Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu k návrhu akceleračních oblastí, kde by se mohly rychleji budovat větrné elektrárny. Mohou se k tomu vyjadřovat obce i kraje. Jak bude postupovat hejtmanství Plzeňského kraje?
Budou navazovat dvě projednání návrhu. Společné projednání, do kterého jsou zapojeny kromě dotčených orgánů i kraje, a pak bude pro obce a širokou veřejnost projednání 15. května v Praze.
Zhruba před rokem jsme si od ministerstva životního prostředí vyžádali návrh akceleračních oblastí. Rozloha těch v Plzeňském kraji byla v původním návrhu obrovská a měli jsme pocit, že se při vymezování nebere velký ohled na hledisko životního prostředí. Takže jsme nezávislým odborníkům zadali zpracovat studii, která by Plzeňský kraj posoudila a ukázala na místa, kde by se z hlediska menších dopadů na životní prostředí potenciálně mohly vymezit nějaké oblasti. Letos v únoru jsme zveřejnili výsledek, který bude sloužit jako oponentura pro současné návrhy, neboť některé navržené oblasti ze strany ministerstva pro místní rozvoj jsou s touto studií v rozporu.
Zničí to, co vzniká už od neolitu. Lidé z jižního Plzeňska bojují proti větrníkům |
Druhá úroveň byla, že jsme se snažili jednat s ministerstvem životního prostředí a dostali jsme se i k ministrovi. Apelovali jsme na to, aby akcelerační oblasti ještě posoudili a řekli nám, že je zmenší. Chtěli jsme, aby nám z přírodního hlediska nejvíce hodnotné oblasti, jako například oblast Šumavy, z návrhu vyjmuli, a to se nám povedlo.
Jak by to bylo v případě, kdyby chtěl větrné elektrárny někdo stavět mimo akcelerační oblasti?
Bylo by to možné, a to je druhý problém. Dnes je díky úpravě legislativy z poslední doby cesta k výstavbě i mimo akcelerační oblasti poměrně umetená. Minimálně obce by měly mít větší možnost, aby na svém území mohly takové zařízení regulovat. O tomto problému jsme rovněž na ministerstvu životního prostředí jednali. Zástupci ministerstva slíbili, že připraví úpravu zákona tak, aby byl vliv obcí na povolování projektů větrných elektráren mimo akcelerační oblasti daleko větší. Já osobně jsem chtěl, aby obce měly právo veta, což nevím, jestli se povede. Ale měla by vzniknout novela zákona, aby takové projekty procházely komplexním posouzením vlivů na životní prostředí.
Dobře. Ale nedávno byl zveřejněný návrh akceleračních oblastí a zástupci státu tvrdí, že plochu zón výrazně zmenšili. Je to tak?
Ano, zmenšila se výrazně. Ale stále máme v některých oblastech rozpory z hlediska životního prostředí, takže budeme na návrh reagovat. Budeme chtít některé lokality vypustit a další ještě zmenšit, a to v souladu s naší expertní územní studií. Domlouváme se s obcemi, které budou mít také své připomínky.
Plány na větrníky rozdělují Plzeňský kraj. Lidé protestují, projekty přibývají |
Jaká plocha akceleračních zón v aktuálním návrhu připadá na Plzeňský kraj?
V současném návrhu je na území kraje vymezeno sedm lokalit o celkové výměře zhruba 30 kilometrů čtverečních. To by umožňovalo výstavbu kolem 60 větrných elektráren, což je výrazně více, než kolik by měl Plzeňský kraj spravedlivě přispět v rámci celorepublikových závazků. Zmiňovaná expertní územní studie stanovuje, že by to mělo být tak kolem 15 až 20 větrníků, což je podle mě stále velké číslo.
Kde v regionu mají mít zóny největší rozsah?
Nejvíc těchto zón je v oblasti jižního Plzeňska. Je zde navržena nadpoloviční většina celkové výměry.
V minulosti se zástupci Plzeňského kraje k větrným elektrárnám vyjadřovali. Převládal jasně negativní postoj. Bylo slyšet i tvrzení, že pro kraj jsou nevhodné, protože v něm málo fouká. Například v případě záměru budovat větrníky v oblasti Mariánské Týnice se zdůrazňovalo riziko narušení krajinného rázu, které bývá používané proti větrným elektrárnám téměř vždy. Jak to vnímáte?
