Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Nadměrné užívání antibiotik škodí. Může i zabíjet, tvrdí mikrobioložka

  • 0
Někteří lidé jsou schopni kombinovat třeba čtyři druhy antibiotik najednou po dobu několika měsíců, a to bez doporučení lékaře. Kvůli tomu mohou i zemřít. Například na zánět tlustého střeva.

Existují lidé, kteří jsou bez doporučení lékaře ochotni brát kombinaci i čtyř antibiotik několik měsíců. Antibiotika si přitom shání pokoutními způsoby. A to například kvůli tomu, že mají obavy z chlamydiové infekce, ale odmítají navštívit lékaře.

Chlamydie jsou přitom bakterie, které mohou způsobovat řadu onemocnění, mezi nimi třeba i infekce pohlavních orgánů nebo zápal plic. Ale vhodnou léčbu musí vždy určit lékař.

Zástupkyně přednosty Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Plzeň Tamara Bergerová dlouhodobě bojuje proti nadměrnému užívání antibiotik. Kromě toho, že si tělo na obranu vytvoří rezistentní bakterie odolné vůči nim, léky mohou způsobit i řadu zdravotních problémů.

„Může vzniknout poškození krvetvorby, poškození jater, ledvin, narušení střevní mikroflóry, což může velice těžkým způsobem nabourat imunitu, výjimkou nejsou ani alergické reakce. Nežádoucích účinků může být mnoho. Velkým rizikem je například zánět tlustého střeva způsobený bakterií Clostridium difficile, na který se dá i umřít,“ uvedla Bergerová.

Nejznámější bakterií je streptokok, který způsobuje běžnou angínu. Ten si naštěstí uchovává stále svoji citlivost k penicilinu. Bakterie mohou ale zavinit i těžká infekční onemocnění, například takzvané sepse, kdy jsou bakterie přítomné v krvi.

Bergerová se setkala i s případy, kdy si lidé nechali v laboratoři vyšetřit klíště, u kterého se zjistilo, že má v sobě borelie neboli původce lymské boreliózy. „Pacienti na základě tohoto vyšetření, za které samozřejmě zaplatili dost peněz, chtěli po praktickém lékaři předepsat antibiotikum,“ popsala mikrobioložka.

Problém byl podle ní v tom, že neměli žádné klinické příznaky lymské boreliózy a byli bez jakýchkoli potíží. „V tomto případě by antibiotika dostat neměli, měli by být maximálně sledováni, zda se neprojeví známky infekce. Stává se ale to, že pacienti vyvinou na praktického lékaře takový tlak, kterému nakonec podlehne. Případně obejdou lékařů několik. Lékař by si měl ale uvědomit, že antibiotikum může mít i nežádoucí účinky. Měl by mít na mysli pouze to, co přinesou pozitivního,“ podotkla Bergerová s připomínkou, že lékaři neléčí klíšťata, ale lidská onemocnění.

„Co když bude mít člověk klíště pětkrát za léto? Nechá ho pětkrát vyšetřit a pětkrát bude brát antibiotika?“ ptá se Bergerová.

Kvůli antibiotikům hodné bakterie zmizí

Zároveň připomněla, že na antibiotika nemá člověk samozřejmě zanevřít. „Pokud budete mít během měsíce dvakrát za sebou zápal plic, léčit antibiotiky se musí, protože pozitiva budou převažovat nad negativy,“ vysvětlila Bergerová s připomínkou, že antibiotika ovlivňují i naše vlastní bakterie, které s námi žijí a které potřebujeme, protože nám poskytují ochranu.

„Kvůli antibiotikům některé takzvané hodné bakterie zmizí a tím zmizí i rovnováha, která se obtížně získává zpět,“ doplnila mikrobioložka.

Jedna ze studií o rezistentních bakteriích hovoří o tom, že pokud se bude s antibiotiky plýtvat a rezistence bude narůstat současným tempem, v roce 2050 zemře deset milionů lidí na infekce rezistentní vůči antibiotikům.

„Může to dopadnout hůře nebo lépe, záleží i na nás,“ uvedla Bergerová.
A jak mohou lidé přispět ke zlepšení? „Jedinec proti tomu nemůže mnoho udělat. Může žít zdravě, zvyšovat si imunitu, díky které pak zvládne řadu infekcí i bez antibiotik. Neměl by příliš tlačit na lékaře v některých situacích, aby antibiotika předepsal jen proto, že chce jít do práce, nemá čas se vyležet a myslí si, že ho antibiotikum zachrání,“ popsala.

Například u známé bakterie Staphylococcus aureus - neboli zlatého stafylokoka - izolovaného z krve pacientů Fakultní nemocnice v Plzni byla zjištěna rezistence k běžným antibiotikům až v 15 procentech případů.

Přítomnost rezistentní bakterie ještě neznamená nemoc

„Dá se říci, že v Česku jsme na tom s rezistencí u stafylokoků mezi ostatními nemocnicemi průměrně, právě tak i mezi evropskými zeměmi. Ale třeba u gramnegativních tyčinek jako je například klebsiela, což je dnes v nemocnicích obávaná bakterie, je to v České republice horší. U gramnegativních tyčinek zjišťujeme rezistenci k řadě širokospektrých antibiotik v 50 až 60 procentech případů. To je ve srovnání s jinými zeměmi například s Německem hodně, na druhé straně v Řecku a některých dalších zemích je situace mnohem vážnější,“ popsala Bergerová.

Dodala, že klebsiela způsobuje infekce v různých částech těla, například močové infekce, plicní infekce, sepse, může také komplikovat hojení chirurgických ran.

Pacienty s rezistentní infekcí pak v nemocnici léčí na základě výsledků testů citlivosti. „Bakterie izolované z krevních i jiných vzorků vykultivujeme, stanovíme citlivost na antibiotika a pak vybereme vhodné antibiotikum,“ uvedla.

Upozornila i na to, že přítomnost rezistentní bakterie v těle ještě neznamená nemoc. „Máme pacienty, kteří jsou přijati do nemocnice s nějakým úrazem a zjistíme u nich rezistentní bakterii, která jim nedělá problém. Někdy si ji lidé přivezou z dovolené jako nechtěný suvenýr získaný při hospitalizaci v zahraničí. Komplikace taková bakterie ale může způsobit ve chvíli, kdy se u pacienta provádějí invazivní výkony nebo se bakterie přenese na jiného pacienta. Je třeba včas zjistit nosiče rezistentních bakterií, izolovat od ostatních nemocných a dodržovat řadu dalších opatření,“ popsala Bergerová.