Evropská unie zařadila podle šéfa Vojenských lesů a statků ČR (VLS) Romana Vohradského lesnickou oblast ve středních Brdech do projektu LIFE jako jedinou z ČR, protože ocenila způsob, jakým VLS už v Brdech hospodaří. Peníze pomohou, aby se tento typ hospodaření mohl dále rozšířit.
Projekt LIFE ADAPT BRDY je podle mluvčího VLS Jana Sotony moderní lesnický model, který společnost spustila v Brdech a přejde na něj také na Šumavě, v Doupovských horách, v Ralsku i na Moravě v Drahanské vrchovině a Oderských vrších. Stejně staré pásy monokultur se změní v druhově i věkově pestré lesy.
„A místo holosečných těžeb, jimiž vznikají paseky, se bude přecházet na podrostní způsoby hospodaření, kdy se dává prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu,“ uvedl Sotona.
Smrk nahradí buk, jedle, modřín či bříza
VLS budou spolupracovat s vědci z České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumnou stanicí Opočno a Saskými státními lesy, které hospodaří v Krušných horách přírodě blízkým způsobem přes 30 let.
Vedoucí výzkumné stanice Opočno Jiří Novák uvedl, že porosty se budou pomalu prořeďovat a následně zahušťovat vysemeněním pod stávajícím porostem.
 |
Na volná místa se budou také vysazovat i jiné dřeviny, které mají rády stín, což se týká buku či jedle. Jiný postup se podle Nováka zvolí u dřevin, které jsou světlomilné, jako je modřín, dub, borovice či bříza. V jejich případě se budou tvořit menší prosvětlená místa, na která se semena dostanou z bočních porostů nebo se sem budou nové druhy dosazovat.
Změna skladby dřevin v českých lesích podle Nováka nejde tak rychle, jak by si část veřejnosti představovala. „Není to tím, že by obměně druhové skladby někdo bránil, ale kvůli dlouhověkosti lesů. Porost se totiž vymění v průměru jednou za sto let, což jsou tři generace z pohledu lidského. Když mám v lese smrkový porost, který má před sebou ještě 50 let života, není dobré ho měnit rychle, ale postupně. Byla by přece škoda vzrostlé zdravé stromy po padesáti letech jejich života pokácet,“ vysvětlil Novák.
Podle jeho slov není možné napravit za jeden lidský život stav trvající 200 let, během kterých se v Brdech i v jiných částech České republiky podíl smrku postupně navyšoval. Nastínil, že v 60. letech minulého století podíl smrku dosahoval 60 procent, zatímco kdyby do přírody člověk nezasahoval, bylo by to kolem 20 procent.
„Dnes už jsme ale v průměru v České republice pod 50 procenty. Jdeme tedy správným směrem,“ přiblížil Novák. Podle něj ale není třeba klesat až na 20procentní podíl smrku, když je jeho využití v hospodářství tak široké.
Podmínkou je omezení stavu zvěře
„Kdybychom se dostali na podíl od 30 do 40 procent, bylo by to dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Novák. Jisté podle něj ale je, že kůrovcová kalamita uspíší změnu druhové skladby nejen v brdských lesích.
Podmínkou přežití mladých stromečků v lesích je ale omezení stavů zvěře. Proto je součástí projektu LIVE spolupráce se Saskými státními lesy, které mohou do Brd přenést metodu snižování stavů zvěře, kterou prosazují už deset let.
„Malé stromky tam rostou, aniž je někdo oplocuje či natírá. Nepředcházela tomu přitom žádná genocida zvěře, ale stavy lovci snížili na hladinu, kterou ekosystém unese. Zkrátka pokud chceme obnovit les, bez snížení stavů zvěře to nejde,“ sdělil Novák s tím, že zkušenosti přivezené ze Saska a ověřené v Brdech se budou moci aplikovat i v jiných oblastech Česka. „V České republice jsou totiž obrovské oblasti, kde je zvěře příliš,“ dodal Novák.
V Brdech hospodaří VLS na více než 22 tisících hektarech v rámci Posádkového cvičiště Jince a CHKO Brdy. Změny by se zde v souvislosti s projektem LIFE měly projevit v řádu desetiletí. Počítá se i s vysazováním lesních odrůd ovocných stromů, jimiž se krajina zpestří a ekologicky stabilizuje.
„Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších vhodných loukách. V brdských rybnících pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování,“ doplnil ředitel VLS Roman Vohradský.
