Největší úbytek mezi městy zaznamenala za loňský rok Přimda na Tachovsku. Statistici evidovali úbytek obyvatel o 4,2 procenta. Z města, kde žije necelých 1560 lidí, se vystěhovalo 157 obyvatel a přistěhovalo se jen 92. Úbytek tedy dosáhl 65 lidí.
Starosta Přimdy Jan Junek říká, že obec nemá za co stavět bytovky. Podle něj je to škoda, protože kdyby byty byly, lidé by přišli. Přimda je totiž poměrně lukrativní adresa.
Nejsou peníze na nové byty
„Je spousta věcí, které nám brání stavět. Lidé by přitom v naší lokalitě chtěli bydlet, je tu klid, máme tu nádherný Český les, po dálnici lidé dojedou do Plzně i jinam do práce včetně Německa,“ říká Junek.
Město podle něj nemá za co stavět bytové domy. Nemá ani peníze na zasíťování obecních pozemků, které by tak byly připravené pro potenciální žadatele o parcely, protože na to jsou potřeba také mnohamilionové částky.
Domy podražily za pět let o šedesát procent. V tempu růstu cen předstihly byty |
„Když už ale nějaký pozemek máme v územním plánu vytipovaný k zastavění, narazíme docela tvrdě na vyjádření dopravního inspektorátu, který požaduje z téměř každého pozemku budování chodníků na zastávky skrz obec. To je jednak ekonomicky náročné, ale leckdy technicky nereálné, protože chodník se tam nevejde. Takový pozemek pak také nemůžeme prodat jako stavební parcelu,“ popisuje starosta.
Město podle něj finančně velmi zatěžuje i to, že provozuje plavecký bazén. „Je to služba veřejnosti, ale nikdo nám s tím nepomůže, přitom se tam dělají plavecké kurzy nejen pro naše žáky, které jsou ze zákona povinné. V okrese jsou přitom dva bazény, oba ve špatném stavu,“ nastiňuje starosta strasti malého města.
V Blovicích přibyly stovky bytů
Přírůstek stěhováním se týká naopak Blovic na Plzeňsku, kde loni přibyla dvě procenta lidí, když ve městě se 4 258 obyvateli přibylo 82 lidí. Odstěhovalo se totiž 113 a přistěhovalo 195 lidí. I tady to má podle starosty jednoduché vysvětlení. Jednak město, ale zejména soukromý developer v posledních čtyřech letech vybudovali pozemky pro individuální bytovou zástavbu, soukromníci ale také staví bytovky. Díky tomu se zde v posledních třech letech postavilo kolem stovky bytů.
„Navíc za přijatelné ceny. Cena stavebního pozemku je tu poloviční než v Losiné, Letkově či Štěnovicích,“ říká starosta. „V minulosti se zvyšoval počet obyvatel v prstenci kolem Plzně, příkladem byly Štěnovice či Letkov, teď už se tento trend dostal i k nám,“ dodává Zelenka. Výrazně levnější ve srovnání s Plzní a okolím jsou tu podle starosty i byty v bytovkách.
Přibývá bytů, které nejsou na prodej. Ročně jich budou tisíce |
Město od státu koupilo loni bývalý finanční úřad za asi 11 milionů korun a už má projekt na vybudování deseti bytů. Stavbu chce město zahájit příští rok, dokončení se plánuje na konci roku 2027 nebo na jaře 2028.
„Úvěr na rekonstrukci chceme hradit z nájmů, které budou nižší než ty komerční,“ uvedl Zelenka. „Kdyby státní program dostupného bydlení pokračoval, přihlásili bychom se do něj,“ naznačil Zelenka fakt, že vláda Andreje Babiše tento program seškrtal.
Ubytovnu v Holýšově opustili cizinci
Na chvostu skončil loni i Holýšov na Plzeňsku, kam se přistěhovalo 276 lidí, ale vystěhovalo se 471, tedy o 195 víc. „Pracovní agentura tu měla ubytovnu, kde žilo kolem 200 lidí, nejdříve Bulhaři a následně Ukrajinci a ukrajinští Romové, ti se odstěhovali a není tam nikdo,“ vysvětluje starostka Alena Burianová skokový úbytek lidí ve městě, které je podle ní naopak dost oblíbené a zažívá spíše dlouhodobé přírůstky.
To statistici potvrzují, protože v roce 2023 se přistěhovalo o 245 lidí víc, než se odstěhovalo, v roce předtím činil přírůstek stěhováním dokonce 413 lidí.
Důvodem je zájem developerů stavět zde byty. „Jsme navíc na šikovném místě mezi Domažlicemi a Plzní, je tu prakticky nulová nezaměstnanost, protože všichni, kteří chtějí, pracují,“ vysvětluje starostka. A to i proto, že místní firma Daimler, dříve EvoBus, podle jejích slov pořád nabírá pracovníky.
KOMENTÁŘ: Cihla a beton jako jistota? Proč jsou byty v Česku dražší než na Západě |
Hodně lidí z Holýšova také dojíždí za prací do Německa, protože vzdálenost 40 kilometrů je pro pendlery ještě únosná. Lidé podle Burianové hodnotí i kvalitní zdravotní středisko, kde jsou všichni lékaři, které člověk potřebuje, výhodou jsou i dvě školky, ale i základní škola s dostatečně velkou kapacitou, protože obec zajistila nedávno její přístavbu.
Mezi města s největším přírůstkem se loni zařadilo Mýto na Rokycansku, kde přibylo 2,4 procenta lidí, Město Touškov na Plzeňsku s rozdílem 1,8 procenta, ve Stodu na Plzeňsku přibylo 1,7 procenta lidí, v Horšovském Týně na Domažlicku 1,6 procenta, v Klatovech pak 1,1 procenta obyvatel.
A jaký přírůstek vlivem stěhování evidovali statistici loni v krajské metropoli Plzni, kde na konci roku 2025 žilo 187 863 lidí? Přibylo zde 664 lidí, což je pouze o 0,4 procenta víc. To krajskou metropoli zařadilo mezi outsidery v přistěhovalectví.
Situace se zde zklidnila zřejmě proto, že v letech předtím zažila metropole naopak přistěhovalecký boom. V roce 2022 po začátku války na Ukrajině totiž přibylo 12 819 lidí, což byl přírůstek o 7,2 procenta, o rok později o 4 605 lidí, tedy o 2,5 procenta.
