I řešení autobusové zastávky je výzva, říká architekt oceněné stavby

  15:37aktualizováno  15:37
První úspěch přesahující hranice Plzeňského kraje má na svém kontě tým lidí z ateliéru projectstudio8. Jejich přístavba družiny základní školy v Plzni-Újezdě se dostala mezi stavby nominované na Českou cenu za architekturu. „Všechny projekty jsou pro nás velký úkol a platí, že se všechno musí udělat dobře, jinak to nefunguje,“ říká v rozhovoru pro MF DNES architekt Bohuslav Strejc.

Architekt Bohuslav Strejc u dřevěného pláště oceněné přístavby u základní školy v Plzni - Újezdě. (10. 7. 2019) | foto: Petr Eret, MF DNES

Společnost projectstudio8 založili Ondřej Janout s Jiřím Korelusem a architekturou se ve firmě zabývá osmatřicetiletý Bohuslav Strejc. Ten zdůrazňuje, že oceněná stavba, která se ze 186 přihlášených staveb z celé republiky dostala do užšího výběru 34, je dílem širšího kolektivu a tvrdí, že právě z přístavby školní budovy má velkou radost.

Ateliér za tento projekt už letos získal titul Stavba roku Plzeňského kraje 2018. Stejnou cenu má z loňska za obytný soubor Na Drážkách a před třemi roky obdržel titul Stavba roku Plzeňského kraje 2015 za Environmentální centrum Krsy.

Pracujete na nějakém typu projektů raději než na jiných? Máte například blíž ke stavbě na zelené louce, víc vás přitahují rekonstrukce nebo veřejná prostranství?
To je těžké. Od řešení autobusové zastávky a jejího umístění až po velké celky k bydlení je v podstatě všechno výzva a záleží na tom, jak se uchopí zadání. Všechno je velký úkol a platí, že se všechno musí udělat dobře, jinak to nebude fungovat. Náš ateliér má hodně široký záběr, nejsou tady jen architekti, ale lidé více profesí.

Můžeme si projít oceněné projekty, na kterých jste se podílel. V čem podle vás byla přístavba družiny základní školy výjimečná?
Původně se mělo jednat o rekonstrukci družiny v domě vzdáleném 900 metrů od školy. Řekli jsme si, že pokud je u školy místo, proč by děti měly docházet jinam? Navíc jsou u školy hřiště, takže nám připadalo lepší vybudovat přístavbu. Bylo to v podstatě z gruntu nové řešení. Povedlo se nám pro něj získat vedení školy i zástupce města, které akci financovalo. Mezi našimi projekty je to pro mě jednoznačně srdeční záležitost. Mám pocit, že tam nám všechno dobře vycházelo od začátku až do konce.

Loni vaše firma získala titul Stavba roku Plzeňského kraje 2017 za bytový soubor Na Drážkách. Byla i práce na něm něčím mimořádná?
Dostali jsme původně k revizi záměr stavět na daném místě s už hotovým projektem. Místo se nám zdálo zajímavé, ale doporučili jsme o něm uvažovat trochu jinak. Budovat jiné domy a jinak je rozestavět, aby vytvořily dobře působící celek. Nebylo to tedy jenom o budovách, přemýšleli jsme o veřejném prostoru a zvažovali širší vazby na okolní území. Soutěžní porota pak dospěla k závěru, že ten soubor má i dobrou estetickou kvalitu. Já myslím, že jsme tu cenu dostali za komplexní přístup k projektu. Svou roli asi sehrálo i to, že se nám většinu parkovacích míst podařilo dostat pod domy.

Za rok 2015 máte titul Stavba roku Plzeňského kraje za Environmentální centrum v Krsech. Je to pozoruhodný objekt na zelené louce. Jaké jste měli od investora zadání?
Neměli jsme úplně přesně stanoveno, čemu všemu ten dům musí být schopen sloužit. Zaměřili jsme se tedy na to, aby prostory byly multifunkční. Jsou tam proto uvnitř různé výškové úrovně. Hodně jsme si s domem hráli z hlediska jeho vazeb na širší území. Hledali jsme proto i nejvhodnější a zajímavé výhledy. Domem například prochází tubus schodiště, ze kterého je přes velké prosklené oko vidět přímo na kostel svatého Vavřince na návsi.

