Do Domova sv. Františka míří denně na pětašedesát lidí, kteří zde chtějí přespat. Lůžek je pouze šestačtyřicet, takže příchozí mohou využít alespoň takzvanou teplou židli.
„Právě tohle provizorium se díky dalším prostorám vyřeší. Potřebujeme patnáct až dvacet míst. Nicméně přesný počet se těžko odhaduje, protože situace se během roku mění. Rádi bychom do budovy přesunuli kanceláře a ordinaci praktického lékaře,“ uvedl vedoucí zařízení Džemal Gërbani.
Dvakrát týdně za bezdomovci dochází doktor či doktorka z borské polikliniky. „Dlouhodobý záměr je mít kromě praktika také kožního odborníka a psychiatra. Projekt je ale v začátcích,“ zdůraznil.
Nedávno odkoupená budova ve Wenzigově ulici 3 je vybydlená. „Teď se dávají dohromady konkrétní požadavky. Pak vypíšeme výběrové řízení na projektanty, kteří zpracují studii. Ta by mohla být hotová na konci jara,“ nastínil šéf oddělení přípravy a realizace vodních a pozemních staveb plzeňského magistrátu Jaroslav Petrák.
Doplnil, že pokud vše dobře půjde, příští rok získají stavební povolení a požádají o peníze. Náklady se zatím odhadují v řádech desítek milionů korun.
Objekt vedle noclehárny |
Podle radního pro ekonomikuDavida Šloufa ještě není jasné, zda se objekt opraví, nebo zbourá a na jeho místě vyroste nový. „Jedna z možností je vytvořit pro bezdomovce takzvané prostupné byty,“ řekl.
Systém má pomoci lidem nejčastěji z ubytoven či azylových domů nejenom získat bydlení, ale rovněž je naučit si ho udržet. Sociální pracovníci vedou klienty k tomu, aby si našli zaměstnání a spláceli dluhy. Podle ředitele plzeňské městské charity Pavla Janouškovce je uvedená kombinace příhodná.
O její podobě budou nadále jednat, finální návrh navíc musejí předložit zastupitelstvu ke schválení. „Podpora by se mohla skládat ze tří stupňů. Pokud by klient úspěšně prošel azylovým domem a osvědčil se v propustném bytě, následoval by ještě startovací byt. Většinou je totiž velký problém, že neplatí nájem, a tak se dostává zpátky do kolotoče,“ konstatoval.
Na Domov sv. Františka se obrací více než 700 bezdomovců ročně. Podle vedoucího zařízení Gërbaniho jejich počet výrazně nestoupá. Nemění se ani složení této skupiny. Devadesát procent tvoří cizinci, drtivě převažují Slováci.
Vybraná zařízení v kraji
|
Z jiných národností jsou to Bulhaři a Rumuni, kteří na západ Čech přijeli za prací. Když o ni přišli, skončili na ulici. Třetina klientů spadá do takzvané ztracené generace. Jsou to osoby do 30 let, obvykle nemají pracovní zkušenosti, vzdělání, objevuje se u nich závislost na alkoholu či drogách.
Charitní zařízení poskytuje hned čtyři sociální služby. Terénní práce zajišťují dvoučlenné skupinky. Pravidelně obcházejí lokality, kde se lidé bez střechy nad hlavou vyskytují.
Kromě toho existuje nízkoprahové denní centrum, kde příchozí dostanou jídlo, oblečení, mohou se osprchovat nebo poradit o své situaci s odborníky. Další alternativou je už zmiňovaná noclehárna, kde poplatek za přespání činí 40 korun. „Za drobný úklid ho můžeme i prominout,“ sdělil Gërbani.
Poslední nabídka se týká azylového domu, kde je cena stanovena na 130 korun za den. K dispozici je 16 lůžek. V tomto případě už musí zájemce splňovat některé podmínky, jako například si zajistit osobní doklady nebo pravidelný příjem.
