Nadčasové plzeňské interiéry, které navrhl slavný architekt Adolf Loos, upadly na dlouhá léta v zapomnění. Donedávna nebyly známé ani osudy majitelů bytů či domů židovského původu, z nichž se mnozí stali obětí holokaustu. Většina velkorysých prostor, které v minulosti sloužily jako učebny, fotoateliér, kanceláře či zázemí protektorátního Úřadu práce, se naštěstí podařilo zachránit.
Moderní prostory se staly turistickým magnetem a ročně do nich zavítají tisíce lidí. Na výjimečná díla architekta Adolfa Loose, od jehož narození uplynulo 10. prosince 150 let, nejdříve upozornila kunsthistorička Věra Běhalová. Už v 60. letech minulého století nechala interiéry zapsat na seznam památek. První velké opravy nastaly až po sametové revoluci. Podíleli se na nich potomci přeživších, město i Plzeňský kraj.
Semlerovi utekli v předvečer války
Zájemci se v současnosti mohou podívat do Brummelova domu, bytů Krausových a Voglových, příležitostně také do dalších míst. V budoucnu na ně opět čekají prohlídky Semlerovy rezidence, která aktuálně prochází kompletní rekonstrukcí.
Z Plzně Semlerovi utekli v předvečer vypuknutí druhé světové války. Rodina podnikatele s židovskými kořeny už svůj majetek nikdy nedostala zpátky. Unikátní prostory teď dostávají svou prvorepublikovou tvář. V interiéru pracují desítky restaurátorů a řemeslníků, jimž na dálku radí syn původního majitele Will Semler.
Adolf Loos
|
Když prchali před nacisty, bylo Willovi patnáct let. Zážitky ze životě v Plzni, o emigraci i začátcích v Austrálii, kde se rodina usadila, však sepsal až v roce 2006. Nejenom tyto zápisky, ale také fotky, dopisy či audiozáznamy jsou inspirací pro současnou kompletní rekonstrukci Semlerovy rezidence na Klatovské třídě.
„Pamatuje si řadu věcí, byť optikou patnáctiletého kluka. Pro nás je nesmírně cenné, že ví, jak co fungovalo, třeba výtah na dopravu jídla z kuchyně do jednotlivých místností. To jsou informace, které se jinak nedozvíme. A vždy k nim přidá nějakou humornou historku, kupříkladu že jejich kuchař byl tak silný, že se nemohl po schodech nahoru ani dostat,“ uvedl Petr Domanický, kurátor sbírky architektury ze Západočeské galerie v Plzni, která dům spravuje a provádí jeho obnovu.
Ten je s Willem Semlerem pravidelně v kontaktu téměř deset let. Od loňska mu posílá snímky, jak práce pokračují, a probírá s ním jednotlivé úpravy. „Přijde mi fantastické, že rodina se dokázala nad těžké události povznést, fandí nám a pomáhá. Z toho, že rezidenci dáváme zase do pořádku a ještě připomeneme jejich příběh, má radost,“ řekl odborník. Ačkoli rekonstrukce je velmi náročná, považuje ji za zázrak, který se v Plzni děje.
Naráží na problémy i kuriozity
Budova je rozdělená na dvě křídla. Západní část sloužila jako přepychový byt. V interiéru se nachází loosovský raumplan, což je zjednodušeně řečeno kaskádovité rozvrstvení místností. Srdcem se stala obývací hala s dřevěnými obklady, krbem a zimní zahradou, která plynule přechází do galerie s knihovnou. Restaurátoři a řemeslníci narážejí na komplikace i překvapení.
Adolf Loos obrazem |
„V hale je podlaha z makassarového ebenu. Protože byla velmi poničená a její podklad byl místy shnilý, museli zhruba dvě stě kusů rozebrat, odvézt do dílny a opravit, některé díly vyrobit úplně znovu. V kuchyni zase přemisťovali kachličky, aby alespoň dvě stěny byly kompletní. Na zbylé použijeme podobný materiál, protože původní už nejde sehnat,“ popsal Domanický.
„Ojediněle se setkáváme také s kuriozitami. I když šlo o nóbl bydlení, najdou se detaily, které byly po řemeslné stránce odfláknuté. Restaurátor například zjistil, že jídelna je sice na povrchu obložená mahagonovým dřevem, ale zezadu je vyztužená obyčejnými odřezky a jednotlivé části jsou stlučené jen hřebíkem,“ doplnil.
Protože se dobový mobiliář vůbec nedochoval, shánějí architekti buď nábytek podobný tomu, který navrhl Adolf Loos, nebo repliky. Zcela zničené jsou i některé prostory, jako třeba přijímací salonek s onyxovou příčkou, dřevěným a keramickým obkladem a plynovým krbem. „Vše chceme co nejvíce vrátit do původního stavu,“ doplnil kurátor. Značně zdevastované byly i dětské pokoje nacházející se v prvním patře, z nichž vzniknou badatelna a zázemí pro výstavy.
Téměř hotové už je v domě východní křídlo s jednacím sálem pro Plzeňský kraj, návštěvnickým centrem, byty a kavárnou. První návštěvníci by se dovnitř mohli podívat na začátku roku 2022. „Když se s odstupem času dívám na fotky, jak to tady vypadalo před deseti lety, je vidět kus práce. Nic podobného se v Plzni dlouho nedělalo a asi ani dělat nebude. Je to jako oprava menšího zámku, včetně vybavení,“ myslí si kurátor sbírky architektury ze Západočeské galerie v Plzni. Projekt vyjde na zhruba 70 milionů korun, přičemž necelá polovina částky jde z evropských dotací.
Dům v plzeňské Husově ulici (27. března 2015)
28. března 2015 |
