Nejvíc bytů navržených Adolfem Loosem je kolem Klatovské třídy v Plzni. Proč zrovna zde?
Kolem hlavní Klatovské třídy je opravdu většina Loosových bytů soustředěna. Patří sem byt Otto Becka na Klatovské 12, byt v Plachého 6, což je kousek od této ulice. Třeba na adrese Klatovská 110 je Semlerova rezidence, částečně dochovaný interiér je na Klatovské 140 v bytě Lea Brummela, který je veřejnosti nepřístupný a je v soukromých rukou.
Původně totiž Klatovská byla ulice, podél které bydleli bohatí měšťané. Byl tu i palác továrníka Emila Škody, který tu bydlel až do své smrti v roce 1900. Za první republiky, kdy to byla třída Československých legií, byla srdcem města. Vedla tudy linka elektrické dráhy, bylo tu stromořadí a nádherné korzo. Výpadovka, kterou tu Plzeňané vidí dnes, vznikla až úpravou v 60. a 70. letech minulého století.
Proč právě v Plzni vznikla unikátní série třinácti bytů od Loose a jeho žáků, což je největší počet ze všech měst České republiky?
Je to tím, že rodiny spolu kamarádily nebo byly rodově propojené a reference si předávaly. Třeba Hugo Semler měl bratra Oskara a oba si nechali vytvořit byt od Loose, stejně tak Leo a Jan Brummelovi. A Beckovi a Hirschovi byli bratranci. Takže když do Plzně v roce 1907 Wilhelm Hirsch pozval přes svého kamaráda Adolfa Loose, na návštěvu se přišel podívat Otto Beck a nechal si navrhnout byt, který je dnes na Klatovské třídě v druhém podlaží nad prodejnou Plzeňských městských dopravních podniků kousek od křižovatky U Práce.
Loosovi zákazníci si tedy o jeho umu mezi sebou řekli a ústním podáním byly reference předávány dál?
Dnes, když si necháte navrhnout byt, architekt ho opustí a vy v něm bydlíte. Tehdy Loos byty používal de facto jako otevřené ateliéry. Když chtěl byt navrhnout například Hugo Semler, Loos ho vzal a ukázal mu byt pana Vogla přes ulici. Zkrátka nad byty, které navrhl, měl stále určitý dohled.
V Praze Adolf Loos navrhl dvě vily. Liší se nějak od předešlých děl, která vznikla v Plzni?
Na plzeňských Loosových interiérech je důležitý jejich počet. Navíc nápad postavit nejznámější Müllerovu vilu v Praze vznikl také v Plzni. Stavební firma Müller a Kapsa totiž sídlila na náměstí Míru v Plzni a byla pozvána k realizaci plzeňských bytů podle návrhů Adolfa Loose. Zde tedy Müller poznal Loosova génia a poté ho koncem 20. let minulého století pozval do Prahy. Müllerova vila je od A do Z postavená Loosem a je v ní využitý koncept raumplanu. Prostor zde není členěn podle podlaží, ale místnosti se prolínají v různých výškových úrovních.
V Plzni Loos navrhl raumplan ve dvoupodlažní nástavbě domu Semlerových na Klatovské 19, tento návrh však nebyl realizován. Místo toho vznikl rozlehlý byt s raumplanem na Klatovské 110, který vycházel z původního návrhu. Vzhledem k Loosovu špatnému zdraví se však projekčních prací ujal Loosův hlavní asistent, architekt Heinrich Kulka. Semlerova rezidence dnes prochází nákladnou rekonstrukcí, která už trvá několik let a blížíme se k jejímu konci, takže otevřená bude od léta. Jsem přesvědčený o tom, že nově opravený skvost přiláká do Plzně další zájemce o Loosovo dílo.
Dá se říci, že může přilákat zájemce z celého světa?
Provázím Loosovými plzeňskými díly pět let a opravdu jsem se setkal s lidmi z celého světa. Doufám, že to epidemická situace dovolí a na Semlerovu rezidenci se bude moci přijet podívat co nejvíc lidí.
Když se na Loosovo dílo podíváme, dá se říci, že byl funkcionalista?
Loos nebyl funkcionalista. Mezi Loosem a funkcionalisty je rozdíl. Ti totiž propojují vnitřní a vnější prostory, což vidíme ve vile Tugendhat v Brně, zatímco Loos zaměřil pozornost lidí dovnitř. Adolf Loos tvrdil, že zvenku nemá dům nic značit, že bohatství se ukrývá uvnitř. Zároveň jednou prohlásil úsměvnou věc, že gentleman se z okna nedívá. Funkcionalisté se navíc přikláněli k hladkým bílým stěnám, kdežto Loos je většinou něčím obložil, například zajímavými materiály nebo obkladem lakovaným výraznými barvami. Ale snažil se, aby byla vytvořena geometrická souměrnost jednotlivých místností. Inspiroval se i pozdní viktoriánskou Anglií, později přecházel k lehčím asijským motivům, což je k vidění v bytě doktora Josefa Vogla. Loos byl předchůdcem funkcionalismu, funkcionalisté na Loose navázali, byť v trochu jiných formách.