Z vašich projektů svým způsobem vyčnívá přestavba hospodářského dvora v Plzni-Bukovci. Jak ten objekt vznikl?
Kolega Ondřej Janout narazil na inzerát, kde se nabízela možnost využít pro vlastní stavbu místo, které je svou polohou výjimečné. Jenomže tohle bylo finančně tak velké sousto, které si jeden obyčejný člověk jako investor nemohl dovolit. Je to drahé místo a poměrně velké území. Navíc se jedná o památkově chráněnou zónu a původní statek byl v poměrně dezolátním stavu. Jednalo se spíš o hromady kamení než budovy. Platil tady striktní požadavek, že stopa původních objektů má být zachovaná. Pan Janout tedy sehnal další dva kamarády, kteří s ním do toho šli. Na místě pak vznikly tři nové bytové jednotky. Jedná se o dvojdům a rodinný dům s přidruženou společenskou funkcí, které se tváří jako stodoly. Zůstala tam ještě čtvrtá chalupa původního majitele statku. Bydlí tam tedy čtyři rodiny, které sdílí společný dvůr. Tomuto přístupu ke stavění a investování se ve světě říká Baugruppe.

Fotogalerie

Podařilo se tam skvěle skloubit historickou a moderní architekturu. Bylo to hodně náročné?
V takových případech asi nejvíc záleží na citlivém přístupu. Neexistuje na to žádný manuál. Důležité je rozhodování, co všechno ještě zachovat. Mnohdy něco zachovat chcete, ale může to být v tak žalostném stavu, že by v podstatě musela vzniknout pouze replika. Ale pokud se něco dělá nově, je lepší, aby to vypadalo jako nová věc. To ovšem neznamená, že tam vznikne nějaké prosklené technicistní akvárium, které tam nebude patřit. My se snažíme vnést do objektu něco nového, ale citlivě. Je ovšem pravda, že někdo to může vnímat jinak. Někdo nemusí dobře vnímat, jak jsme tam do budov se sedlovými střechami zasadili boxy s velkými okny. Jedná se o obývací pokoje, které jsou vůči zbylému prostoru výlučné. Ale viděli to renomovaní architekti a dostali jsme Cenu poroty Hanuše Zápala 2014-2017.

Jak se vám zamlouvají kašny od Ondřeje Císlera na náměstí Republiky? Některým lidem dodnes vadí.
Patřím mezi příznivce kašen. Myslím, že je škoda, že se proti původnímu plánu zhruba o metr zmenšily, aby souhlasili památkáři. Já považuji kašny za silnou věc se silným kontextem. Ale spousta lidí by tam raději viděla historizující kašny s andělíčky. Já jsem přesvědčen, že kašny jsou velmi dobré a je to jedna z mála kvalitních architektonických záležitostí, které v Plzni vznikly, jsou vidět a mají republikový a možná i zahraniční přesah.

Jaká je tedy z vašeho pohledu architekta Plzeň?
Myslím, že byla zásadní chyba, že se ve městě zrušila funkce hlavního architekta. Domnívám se, že tady chybí tým lidí s přesahem do jiných sfér, který by dokázal koordinovat architektonické záležitosti a vyvolávat témata. Takové instituce mají význam z dlouhodobého hlediska a ukazují, že se města mohou měnit k lepšímu. Pak vznikají stavby, o kterých se mluví a zvou se k projektům renomovaní architekti. Dobrým příkladem je Litomyšl. Tam je pro architekty přes devadesát míst, na která stojí za to se podívat. A jedná se o historické i nové objekty.

