Novinka, která využívá umělou inteligenci, má představovat výraznou pomoc pro strážníky a policisty především v rizikových lokalitách v centru.
Systém patří ve srovnání s jinými městy v Česku k nejpokročilejším. Využití detektorů z Plzně k posílení bezpečnosti vysokoškolských budov nyní zvažují zástupci Univerzity Karlovy v reakci na tragickou střelbu na filozofické fakultě v Praze.
Speciální detektory vyvinula plzeňská firma JALUD Embedded, která spolupracuje se Správou informačních technologií (SIT). Nové technologie slouží k tomu, aby strážcům pořádku rychle dávaly informace z lokalit, kde lidem hrozí nebezpečí nebo majetkové škody.
Už loni na jaře se v Plzni rozjel provoz zmodernizovaného dispečinku městské policie. Tam se kromě dat z kamer pracuje i s údaji o stavu hladin řek nebo o kvalitě ovzduší.
„Vytvořili jsme místo, ve kterém se propojují, zpracovávají a vyhodnocují informace z různých systémů, které ve městě máme, přičemž dokážeme využít umělou inteligenci a předem nastavená pravidla a podmínky tak, aby nám dávaly přesné informace, co a kde se děje a kterou situaci musí vyřešit operátor,“ uvedl Libor Červený ze SIT.
Desítky upozornění denně
Velitel městské policie Petr Nováček řekl, že například ze speciálních detektorů zvuku dostávají strážníci i desítky upozornění denně. „Funguje to tak, že když se někde objeví zvuk spojený s možným nebezpečím, tak nás to na operačním středisku upozorní a my na to reagujeme. Většinou se na místo posílá hlídka nebo se pomocí kamerového systému prověří, zda se jedná o nějakou reálnou hrozbu. Poplachů ze systému chodí desítky denně a nemůžeme podcenit žádný,“ vysvětluje Nováček.
Je přesvědčen, že speciální zvukové detektory jsou v oblasti bezpečnostní problematiky přínosné.
Velitel už jednal se zástupci firmy, která detektory vyrábí, o možném vylepšení. „Chtěli bychom, aby každý ten detektor měl kameru, abychom z místa, ze kterého přišlo upozornění, měli i obrázek toho, co se tam děje. To by nám pomohlo. Dnes máme detektory na místech, kam kamery nevidí a někdy není možné hned vyhodnotit, jestli tam například jenom bouchlo víko od kanálu nebo tam někdo střílel. Pokud by se propojil obraz se zvukem, bylo by to skvělé. Už se na tom pracuje a pak to bude dokonalé,“ konstatoval.
Libor Červený řekl, že se strážníky se ladí ideální nastavení monitorovacího systému. „Měl by být co nejpřesnější, aby je poplachy, které nejsou relevantní, co nejméně obtěžovaly. Pokud se nasazuje takováto úplně nová technologie, nemůže být hned úplně stoprocentní. To není nikdy žádná technologie,“ uvedl.
Propojení obrazu se zvukem
Připomenul, že už když se provoz detektorů testoval na Americké třídě, zaregistrovaly dva výstřely, o kterých by se jinak bezpečnostní složky nedozvěděly. „A už tam se ukázalo, že je to přínosné,“ tvrdí.
Libor Červený prohlásil, že SIT na konci prosince pořídila první přístroje, ve kterých jsou zvukové detektory propojené s kamerou. „Těsně před Štědrým dnem jsme dostali deset kusů a během ledna, nejdéle v únoru je budeme instalovat. Tímhle se systém posouvá zase o kousek dál,“ sdělil Červený.
Podle něho je obyčejný kamerový systém ve srovnání s modernější variantou málo efektivní. Pokud má obsluha dispečinku sledovat desítky obrazovek, je to velmi náročné na pozornost, která může postupem času klesat.
V Plzni jsou v současnosti v provozu zhruba tři stovky bezpečnostních kamer. Speciálních zvukových detektorů rozeznávajících výstřely, tříštění skla nebo výkřiky bylo do loňského roku 54.
Chytrá kamera rozpozná kelímek i rvačku, v Plzni sleduje pomník (15. 5. 2019)