Jak byty navrhoval?
Nebyl architekt, jak ho dnes známe. Byl spíše filosofem architektury, který měl kolem sebe své spolupracovníky. Ti podle jeho návrhů díla rozkreslovali. Významný byl třeba již zmíněný Heinrich Kulka, který emigroval do Austrálie a vily podobné těm z Prahy či Plzně vznikaly ještě v 50. letech 20. století třeba v Melbourne či v Perthu. Důležitý byl i Bořivoj Kriegerbeck z firmy Müller a Kapsa, který také Loosovy návrhy rozkresloval a dokončoval.
Víme, jak a kde Adolf Loos zemřel?
Zemřel v roce 1933 v sanatoriu Kalksburg u Vídně. Slyšel jsem několik verzí, na co zemřel, ale nejvíce zdrojů tvrdí, že to byla série několika mrtvic. Loos se celý život potýkal s jedním zdravotním problémem - ve věku 18 let se nakazil syfilidou. Kvůli tomu byl neplodný, navíc ke konci života byl velmi těžce sluchově znevýhodněn. Když se podíváme na jeho nadživotní fotografii, která je umístěna v Bendově ulici v bytě Viléma a Gertrudy Krausových, Loos na ní má v ruce hadičku, což je prapůvodní naslouchadlo.
Řemeslníci vracejí půvab Semlerově rezidenci (11. 10. 2019)
12. října 2019 |
Majitelé plzeňských bytů navržených Adolfem Loosem měli často velmi smutný osud. Bylo by možné přiblížit alespoň jeden, ten rodiny Semlerových?
Protože majitelé bytů navržených Loosem byli vesměs lidé židovského původu, utekli před nacisty do emigrace nebo skončili v německých koncentračních táborech a už se nevrátili. To byl případ paní Krausové a jejích dvou dětí. Zemřeli v německých koncentračních táborech v Polsku.
Emigrací se s nacisty vypořádali Semlerovi, kteří si nechali navrhnout byt na Klatovské 19. V roce 1939 Hugo Semler se ženou Helenou a dvěma syny – Hanušem a Petrem – utíkají do zahraničí. Rodina Semlerova už se nevrátila. Bylo to pravděpodobně proto, že jejich syn Hanuš byl během druhé světové války palubní technik v osádce bombardéru B-24 Liberator u 311. československé bombardovací perutě britského královského letectva. Byl to jeden z hrdinů z Anglie, kteří za komunistického režimu často končili ve vězení. Byl jedním z těch, o kterých Winston Churchill řekl, že nikdy v dějinách lidských konfliktů nevděčilo tolik lidí za tak mnoho tak malé hrstce. Paradoxně v roce 1941 budovu Semlerových zabralo velitelství německé posádky wehrmachtu.
Vrátili se někteří majitelé Loosových bytů po válce do Plzně?
Vrátila se rodina Brummelova, která bydlela v Husově 58. Zůstali tam až do smrti. Byt po roce 1989 získal v restituci jejich synovec Michal Brummel, který bydlí trvale v Praze. Je to jediný dům, který má dodnes návaznost na rodinu původních majitelů. Probíhají tam pravidelné prohlídky. Jiné je to třeba ve Vídni, kde je také mnoho bytů navržených Adolfem Loosem. Byty jsou ale často v držení původních majitelů či potomků, zatímco v Plzni se za minulého režimu znárodnily a došlo k jejich devastaci. To se začalo napravovat až po roce 1989.
Které byty navržené Loosem tedy dnes lidé mohou v Plzni s průvodcem, jako jste vy, navštívit?
Městská příspěvková organizace Plzeň TURISMUS pořádá pravidelné komentované prohlídky a má v nabídce dvě trvalé trasy, na které se lidé vydávají každý pátek a sobotu po celý rok. Patří sem byt Brummelových v Husově ulici 58, který je netradičně situován do továrního prostředí na dohled od Škodovky. Je zajímavý tím, že je opraven do své původní podoby, protože se takřka celý dochoval. Loos tam vytvořil jak fasádu, tak interiér. Je to nejcennější Loosovo dílo v Plzni.
Druhá trasa zahrnuje byt doktora Vogla na adrese Klatovská 12 a byt inženýra Viléma Krause v Bendově 10. Třetí trasa vede do Semlerovy rezidence a obnovena bude opět po již zmíněné rekonstrukci už toto léto. Čtvrtá, příležitostná trasa vede do dosud nerekonstruovaných interiérů, a to do bytu rodiny Huga Semlera na Klatovské 19 a apartmánu Richarda Hirsche v Plachého 6.
Dům v plzeňské Husově ulici (27. 3. 2015)
28. března 2015 |
