Loni se stala celosvětově známou bobří rodina, která u Dolejšího Padrťského rybníka v Brdech postavila hráze přesně v místech, kde je plánovali vybudovat lidé. Státu ušetřil zhruba 30 milionů korun, kolik by stála připravovaná akce na zadržení vody v tamních vysychajících mokřadech.
Teď se něco podobného, ale v menším rozsahu, podařilo dalším bobrům na Lučním potoce u plzeňské Valchy. „Jedna bobří rodina stačila na to, aby i v tom největším a několik měsíců trvajícím úmorném suchu bylo vody pro všechny dostatek a nedocházelo k extrémním excesům a škodám. Přesněji v době, kdy Borská přehrada a většina plzeňských řek byla na nejnižším stavu vody a hrozilo, že třeba v řece Úslavě nebude voda vůbec, byl bobrem evropským zrevitalizovaný dříve téměř bezcenný Luční potok doslova oázou života na okraji sluncem rozpálené a vysušené Plzně,“ informoval Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.
Bobři z Brd zaujali i National Geographic, vybudovanou hrází ušetřili státu miliony |
Bobří rodina na okraji Plzně podle ochranářů vytvořila na dva kilometry dlouhém toku Lučního potoka několik hrází, které tvoří kaskádu. Ty zadržují tolik vody, že široké okolí potoka je silně podmáčené a spokojení jsou i lidé, protože zadržená voda jim mimo jiné plní i studny.
Zamokřené území je podle ochránců přírody obrovskou přírodní houbou, která podporuje růst vodních rostlin i vegetace na břehu. Navíc kořeny rostlin fungují i jako přírodní čistička vody.
„Máme tak naprosto perfektně fungující rezervoár vody a cenný biotop k tomu. Část vody posiluje spodní prameny, část té povrchové pak tvoří mělké tůně, které ochlazují místní mikroklima a zároveň se staly útočištěm pro mnoho volně žijících živočichů, rostlin a organismů. I tady bobři ukázali, jak dokážou ze sterilní krajiny udělat funkční oázy plné života a že nás mohou zachránit, ale bohužel ne všichni to vidí,“ shrnul Karel Makoň.
V Brdech bobři budovali hráze pod Dolejším Padrťským rybníkem na říčce Klabavě asi čtyři roky. Mokřad pod hrází rybníka nyní zabírá přibližně dva hektary. Obtočnou strouhu kolem rybníka bobři navíc na dvou místech přehradili, což ještě rozšířilo podmáčené území.
Bobři se stěhují už i do rušných měst. V Plzni pokáceli několik stromů |
Šéf správy Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer loni při komentování bobří stavitelské činnosti připomněl, že v minulosti byly louky pod Dolejším rybníkem podmáčené. „Pak se narovnalo koryto a tím voda rychleji odtékala. Bobr přírodě vrací to, co jsme plánovali udělat s Povodím Vltavy a Vojenskými lesy. Na část území už byl hotový projekt, měli jsme i stavební povolení. Bobr ale zvládl za 4,5 roku přibližně trojnásobek toho, co měl řešit projekt,“ podotkl Fišer.
Mokřady tam bobři obnovují v místech, kam mají turisté zakázaný vstup. Zatopené území je však viditelné i z cesty k hrázi Dolejšího rybníka, po které se lidé mohou pohybovat. Hned vedle cesty se nachází malý rybníček Výtažník. Právě u něj, ale na opačné straně cesty, si bobři v minulosti vytvořili dočasnou skládku okousaných kmenů a větví, které následně použili ke stavbě hráze. „Lidé si to tam často fotili,“ poznamenal tehdy Fišer.
Bobři v současné době operují na mnoha místech v Plzeňském kraji.