V případě větru je podstatná výška elektráren. Je velký rozdíl mezi těmi s výškou kolem sto metrů a těmi s výškou kolem dvou set metrů. S výškou intenzita větru a s tím spojený výkon elektrárny hodně rychle rostou. V případě narušení krajinného rázu u Mariánské Týnice jsme odmítavé stanovisko podporovali a podařilo se, že ani v původním návrhu zón ta oblast nebyla. Nejde však jen o hledisko krajinného rázu. Velice důležitý aspekt je i poškození biodiverzity. Některé druhy ptáků se neumí lopatkám vyhnout a u netopýrů platí to samé.
Kraj vytipoval vhodná místa pro větrníky, Bor u Tachova chce mít další |
A připouštíte, že v kraji existují nějaká místa, kde by větrné elektrárny být mohly?
Územní studie ukázala několik lokalit, kde by dopady na životní prostředí mohly být menší a kde by bylo možné výstavbu akceptovat. Důležité však je, aby s tím souhlasili místní obyvatelé. Myslím, že hledisku krajinného rázu by se mělo věnovat víc času a spolupracovat s obcemi. Nenechával bych vyhlášení zón čistě na státu, podmínil bych to souhlasem samospráv. Ale podle mě se to nepovede a stát zóny vyhlásí.
Zřejmě je to také v zájmu státu, kterému jde o značnou dotaci z EU ve výši asi devíti miliard.
Ano, jde o spoustu peněz, ale nejsou to peníze na výstavbu větrných elektráren. To se jen stát nešťastně zavázal, že pro čerpání této sumy na mnoho jiných aktivit prokáže, že vymezil akcelerační oblasti o výkonu tří gigawattů. Ale vláda mohla na přípravě akceleračních oblastí pracovat mnohem dřív a měla to dělat se souhlasem samospráv. Například na jižním Plzeňsku v Životicích proběhlo referendum, ve kterém si lidé schválili, že jim větrná elektrárna nevadí, a dodavatel jim slíbil peníze do rozpočtu obce i elektřinu pro domácnosti. Mě osobně výsledek překvapil, ale pokud si to v obcích schválí, tak ať se tam větrná elektrárna postaví.
V Siré s větrníky neuspěli, teď investoři jednají s obcemi u Zbiroha |
Není svou podstatou debata o větrných elektrárnách podobný případ jako u záměru na vybudování úložiště jaderného odpadu, který se v kraji týká oblasti Březového potoka, kde je jedna z vytipovaných lokalit? Obce se brání geologickým průzkumům i soudně. Nedávno soud jejich žalobu odmítl s odůvodněním, že se jedná o projekt, na kterém je výrazný zájem státu. A v zájmu státu je zřejmě i rozvoj alternativních zdrojů energie. Zdá se, že pokud by záleželo na obcích, nebude úložiště jaderného odpadu ani hodně velká část větrných elektráren, které by v Česku mohly být.
Nespojoval bych úložiště jaderného odpadu a větrné elektrárny. Budování úložiště by představovalo velkou zátěž pro okolí a vhodných lokalit je málo. Ale i v tomto případě si myslím, že by stát nabídl dotčeným lidem nějakou satisfakci nebo náhradní plnění, některé obce by bylo možné přesvědčit. Něco obdobného by mohlo platit i u větrných elektráren, aby se zmírnil odpor lidí.
Zdá se, že v poslední době odpor proti větrným elektrárnám slábne, protože přibývá obcí, které jim nebrání. Kromě Životic se jednalo například o Kozolupy nebo Semněvice na Domažlicku. Máte pocit, že se větrníky pomalu stávají přijatelnější?
Se zveřejněním návrhu akceleračních oblastí si troufnu říci, že odpor spíše roste. V poslední době mě kontaktuje zvýšené množství převážně odpůrců těchto zařízení. Chápu, že větrníky někde být musí. Má to logiku z hlediska bezfosilní výroby elektrické energie. Nicméně můj názor je, že se projekty musí projednat s obcemi a je třeba získat jejich souhlas.
