometrů dlouhý trek Skalnatými horami. Partneři procházeli nejrůznějším terénem, od sněhových polí a bažin až po ledovcovou řeku. „Když jsme z řeky vylezli, tekly nám slzy bolestí,“ vzpomíná Plzeňan, který na cestách zhubl sedmnáct kilogramů.

O svém dobrodružství Plzeňan vyprávěl na festivalu Kolem světa, který se konal v Měšťanské besedě. A jeho odpolední přednáška byla bezkonkurenčně vyprodaná.

Do loňského roku vyráželi s partou přátel. Křížem krážem prochodili Balkán, Nepál, Korsiku, Bolívii či Peru. Pokaždé si vybírali málo známé cesty. Tentokrát se vydali pouze ve dvou a zvolili si Great Divide Trail.

„Ročně se na něj vypraví jenom třicet až padesát lidí, nikdo to ale přesně neví. Příroda je tam neskutečně silná. Většinou si trasu hledáte sami, není značená,“ řekl šestatřicetiletý nadšenec z Plzně.

Všechny potřebné věci museli partneři táhnout na zádech. Lehčí batoh vážil patnáct, těžší až pětadvacet kilogramů. Nejvíc místa v krosnách zabíralo jídlo. Protože trek kanadskými horami je rozdělený na sedm etap, předem zabalili balíky s potravinami a poslali je z Calgary na předem určená místa.

„Po sedmi devíti dnech slezete, dojdete na poštu a neuvěřitelně si přejete, aby tam zásilka byla. Denně jsme zvládli zhruba třicet kilometrů v náročném terénu. Výdej byl obrovský, nemohli jsme ho vlastně dostatečně doplnit. Když jsme měli volno, pořád jsme jedli. Přesto jsem za necelé dva měsíce zhubl sedmnáct kilo,“ přiznal sportovec.

Dva měsíce v divočině

Největší komplikace zažívali kvůli počasí. Až sedmdesát procent cesty silně pršelo, někdy se déšť měnil ve sněžení. Mokré oblečení a vodou nasáklé boty neměli ani kde usušit.

„Nejhorší byla sekce B, to bylo peklo. Toky se rozvodnily, všude bahno. Dva dny byly srážky tak silné, že jsme ani nemohli vylézt ze stanu. A docházely nám potraviny. Někdy jsme museli brodit i pětatřicetkrát. Čtrnáct dní v kuse jsme měli zmrzlé nohy. Boj jsme svedli s ledovcovou řekou, kterou jsme brodili skoro po pás. Když jsme z ní vylezli, tekly nám slzy bolestí,“ popsal.

Ve vypjatých okamžicích si pomáhali navzájem. Pro případ nedorozumění s sebou měli vedoucího výpravy Kuře. Jde o plastovou hračku pro psy, kterou vozí pravidelně na všechny túry. „Abychom se nehádali, kdo udělal chybu, vždycky za ni může Kuře,“ vysvětlil Úbl.

Cestovatel si nesl speciální sprej na medvědy

Při ruce však dobrodruzi museli mít především sprej proti medvědům, kteří se v oblasti hojně vyskytují.

„Zatímco někteří do míst vyrážejí, aby si zvířata vyfotili, my je samozřejmě potkat nechtěli. Povinně jsme nesli speciální sprej, který mu v případě ohrožení máte nastříkat zhruba ze šesti metrů do obličeje. Fór je v tom, že výrobce garantuje pouze dva metry. Zajímalo by mě, kdo potom nefunkční zboží reklamuje,“ vtipkoval.

Humor neztratil ani ve chvíli, kdy přespávali v tábořišti a kolem stanu jim procházel medvěd. „Funěl nám asi třicet čísel od hlavy. Eliška se mě vystrašeně ptala, co budeme dělat. Já už nevěděl, co říct, takže jsem odvětil: Doufám, že nám neukradne kolíky od stanu. Ona se tedy nesmála,“ líčil.

Na Great Divide Trail strávili dva měsíce a zdolali 1 200 kilometrů. „Bylo to náročné, ale stálo to za to. Příroda je tam opravdu nádherná a ještě ryzí. Za odměnu jsme pak zamířili ještě na Aljašku, kde jsme zůstali další měsíc,“ uzavřel.