Pokud vynecháme kašny na náměstí, na která zajímavá místa byste architekty pozval v Plzni?
Nevím. Mám obavu, že jich moc není. Dobře vypadá parkový okruh historického jádra s přesahem do Mlýnské strouhy. Tam to ale končí a dál je prostor poškozený hotelem a podle mě i nově vznikající zástavbou bytových domů.

Proč se vám ty nové domy nezamlouvají?
Budovám chybí živý parter s obchody nebo službami. Ten je hodně důležitý zvlášť, když se jedná o místo v těsné blízkosti náměstí Republiky. Nové bytové domy u Mlýnské strouhy působí jako sídliště, které tam náhodně přistálo. Myslím, že se ty domy mohly také lépe tvarovat podle prostoru hlavně v kontextu s náměstím a historickými budovami kolem. Když se na tu oblast podíváte shora, je markantní, jak tam nové domy působí nepatřičně.

Dokážete tedy ukázat na nějaké povedené stavby, které vznikly v posledních desetiletích?
To ano, pár se mi jich líbí. Za kvalitní budovu pokládám nový bytový dům ve Veleslavínově ulici od architektů Radka Dragouna a Václava Ulče. Od stejných autorů je hodně povedená budova Hannahu na Americké třídě. A na Košutce hasičská zbrojnice, na které se také podíleli stejní autoři. Těch domů je samozřejmě více i od jiných autorů.

A vidíte naopak někde malér nebo promarněnou příležitost?
Myslím, že nový dům na křižovatce Na Belánce je průšvih. Je to jedna budova, která se tváří jako by to byly tři domy. Ten dům klame tělem a není k tomu důvod. Potkává se tam i příliš mnoho tvarů a materiálů, které působí lacině. Myslím, že dům na městské třídě by si zasloužil něco lepšího. Dalším průšvihem je umístění domova důchodců u Papírny, která má nejen kulturní potenciál. Bohužel poškodil možnost rozvoje veřejného předprostoru směrem k řece.

Jak vnímáte budovu plzeňského Nového divadla?
Myslím, že je na zcela nevhodném místě na křižovatce frekventovaných silnic. To je zásadní problém. Navíc se původní projekt zřejmě kvůli úspoře peněz oklešťoval. Od lidí, kteří ten prostor uvnitř dobře znají, jsem slyšel, že tam leccos nefunguje dobře. Mezi architekty se říká, že ošklivý barák, který funguje, je menší zlo než barák, který nefunguje, ale je „hezký“. Při stavbě toho divadla se utopila spousta peněz a výsledek je podle mě neutěšený.

Sledujete vývoj plánů na zastavění území mezi Americkou třídou, Denisovým nábřežím a Sirkovou ulicí v centru Plzně?
To území nás zajímalo už dávno a tak jsme se zúčastnili v roce 2014 architektonicko – urbanistické soutěže Americká-Sirková, kde jsme si zkusili místo „osahat“. Dokonce jsme s naším návrhem skončili na třetím místě. Oblast dál sledujeme. Když se tam původně plánovalo obří obchodní centrum, všichni z ateliéru jsme byli proti. Nyní si myslím, že je dobře, že tam vznikne kus města s ulicemi a veřejným prostorem, živým parterem. Bude tam sice i obchoďák, ale už to nebude jeden obří objekt. Ještě nemám úplnou jistotu, že to všechno dobře dopadne, protože jsem neviděl finální řešení, ale zatím se to vyvíjí dobře.

Máte nějaký svůj profesní sen nebo cíl? Chtěl byste například projektovat nějakou hodně významnou budovu?
Myslím, že nic takového v hlavě nemám. Ale připadá mi zajímavé téma vylidňování venkova a s tím spojená možnost oživit nějakou vesnici. Tak, aby měla architektonickou a urbanistickou hodnotu. Vedle toho by měla mít i hodnotu ekonomickou, aby tam bydleli lidi, kteří tam budou mít živobytí, bude tam fungovat obchod a hospody. Kvůli různým příčinám některé vesnice vymírají, ale jsem přesvědčený, že návrat je možný. Může souviset s obděláváním půdy a prací menších rolníků. Příklady oživených vesnic ve světě jsou. Například švýcarský architekt Gion A. Caminada to dokázal a věnoval tomu skoro celý život. Postaral se o v podstatě vymřelou vesnici Vrin o ona znovu začala žít a dobře fungovat.

