Do hlasování pro turistické unikáty Plzeňského kraje se zapojilo celkem 1 616 čtenářů iDNES.cz. Nejvíce hlasů - rovných 600 - dali lidé plaskému klášteru, 426 příznivců si získala jízdárna ve Světcích na Tachovsku. Klatovské katakomby si připsaly 256 hlasů.
Výsledky hlasování zde |
Vítězný plaský klášter postupuje do celostátního finále, které začalo 12. června v poledne a potrvá do půlnoci 19. června. Unikátní turistický cíl České republiky můžete vybírat zde.
A které unikátní turistïcké cíle v kraji se ucházely o přízeň čtenářů?
1. Vysušené mumie váží jen několik kilogramů
Pod klatovským jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce se skrývá pohřebiště členů jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, měšťanů a vojska.
Klatovské katakomby.
V 17. a 18. století sem bylo uloženo přes 200 zemřelých. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem a konzervována působením zvláštního systému větracích kanálů. Proudění vzduchu zapříčinilo, že těla zemřelých se vysušila, mumie váží jen 8 až 10 kilogramů.
Postupem času se větrací systém poškodil a to zapříčinilo rozpad 140 mumifikovaných těl. Ta byla v roce 1937 pohřbena do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech, kde jsou označena pamětním kamenem. Nyní je v kryptě k vidění 38 mumifikovaných těl.
2. Jízdárna Světce - větší už je jen ve Vídni
Druhá největší pseudorománská jízdárna v Evropě je bezpochyby architektonickou perlou Tachovska. Větší podobnou stavbu na starém kontinentu najdete už jen ve Vídni, kde je známá Španělská dvorní jízdárna.
Budova ve Světcích v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Tehdejší majitel panství generál Alfréd Windischgrätz ji nechal postavit v letech 1858 až 1861 v novorománském a novorenesančním slohu.
Jízdárna ve Světcích na Tachovsku.
Jízdárna je opatřena krovem s takzvanou lucernou, tedy jakýmsi hranolovým světlíkem, kterým do jízdárenské haly přichází nejvíce světla.
V roce 1861, kdy byla dokončena, musela být tato pozoruhodná stavba zjevením. Jízdárna měla v suterénu kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje. V patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami.
V jízdárně bylo možno ustájit 24 koní, nabízela tak jedinečné zázemí pro koně i pro návštěvníky a jezdce.
Nejkrásnější místností je knížecí lóže, odkud byl v minulosti, stejně tak jako i dnes, jeden z nejhezčích výhledů do jízdárenské haly.
3. Hamr vyráběl i dělové koule pro vojáky císaře
Dodnes funkční Horní hamr v Dobřívě na Rokycansku je největší a nejvýznamnější technickou památkou svého druhu v ČR a jednou z posledních památek na železářství v Brdech. Nachází se pod rybníkem na Padrťském potoce.
Vodní hamr v Dobřívě na Rokycansku.
Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z roku 1901 a částečně i z pozdější doby.
Zpočátku se zde prokovávalo železo na polotovary, za třicetileté války tady kromě nářadí vyráběli i dělové koule pro císařské vojsko. Od roku 1724 sloužil hamr k výrobě hřebíkářského a cvočkařského železa. Po 2. světové válce se tu vyrábělo různé nářadí a radlice pro pluhy a to až do roku 1956.
Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají "hamernické dny".
Zřejmě právě kvůli hamru byl ve středověku vystavěn nedaleký kamenný most, dnes zvaný Švédský. Stál tu pravděpodobně již na konci 14. století.
4. Sběratel vojenské techniky má v muzeu i obří tupolev
Toto nevšední muzeum vojenských letadel a techniky je vlastně soukromou sbírkou rodiny Tarantíků. Otec Karel se synem Milošem založili Air Park v roce 1993 a stále jej vylepšují.
Air park ve Zruči u Plzně.
Svým rozsahem a kvalitou exponátů se Air Park zařadil mezi nejatraktivnější muzea techniky v České republice. Návštěvníci mají dokonce možnost nastoupit do mnoha exponátů jako jsou tanky, letadla a vrtulníky.
Jedním z nejnovějších přírůstků sbírky je sovětský letoun Tupolev Tu-104. Právě tento aeroplán létal v SSSR od roku 1959, v ČSSR byl nasazen od roku 1963. Naposledy letěl s pasažéry 25. dubna 1974.
Dalších téměř 37 let stál v Olomouci, kde sloužil jako bar. V roce 2012 ale musel ustoupit modernizaci zimního stadionu, a tak doslouží jako muzejní exponát na druhém konci republiky.
5. Podzemí Plzně - jeden z nejdelších labyrintů v Evropě
Plzeňské historické podzemí vznikalo zhruba od 13. století až do 18. století postupným propojováním dvou až třípatrových sklepů.
Plzeňské historické podzemí.
Složitý labyrint chodeb a místností, kde narazíte i na studně, patří svou délkou téměř dvaceti kilometrů k nejrozsáhlejším ve střední Evropě.
Sklepy a chodby sloužily hlavně k hospodářským a technickým účelům - jako zásobárna potravin, ukládaly se zde sudy s pivem, byly tu řemeslnické dílny.
Při prohlídkách pro veřejnost se do podzemí vstupuje z budovy Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Návštěvnický okruh je dlouhý skoro 800 metrů a jeho součástí je kromě chodeb a sklepů i historická vodárna s replikou vodního kola
6. Klášter postavený na pilotech v bažině
Cisterciácký klášter v Plasích založil roku 1144 kníže Vladislav II., současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739. Podíleli se na ní především stavitelé J. B. Mathey a J. B. Santini.
Klášter v Plasích.
Konventní budova je vystavěna na 5 100 dubových pilotech, které zpevňují zdejší bažinatý podklad. V místě, kde stojí klášter, byl totiž dříve močál. Hladinu spodní vody dodnes udržuje důmyslný vodní systém, který je příležitostně zpřístupňován veřejnosti.
Návštěvníci kláštera uvidí patnáct velkoplošných fresek, v nemocničním křídle je také expozice lékárenství. K vidění jsou zde pozdně barokní, klasicistní a secesní lékárny doplněné o dobové předměty, knihovna, pracovna opata, zimní refektář a také barokní toalety.
7. Muzeum zbraní v tajné podzemní pevnosti
Tajná podzemní pevnost na okraji Brd přes dvacet let patřila k nejstřeženějším místům v někdejším Československu. Loni ji nadšenci předělali na muzeum atomových zbraní. Návštěvníci se tady mohou přenést do doby studené války a horečného jaderného zbrojení.
Atom muzeum v Brdech.
Objekt s armádním názvem Javor 51 sloužil velmi pravděpodobně od roku 1968 do konce 80. let minulého století jako sklad sovětské jaderné munice. Ze dvanácti podobných ve východní Evropě zůstal jediný zachovalý díky poloze v uzavřeném vojenském újezdu.
Po rozpadu Československa zde Česká národní banka na čas uložila federální měnu určenou k likvidaci, ještě později tu byly uloženy ostatky německých vojáků nalezené v Ústí nad Labem, které byly posléze pohřbeny na Chebsku.
