Platnost místní vyhlášky z roku 2023 pozastavilo už loni ministerstvo vnitra. Představitelé Cebivi ji ale odmítli zrušit, protože jsou přesvědčeni, že mají právo mluvit do toho, co se děje na jejím území - v takzvaném intravilánu, tedy do sta metrů od zástavby.
„Nemáme teď spor s nikým konkrétním, kdo by obec svou zemědělskou činností obtěžoval. Bylo to čistě preventivní opatření,“ vysvětluje starostka Pavlína Jonášová.
„Víme, že zemědělství k vesnici patří, ale chceme tu zajistit určitý komfort bydlení, přilákat mladé lidi, pořádat kulturní akce. Kdysi tu býval velkokapacitní kravín a protože jsem odsud, pamatuji si, jak vesnici obtěžoval zápach a mouchy,“ doplňuje.
Krav a ovcí nejvýš 20, králíků a slepic do 100
Cebiv se zhruba třemi stovkami obyvatel leží v polovině cesty mezi Konstantinovými Lázněmi a Stříbrem, spravuje také Bezemín a část Machařova.
Vyhláška, kterou zastupitelé schválili, povolovala chovat hospodářská zvířata jen za předpokladu, že chov nebude negativně zasahovat do kvality životního prostředí a pohodového bydlení. Obec argumentovala tím, že spíše než na živočišnou výrobu se chce v budoucnu soustředit na „rozvoj turistického průmyslu“.
Zároveň určila maximální počty zvířat v chovu, například krav či ovcí nesmělo být víc než dvacet, slepic a králíků víc než 100. Obec si také vyhradila právo předběžně zakázat chov a ukládat chovatelům sankce. Tuto možnost ale nikdy nevyužila.
Vnitro uvádělo, že podobnou pravomoc obce nemají. „Chov zvířat o určitém počtu kusů ve standardní obci sám o sobě veřejný pořádek narušit nemůže. Nejde o a priori společensky škodlivou činnost,“ stojí v návrhu na zrušení vyhlášky. Hospodářský chov zvířat i kontrolní mechanismy upravují celostátně platné předpisy.
Ministerstvo poukázalo také na to, že Cebiv má v územním plánu paradoxně vymezené plochy určené farmám a chovu. Je prý stěží představitelné, aby obec v územním plánu určitou činnost umožnila, zatímco vyhláškou ji zakázala, případně i pokutovala.
Ústavní soudci v obecné rovině připustili, že obce mohou na svém území regulovat pohyb zvířat i jiné činnosti, které souvisejí s chovem. „Musí ale vždy vysvětit cíl a potřebnost,“ řekl soudce zpravodaj Jan Wintr.
Starostka Jonášová říká, že nález ÚS bude obec samozřejmě respektovat. „O dalším postupu se musím poradit se zastupiteli, ale podle mého názoru bychom tu věc měli dovést ke zdárnému konci. Ve vyhlášce jsou místa, která je možné upravit. Možná skutečně změníme i územní plán. Potíž je v tom, že když jsme chtěli vyhlášku konzultovat s lidmi z ministerstva vnitra, aby byla v souladu se zákony, naráželi jsme na nedostatek vůle. Chtěli jsme se s nimi sejít, ale to se nikdy nestalo, jen si s námi dopisovali. Dozor ministerstva vnitra pak navrhl vyhlášku zrušit, a když jsme odmítli, poslal to k Ústavnímu soudu,“ říká.
Zemědělci už vadí všem. Kvůli hnojení, prachu a hluku je kritizují chataři i místní |
Zemědělci se se svou činností dostávají do konfliktu s veřejností stále častěji. Několik z nich se letos podělilo o své zkušenosti s redakcí iDNES.cz, stěžovali si především na agresivní chataře, kterým vadí třeba hluk a prach při orání nebo zápach z močůvky.
„Lidé si chtějí v marketu kupovat chleba, maso i mléko, ale když zemědělci pole obdělávají, nelíbí se jim to,“ komentoval tehdy situaci šéf krajské agrární komory Plzeňského kraje a ředitel společnosti Osecká zemědělská Jaroslav Šíma.
Starostka Cebivi Pavlína Jonášová ale rozhodně odmítá názor, že by se obec chovala bez ohledu k venkovským tradicím. „Přijde vám málo dvacet krav nebo sto slepic v jednom chovu? To není žádný odpor k zemědělství. Jde jen o rozumnou míru, která nebude lidem otravovat život,“ je přesvědčena.
