Tolar zdůrazňuje, že nová komunikace, po které má jezdit 18 tisíc aut denně, ulehčí spodní části Karlovarské třídy, kde by mělo ubýt 13,5 tisíce aut za den, nebo sadům Pětatřicátníků, kde má počet projíždějících aut za den klesnout o 7,4 tisíce, a Klatovské třídě, kde by měly ubýt zhruba tři tisíce aut denně.
Opozice upozorňuje, že průtah přivede do centra města 2300 aut, která nyní jezdí po západním okruhu a naroste provoz ve středu krajské metropole. Připomíná, že i po slibovaném zklidnění má v dolní části Karlovarské jezdit 25 tisíc aut za den a v sadech Pětatřicátníků a po Klatovské zhruba 20 tisíc vozů denně.
Kritici průtahu tvrdí, že Plzeň je zřejmě jediným velkým městem, které chce od státu postavit nový silniční průtah, který může přinést víc škody než užitku.
Jak se zrodil záměr, že město podpoří výstavbu estakády přes nivu Mže, a umožní se tím vybudování kompletního silničního průtahu Plzní? V minulém volebním období radnice tento projekt odmítla.
Když bylo po volbách ustanoveno nové vedení města, tak nás oslovilo vedení ŘSD s návrhem, abychom tuto stavbu znovu zařadili mezi priority města, ze kterých v roce 2021 vypadla. Zástupci ŘSD doporučili předchozí rozhodnutí přehodnotit a není se čemu divit, protože komunikace má již za sebou část projekční přípravy i schvalovacího procesu a je v souladu s územním plánem města i Plzeňského kraje. Stát je připraven ji vybudovat a financovat.
Minulé vedení města se však opíralo o posudek, podle kterého Plzeň v podstatě estakádu a kompletní průtah nepotřebuje. Vy jste tedy měli jasno, že to potřebné je?
Nechali jsme si zpracovat od společnosti PUDIS (Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb), což je poměrně respektovaná organizace, analýzu dopadu estakády na dopravní situaci ve městě. Matematický model přesně simuloval, jak se na zátěži komunikací projeví, když bude průtah postaven celý včetně estakády, tedy v trase Sukova – Borská – Přemyslova – Karlovarská a porovnávala to se současným stavem a s variantou částečného průtahu bez estakády, což byla varianta podporovaná minulým vedením radnice. Jednoznačně z analýzy vyznělo, že postavení celého průtahu s estakádou bude mít největší efekt a dosáhneme jím největšího zklidnění Karlovarské třídy a Klatovské třídy.
A to je to hlavní, co si od toho slibujete?
Ano. Pro mě je zásadní zklidnit provoz na Karlovarské třídě, v sadech Pětatřicátníků a na Klatovské třídě. Je to dopravou nejzatíženější lokalita města a považuji za ostudné, v porovnání s jinými městy v zahraničí, ale i v Česku, že v Plzni stále máme tak extrémní dopravní zátěž v nejcennějších částech města těsně vedle historického centra, že nám kolem nejcennějších domů, jako je synagoga, divadlo a přímo přes náměstí T. G. Masaryka, Chodské náměstí a náměstí Míru jezdí desítky tisíc aut denně včetně těžkých nákladních. To je věc, kterou je podle mě nutné řešit, a proto si myslím, že by nebylo správné bránit státu, pokud on je připravený a ochotný vybudovat a financovat jinou tranzitní komunikaci městem.
Nicméně analýza PUDIS, o kterou se opíráte, říká, že průtah s estakádou do centra přitáhne denně až 2300 aut, která nyní jezdí po západním okruhu. Není už to samo o sobě silný argument proti vybudování průtahu?
Západní okruh se ihned po jeho otevření na dopravě v centru projevil kladně. Sčítání ukazuje, že po něm jezdí 17 až 20 tisíc aut denně, což je výborné a centru města to pomáhá. Máte pravdu, že analýza předpovídá, že zhruba 2300 aut denně by se díky průtahu vrátilo k cestě městem, ale to není žádné závratné číslo, které by smysl okruhu nějak znehodnotilo. Hlavně, jak jsem již řekl, i tato auta, která by se z obchvatu vrátila zpět do města, by nejezdila sady Pětatřicátníků a Klatovskou, ale jinudy.
Vy mluvíte o sadech Pětatřicátníků a Klatovské, ale pohlédneme-li na širší centrum města, tam se v součtu bude pohybovat aut více. Není to chyba?
