Zapotřebí bylo dovybavit tramvaj Škoda 40 T kamerou a lidarem tvořícími antikolizní systém a dále komunikační jednotkou, která řídícímu mozku vozu zpřístupní data z obrovského množství dalších zdrojů - z výhybek, semaforů, jiných vozidel MHD, hasičů nebo třeba popelářů či z meteorologických stanic.
Výzkumníci vytvořili také testovací polygon - dovybavili tramvajovou smyčku na konečné tramvaje číslo 4 u Západočeské univerzity například kamerami nebo komunikačními prostředky.
 |
Dalším důležitým bodem projektu, který spolufinancovala Technologická agentura ČR a provedlo konsorcium vysokých škol a firem, bylo zpřesnění dostupných mapových podkladů. Na obohacení stávajícího 3D modelu města Plzně o oblast s tramvajovou smyčkou pracovala Katedra geomatiky Fakulty aplikovaných věd ZČU.
„Naše práce spočívala především ve vizualizaci dat z digitálního dvojčete tramvajového úseku nad 3D modelem Plzně a rozšíření tohoto modelu o vybrané 3D objekty z HD map, které budou využitelné nejen pro potřeby autonomního řízení, ale i další agendy města Plzně,“ vysvětlil Karel Janečka ze zmíněné fakulty.
Doplněný model v budoucnu umožní další testování autonomních systémů, a to nejen na tramvajích, ale i na automobilech.
Moderní technologie mají v budoucnu zvýšit bezpečnost provozu a komfort řidičů i obyvatel a návštěvníků města Plzně. Proto se na projektu konsorcia tvořeného ZČU, ČVUT a firmami INTENS Corporation, Škoda Group a CEDA Maps podílel také plzeňský magistrát, jeho Správa informačních technologií, dopravní podnik nebo hasiči.
Podle Martina Volného z firmy INTENS Corporations, hlavního řešitele projektu, je největším přínosem fakt, že vozidlo dokáže vyhodnocovat nejen informace ze svých vlastních čidel, ale také z mnoha zdrojů externích.
Máte důvěru v autonomní vozidla?
K zavedení autonomního provozu do veřejné dopravy povede ještě dlouhá cesta, během níž je nezbytné jednak otestovat technologie, ale také připravit legislativu. V současnosti funguje autonomie při pohybu tramvají uvnitř depa a připravuje se pro jednu z tras pražského metra. „Autonomní provoz vozíků uvnitř továrny nebo i metra uvnitř tunelů s minimální možností kolize je na míle daleko od toho, pustit tramvaje plné lidí do center měst, kde vznikají složité dopravní situace a hrozí kolize s chodci,“ popsal Martin Volný.
Vědci předpokládají, že se bude provoz postupně více a více automatizovat a řidič bude nakonec mít jen roli kontrolora s právem posledního slova a rychlé reakce. Až po dokonalém ověření technologií a milionech najetých hodin by do ulic vyjely vozy bez řidičů.
Větší bezpečnost dopravy bez lidských chyb
Od autonomního provozu se ale naopak očekává výrazně větší bezpečnost dopravy bez chyb lidského rozhodování. Podle generálního ředitele Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) Jiřího Ptáčka dojde v Plzni v provozu ročně v průměru ke 300 až 400 větším či menším nehodám.
„Jen na tramvajích je to každým rokem okolo sta dopravních nehod se škodou až pět milionů korun. Pokud by antikolizní systém dokázal tyto události eliminovat, nebude to jen o úsporách nákladů, ale především o snížení počtu zranění, ke kterým při nehodách bohužel často dochází,“ říká Ptáček.
Vlastní antikolizní systém ACS vyvinutý speciálně pro tramvaje dodala do projektu Škoda Group. Systém je jedním ze základních stavebních prvků autonomní dopravy.
„Naším dlouhodobým cílem je vyvinout v první plně autonomní tramvaj, která nejenže zvýší efektivitu a bezpečnost městské dopravy, ale také přispěje k udržitelnosti našich měst a zvýší komfort pasažérů. Systém instalujeme do nových tramvají, které nyní jezdí například ve finském Tampere, ale testujeme ho také na pražských tramvajích,“ uvedl Jiří Liberda, Digital Managing Director ve Škoda Group.
Během úspěšných pilotních testů v Plzni výzkumníci ověřili reakce tramvaje v kritických situacích. Zkoušeli automatickou detekci překážky v průjezdném profilu tramvaje, rozpoznání vozu přijíždějícího ze slepého úhlu i upozornění na blížící se a následně zasahující vozidlo IZS. Během testů se ověřovala i schopnost tramvaje automatizovaně detekovat a dále informovat okolní vozidla o nehodě. Jedním z hlavních výstupů projektu bude metodika pro integraci moderních technologií do městské hromadné dopravy.
„Tramvaj s chytrými bezpečnostními prvky je přesně typ potřebné inovace, která je konkrétním výsledkem spolupráce technologických společností se vzdělávacími institucemi. Je to také další krok k tomu, aby byla doprava, nejen v Plzni, ale postupně i po celé České republice, bezpečnější, efektivnější a ekologicky šetrnější. Těší mě, že je český výrobce aktivní na poli inovací v dopravě, kdy nejde jen o vývoj autonomní tramvaje, ale také například o nedávno představený bateriový RegioPanter, který bude sloužit na trati Ostrava - Studénka – Veřovice,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
