Pro návrh zvedlo ruku 30 zastupitelů z Hnutí ANO, uskupení PRO PLZEŇ, Piráti, Svoboda a přímá demokracie a Starostové a Nezávislí. Jedenáct zastupitelů z řad ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se zdrželo hlasování, jeden byl proti.
Doposud platí zákazníci 626,67 korun za gigajoule, od nového roku stoupne cena na 787,95 korun, což u průměrné domácnosti bude představovat o 268 korun měsíčně více. Na plzeňskou teplárnu je napojených zhruba 54 tisíc domácností.
Představenstvo společnosti nedávno navrhlo zvýšení ceny o 40 procent, což město odmítlo. „Z objektivních důvodů nebude na obyvatelích Plzně na této komoditě vydělávat, nicméně musíme se chovat jako řádný hospodář,“ vysvětlil primátor Plzně Roman Zarzycký, proč ke zdražení nakonec došlo.
Navýšením ceny se teplárna dostane ohledně tepla na nulu
„Donutili jsme druhého akcionáře k ústupku a navrhované navýšení o 40 procent jsme srazili o třetinu. Cena tepla v Plzni tak bude vyšší o 161,28 korun za GJ. Znamená to, že Plzeňská teplárenská na teple nic nevydělá, ani neprodělá. Je to maximum možného s ohledem na zákony, regulace a také s ohledem na postoj druhého akcionáře,“ dodal primátor.
Podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Václava Paška je komodita teplo ve ztrátě, přes 400 milionů za rok. Navýšením její ceny o 28,3 procenta na příští rok tak vyrovnají ztráty a dostanou se na nulu.
Ke zvýšení ceny je podle Paška několik důvodů. „Komodita teplo je v hluboké ztrátě, dále došlo ke zrušení veškerých státních podpor pro oblast teplárenství, čímž přijdeme o 200 milionů korun. Dále musíme pokračovat v procesu dekarbonizace, který vyžaduje celkovou investici kolem sedmi miliard korun,“ řekl.
Teplárna podle něj nemůže dlouhodobě držet ztrátovou, tedy dumpingovou cenu tepla. Za zvýhodňování odběratelů dálkového tepla proti ostatním druhům vytápění by jí hrozily pokuty od antimonopolního úřadu. „Navíc obchodní společnost nemůže s péčí řádného hospodáře mít tuto komoditu dlouhodobě ztrátovou,“ dodal.
Už v loňském roce představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo podstatně výraznější zvýšení sazby než pět procent. S tím ale neuspělo a sazba od začátku letošního roku narostla o 4,8 procenta.
Plzeňská teplárenská má sice podle generálního ředitele ztrátovou výrobu tepla, ale na výrobě elektrické energie například loni výrazně vydělala.
Na dividendách letos společnost rozdělila 270 milionů korun čistého zisku, který činil za loňský rok 807 milionů korun, a byl meziročně více než dvojnásobný.
Plzeňskou teplárenskou vlastní ze 65 procent město a 35 procent patří EPH Daniela Křetínského. Když v květnu 2018 Daniel Křetínský vystupoval před plzeňskými zastupiteli, aby je nalákal na fúzi jeho teplárny Plzeňská energetika a městské Plzeňské teplárenské, sdělil, že příjmy z elektrické energie umožní udržet ceny tepla na tehdejší úrovni. Nakonec většina zastupitelů ODS, ANO, TOP 09 a ČSSD pro spojení obou firem zvedla ruku.