Že se do oblasti, kterou povede průtah, přivede aut více, než je tam dnes, to nepopírám. Ale je to oblast podél průmyslového areálu a neobydlené říční údolí. Selský rozum mi říká, že tam bude doprava méně škodlivá než v samém centru. Klatovská třída, kde je spousta škol, obchodů, instituce, pohybují se tady kolem zastávek tisíce lidí, by měla být bezpečnější a celkově přívětivější prostor, než je nyní. Existují projekty na úpravu ulice, zmenšení prostoru pro auta, více přechodů pro chodce, cyklopruh i víc zeleně, ale nelze tyto úpravy realizovat, dokud komunikace bude silnicí I. třídy. Správce silnice ani policie to nedovolí. Nejprve je nutno státní silnici přesměrovat jinam a snížit dopravní zátěž, pak ji můžeme předělat.
Nehrozí, že po realizaci průtahu budou tisíce aut na novém průtahu i na Klatovské? A změna k lepšímu v ulicích nakonec nenastane?
To se nesmí stát. Tento jev nazývají odborníci dopravní indukce. Automobilová doprava se rozlije všude, kde pro to umožníte podmínky. Právě proto je nutné, aby se po realizaci průtahu Klatovská ihned změnila. Musí to jít v souběhu. Okamžitě po otevření průtahu udělat Klatovskou pro řidiče méně komfortní, ubrat pruhy, přidat přechody, upravit signalizační plán semaforů na křižovatkách i přechodech. Přistoupit i k režimovým omezením. Omezit třeba průjezd pro nákladní auta i snížit maximální rychlost, prostě vytvořit podmínky, aby už tudy řidiči neměli snahu projíždět a raději sami volili cestu jinudy, po průtahu nebo po okruhu.
Kritici estakády upozorňují, že poškodí Lochotínský park. Je to tak?
Tvrzení, že Lochotínský park bude estakádou zničen, je nesmysl. Části parku se ale dotkne. Na samém jeho okraji. Předpokládá se pokácení zhruba 40 stromů, navíc v lokalitě, kde stával dnes už zbořený dům a zarůstá spíš náletovými dřevinami. Estakáda bude celé údolí překlenovat vzduchem, to znamená, že zásah do zeleně nebude nijak fatální. Koneckonců projekt získal kladné stanovisko v rámci posuzování vlivu na životní prostředí.
Stojí za připomenutí, že zástupci Strany zelených, se kterými šlo vaše hnutí STAN do voleb, v minulosti plán na estakádu označili za urbanistický zločin a organizovali proti tomu záměru protesty. Zaznamenal jste už podobné reakce nyní?
Zaznamenal. Přiznávám, že ani v naší městské organizaci STAN v názoru na estakádu jednotní nejsme. Vysvětluji, argumentuji. Jen mi vadí, když musím vyvracet i vyložené lži, jako třeba tu o hrozbě zničení parku.
V minulosti byli proti novému silničnímu průtahu městem i hygienici kvůli nárůstu hluku v oblasti kolem silnice. To už je vyřešené?
Estakáda byla projektována ve třech variantách. Ta nakonec zvolená má nejmenší dopady pro okolí. Je to nakonec dvoupruhová silnice zakončená místo mimoúrovňových křižovatek klasickým křížením.
Původně se počítalo také s tím, že se kvůli průtahu budou bořit domy. To stále platí?
Ano. V Kalikově ulici a v Kotkově bude několik domů určeno k demolici. Ale nejsou to nijak cenné objekty, spíš velmi staré vybydlené domy.
Zástupci opozice vám doporučovali místo průtahu se soustředit hlavně na okružní komunikace, jako je východní okruh, kterého je hotová jen krátká část kolem Boleváku. A rozšířit západní okruh ze dvou pruhů na čtyři. Podle vás to není cesta?
Určitě to cesta je. A my rovněž výstavbu východního okruhu hodláme podporovat a už to i děláme. S ŘSD spolupracujeme na výkupech potřebných pozemků, aby tam mohlo být pokročeno do další etapy výstavby. Chceme s výkupy začít i na západním okruhu. To je sice komunikace krajská, ale chceme jako město pomoci s majetkovou přípravou, ať už by chybějící dvoupruh poté realizoval kraj nebo stát. Město samo na to peníze asi nikdy mít nebude a jsem trochu skeptik, jestli i stát bude mít tolik potřebných peněz a ochotu do Plzně tolik peněz napumpovat a oba okruhy v nějakém rozumném čase kompletně dokončit. Mně bude brzy padesát let a bojím se, že kompletního dokončení obou okruhů se nemám šanci dožít.
A zklidněné Klatovské třídy?
To doufám ano. ŘSD nám předložilo plán, že estakádu, a tím tedy celý vnitřní průtah, by mohlo uvést do provozu v roce 2033.
Na křižovatce v centru Plzně opravovali semafory (21. 8. 2023)
