Problémová škola v Plzni | foto: iDNES.cz, iDNES.cz

Škola je odkladištěm problémových dětí, tvrdí odborníci. Ředitelka to odmítá

  • 144
Šestnáctá základní škola v centru Plzně je zařízení, kde převažují romské a problémové děti. Jeho ředitelka odmítá, že by škola sloužila jako odkladiště takových žáků. Odborníci ji ale považují za typický příklad segregace. Školu by zrušili a děti rozmístili do jiných zařízení.

Společnost Tady a teď dlouhodobě pracuje se sociálně vyloučenými lidmi. Věnuje se klukům a holkám, kteří mají potíže s učením. Rodiče jim s probíranou látkou neporadí, sami jí totiž nerozumějí.

Zaměstnanci i dobrovolníci organizace chodí za klienty přímo domů. Aktuálně pomáhají třiceti žákům ze 16. ZŠ.

„Úroveň výuky je nízká. Nemyslím tím kvalitu samotných kantorů, ale výsledky dětí v porovnání s ostatními školami. Škola je v nesmírně těžké situaci a učit tady musí být náročné,“ uvedl ředitel Tady a teď Miroslav Gažák.

Doučování považuje sice za dobrý, ale nedostačující nástroj. Podle jeho názoru je potřeba věc řešit systémově.

„Zařízení už si nemůže samo pomoct. Dokud zřizovatel nebo politická reprezentace situaci za problém neoznačí, nelze očekávat změnu k lepšímu,“ doplnil Gažák.

S uvedeným souhlasí kolega z další plzeňské sociální služby, jenž si nepřál být jmenován, ale redakce jeho totožnost zná.

„Nemluvíme o kvalitě učitelů, ale o systému, který bohužel vznikl. Okolní školy už si zvykly, že pokud se objeví problémový žák, Rom nebo cizinec, automaticky ho posílají sem. Jednak tady mají volnou kapacitu, jednak je výuka pomalejší. Je velká šance, že se jedinec chytí,“ nastínil.

Kdy je škola segregovaná

  •  Má-li více než 50 % romských žáků.
  •  V Plzeňském kraji je sedm vzdělávacích zařízení s odhadovaným třetinovým a vyšším podílem romských žáků. Celkově jde o 582 dětí. Informace vycházejí z výzkumu, který provádělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v roce 2017/2018.
  • V pěti zařízeních tvoří Romové více než polovinu žáků (z toho v jednom případě 75 % a v druhém dokonce 90 %. Jde ovšem o malé školy, do každé chodí zhruba 30 dětí).

Roli hraje i fakt, že se škola nachází v Resslově ulici nedaleko centra města a je blízko sociálním bytům a ubytovnám. Odborník tvrdí, že dětem vůbec neprospívá, pokud zůstávají v takovém prostředí.

„Šance na zlepšení je mizivá, když se pohybují mezi kamarády, kteří jsou stejně jako oni společensky vyloučení,“ upozornil. Segregace je podle něj natolik silná, že by doporučil zařízení zrušit a žáky rovnoměrně umístit jinam.

Podle poslední zveřejněné výroční zprávy chodilo v roce 2016/2017 do této školy na 350 žáků. Zhruba čtvrtinu tvořili cizinci. Nejčastěji to byli Slováci, Vietnamci a Rumuni.

Od září do června odtud odešlo 56 chlapců a děvčat a 61 jich přišlo. Integrovaných žáků, tedy dětí s vývojovými poruchami učení, chování, sociálně znevýhodněných, s lehkým mozkovým postižením a dalších, bylo 39.

Z 31 deváťáků jich 12 už nepokračovalo ve studiu. Jedenáct ukončilo vzdělání v nižším ročníku. Počet zameškaných hodin celkem přesáhl 3,5 tisíce.

Ředitelka 16. ZŠ Eva Peisarová odmítá, že by se u nich vyskytovalo větší množství romských či problémových žáků.

„Nemůžeme posuzovat postavení rodiny ve společnosti. Není to naše právo,“ zdůraznila. Výchovná poradkyně Ivana Vočadlová dodala, že nikoho nehodnotí podle barvy pleti či způsobu bydlení.

„Ostatně Romové tady vůbec žádní nejsou. Všichni mají českou národnost,“ podotkla. Za segregované zařízení se jednoznačně nepovažují.

Peisarová i Vočadlová rovněž rozporují nižší kvalitu výuky. „Rozhodně není horší. Možná jsme vstřícnější a máme mateřský přístup. Dětem se snažíme pomoci a práci děláme srdcem. Doučujeme je, věnujeme se jim ve volném čase,“ sdělila výchovná poradkyně.

Ta tvrdí, že prostředí je zde stejné jako na jiných školách. Pro některé žáky je podle ní setrvání na 16. ZŠ dokonce přínosnější. „Jinde se pak stávají terčem šikany, takže se k nám vracejí,“ konstatovala.

Za velkou migrací stojí podle obou oslovených kantorek především časté stěhování rodičů za prací či lepším bydlením. Vysoký podíl absolventů, kteří už dál nestudují nebo ani nedojdou do posledního ročníku, byl výjimečný.

„Přišlo k nám osm Vietnamců, kteří měli velkou jazykovou bariéru. Nakonec předčasně odešli, proto číslo tak vyskočilo,“ zdůvodnila Vočadlová. Loni už to bylo pět žáků z třiadvaceti, kteří nikam nenastoupili. Dalších pět zase odešlo v nižším ročníku.

Počty dětí, které loni nepokračovaly ve studiu, se podle šéfky školského odboru plzeňského magistrátu Dagmar Škubalové zásadně neliší od ostatních škol. Některé lokality jsou na tom z hlediska statistických údajů ještě hůře.

Stav na 16. ZŠ nepovažuje zřizovatel za nestandardní. „Jsme rádi, že tady školu máme. V minulosti ji prověřovala inspekce a v souvislosti se segregací žádné nedostatky neshledala,“ řekla.

Citovaná výroční zpráva se však výslovně o žácích z romských rodin, kteří mají potíže s výukou, zmiňuje. Informuje o jejich častých absencích i nespolupráci rodičů, kteří své potomky nepodporují v učení a plnění úkolů.

16. Základní škola v Plzni v Resslově ulici

25. října 2018