To je hezké. Nicméně hodně lidí považuje architekty i jejich práci za přepych pro bohaté, který běžným lidem jen zbytečně tahá z kapsy peníze.
Vím o tom, ale je to značně dost zkreslený pohled. Architekti mohou lidem pomoci a neznamená to, že výsledek se jim prodraží. Pro leckoho možná paradoxně dokážou navrhovat řešení, na kterých se ušetří. Ale samozřejmě, že lidé koukají hlavně na to, kolik si architekt řekne, i když se jedná o zlomek ceny investice, která je mnohonásobně vyšší. Architekti ale mohou poradit, jak těžce vydělané peníze neutratit zbytečně, ale smysluplně. Takže si myslím, že není třeba se architektů bát.

Nejčtenější

Spolujezdec umíral, on sháněl pomoc pro psa. Řidič dostal šest let vězení

Alexandru Černému hrozí za usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí první pomoci,...

Krajský soud v Plzni poslal na šest a půl roku do vězení s ostrahou Alexandra Černého, který loni pod vlivem alkoholu a...

PONEDĚLNÍK: Přichází Vrbův pád, nebo Plzeň zase zvedne?

Plzeňský trenér Pavel Vrba pozoruje utkání třetího předkola Evropské ligy v...

Vypadli z předkola Ligy mistrů i Evropské ligy a v domácí soutěži tápou. Naposledy jen remizovali v Teplicích, hra...

Fotbalové Česko vykročilo do evropského suterénu. Lepší je i Andorra

Hráči Plzně po ztraceném postupu.

Teď to mrzí. Štve. Ale bohužel bude hůř, protože pohárový koeficient, ze kterého těžil český fotbal, padá ke dnu. Měly...

Pandí uprchlík je po dvanáctidenním pobytu mimo zoo v perfektní kondici

Sameček pandy červené po návratu zpět do ubikace v plzeňské zoo. Panda byla na...

Přibližně dvanáct dnů svobody si užíval samec pandy červené, který utekl z plzeňské zoologické zahrady. V pondělí večer...

Tři děti se popálily na táboře v Rokycanech, jednu dívku odvezl vrtulník

Vážně zraněného muže od nehody transportovat vrtulník

Na příměstském táboře v Rokycanech museli v pátek záchranáři ošetřit tři děti s popáleninami. Jedno z dětí odvezl...

Další z rubriky

Emeritní biskup Radkovský opouští Plzeň. Pomůže charitě na Karlovarsku

František Radkovský, který je emeritním biskupem, se z Plzně přesune na...

Po šestadvaceti letech se emeritní biskup František Radkovský přesunul z Plzně do Karlových Varů. V novém působišti se...

Polský kurýr, který havaroval s kradeným autem na D5, dostal čtyři roky

Policisté zadrželi na Rokycansku muže, který ujížděl před jejich kolegy v...

Čtyři roky vězení dostal u Okresního soudu v Rokycanech polský kurýr Mateusz Patryk Bosak, který v květnu havaroval na...

Výr spadl do jímky s fekáliemi. Zachránit ho museli hasiči

Hasiči vytáhli z jímky s fekáliemi výra.

Hasiči v Malonicích na Klatovsku ve čtvrtek pomáhali v nouzi nikoliv člověku, ale zvířeti. Z šest metrů hluboké jímky s...

JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky
JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky

Znáte milníkové kartičky? Jsou to obrázky s textem, který označuje nějaký milník vašeho děťátka. eMimino si jich pro vás připravilo celou sadu k vytištění. Pojďte se na ně podívat.

Najdete na iDNES.cz