„Jen u nás se ale zachoval celý areál včetně souvisejících objektů. Samotná pec je totiž kužel, který stojí sám o sobě. Vedle jsou stavby, kde se dělaly odpichy a probíhaly další výrobní procesy,“ uvedl starosta Jinců Josef Hála.
Ten Brdy a okolí přirovnal s nadsázkou k Bali. „Loni jsem tam byl se synem a snachou na dovolené. Je tam bída, ale ostrov se postupně vzpamatovává a je to jen kvůli turistickému ruchu. A to by se mohlo stát i Brdům, pokud obce budou turismu fandit stejně jako já,“ popsal Hála, který sází právě na Barboru.
„Alfou a omegou bylo, abychom objekt hutě vlastnili a opravili střechu. Jinak bychom stavbu nezachránili,“ vylíčil starosta.
Podle Luboše Gardoně, manažera Destinační agentury Brdy, která spolupracuje s obcemi v oblasti od Hořovic po Spálené Poříčí při rozvoji cestovního ruchu, bude Barbora ještě větší atrakcí než nedaleký hamr Dobřív. „Je to poslední valonská huť na železo v Evropě s tak zachovaným zázemím,“ popsal.
Připomněl, že ve valonské peci se tavilo železo klasickým způsobem s pomocí dřevěného uhlí. „Plánuje se tam i expozice hutnictví, kde bude popsána výroba od prvopočátku, protože od roku 1260 měly Jince od Václava II. povolení zpracovávat železo. U Barbory vznikne také návštěvnické centrum s ukázkou jineckých trilobitů, které představí i geologickou a paleontologickou část Brd,“ vyjmenoval starosta.
V huti Barbora bude pamětní síň českého skladatele a houslisty narozeného v Jincích Josefa Slavíka. I když se dožil pouhých 27 let, býval pro svou virtuozitu nazýván českým Paganinim. Letos uplynulo 186 let od jeho smrti.
Starosta Hála plánuje i repliku milíře, aby návštěvníci viděli, jak se vyrábělo dřevěné uhlí. Vzniknout má také amfiteátr k pořádání letních slavností a koncertů.
Starosta opravu hutě odhadl na 40 milionů korun a okolí včetně amfiteátru na deset milionů korun.
Vedení městyse sází na peníze z takzvaných norských fondů. Hála s kolegyní byl proto loni touto dobou v Norsku, kde projížděli technické památky.
„Jednou z podmínek získání peněz totiž je, že obnovu Barbory podpoří nějaký norský partner. Podařilo se nám v Norsku sehnat tři odborníky, kteří už v Česku podobné projekty realizovali, navíc se podíleli na projektech po celém světě,“ přiblížil starosta.
Odborníkům se líbilo umístění huti v samém centru Evropy
Když přijeli do Česka, zavedli Jinečtí Nory do další technické památky – hornického muzea Příbram. „Když přijeli do Jinců, byli z obce trochu přepadlí. Ale pak viděli huť, začali nám fandit. Věřím, že peníze získáme i díky tomu, že areál je tak rozsáhlý,“ přeje si starosta.
Odborníkům z Norska se rovněž líbilo umístění huti v samém centru Evropy. „Vidí to jako příležitost k vytvoření zázemí pro začínající řemeslníky, kteří by se na huti učili opravovat historické památky,“ přiblížil Hála.
Podle něj se turistický ruch v Brdech v posledním roce hodně zvýšil. Zatím ale chybí ubytovací kapacity. „To všechno přijde. Jde jen o to, aby to místní pochopili. A to se stane ve chvíli, když jim turisté přinesou finanční profit,“ myslí si.
Barbora může být turistickým magnetem
„Když jsme udělali naučnou stezku kolem Barbory, roznášel jsem po hospodách v okolí propagační mapku. Někteří místní se divili, proč to dělám. Zatím přínos turismu někteří nepochopili. Odhaduji, že je to otázka tak pěti let,“ dodal starosta.
Podle Gardoně k tomu přispěje i Barbora, která se podle jeho odhadu stane turistickým magnetem.
Dokončení rekonstrukce v případě získání peněz z norských fondů odhadl na dva roky. „Je to dost optimistické, ale doufám v to,“ uvedl Hála s tím, že poslední věcí k získání stavebního povolení je vyřešit, jak se k huti dostanou hasičská auta, když neprojedou pod nedalekým viaduktem. „Ale i to už jsme nakonec vymysleli,“ dodal starosta.
