V rámci Plzně se na první pohled jedná o výjimečnou budovu například tím, že součástí balkonů bytů jsou velké květináče napojené na zavlažovací systém.
Architektka začala na návrhu budovy pracovat už v roce 2012. Tvrdí, že má radost z toho, že čtrnáctipodlažní dům dobře do lokality zapadl. Zároveň přiznává, že měla respekt k tomu, že se jednalo o čtrnáctipodlažní stavbu a nechtěla, aby působila arogantně vůči okolí. Zdůrazňuje, že urbanistická myšlenka byla doplnit skupinu věžových a podobně vysokých domů, které okraj sídliště lemují.
„Ten projekt byl pro mě mimořádný. Možná i tím, že to byl jeden z prvních větších domů, na kterých jsem spolupracovala. K té zakázce jsem se dostala kolem roku 2012, kdy se příprava začala. Nejprve totiž bylo zapotřebí udělat urbanistickou studii, která se projednávala na Útvaru koncepce a rozvoje města (ÚKR). Pak to na delší čas jako by usnulo do doby, než se vyřešily pozemkové záležitosti a problematika parkování,“ vysvětluje Tereza Nová.
Nápad s balkony s vegetací vznikl až později
Zhruba po deseti letech se návrh oživil. „Původní návrh jsem měla možnost přepracovat například kvůli zařazení nebytových prostor do přízemí a detailnímu řešení parkování,“ líčí architektka.
Prodleva projektu podle ní prospěla a při tom pomohly i připomínky od zástupců ÚKR. „Bez nich by ten dům dopadl jinak. Po obnovení projektu začala práce na fasádě a vznikl nápad s balkony s vegetací,“ popisuje.
A jak se zrodil nápad zakomponovat na balkony velké květináče s rostlinami, a navíc se zavlažováním? Svou roli sehrála mimo jiné také inspirace ze zahraničí. „Mám velmi blízko k tomu propašovávat zeleň do domů, a naopak domy do zeleně. Připadalo mi, že se to nabízí i vzhledem k blízkosti Borského parku. Zdálo se mi vhodné odzrcadlit zeleň i do vyšších pater a snažila jsme se reagovat na to, co lidem na sídlištích chybí. Fasádou se zelení jsem chtěla reagovat na nedostatky sídlištních bytů, kde lidé nemají soukromou zeleň, a přitom inklinují k tomu si balkony zabydlovat a dávat si tam truhlíky s květinami, někdy i rajčata,“ vysvětluje.
Inspiraci k tomu, aby květináče měly zavlažovací systém, našla u bytového domu v Paříži. „Moc se mi tam líbil nápad, že madlo byla v podstatě trubka, kterou může téct voda využívaná pro květináče. Tak jsem všem ukazovala, jak bych si to přála, a pak mě mile překvapilo, že se to podařilo a závlaha je v zábradlí,“ říká. Vhodné rostliny pro květináče potom vybral odborník na zahradní architekturu.
V oceněném domě je vyšší podíl tří a čtyřpokojových bytů, než bývá v poslední době obvyklé. Parkování je v parkovacím domě, který je součástí budovy a je částečně nad a částečně pod terénem.
Pokud se Tereza Nová dnes dívá na hotový dům, má radost z celkového dojmu, kterým působí. „Myslím, že ta hmota do toho prostředí sedí, že nepůsobí rušivě vůči okolí. To je pro mě zásadní věc. Radost mám i z toho, že se podařily balkony s květináči, což je na Plzeň trochu experiment. A jsem ráda, že jsme měli možnost dořešit dům jako celek, a to se týká také interiérů společných prostor. Tam jsem mohla například navrhnout barevné členění či jednoosé zábradlí schodiště složené z lichoběžníků z perforovaného plechu,“ svěřuje se.
Plzeňská architektka si váží také toho, že se oceněný dům dostal do nové Ročenky české architektury, kde je uvedený výběr 35 nejzajímavějších staveb za loňský rok z celé České republiky.
