Výstava se zaměřuje na čtyři země: Nepál, Tibet, Bhútán a Indii. Lidé se zde mohou projít atraktivní faunou i flórou, navštívit tropický prales s živými hady, gekony a želvami či zažít džungli ukrývající tygra.
"Vstupte do chrámu, kláštera či hinduistického ašramu. Meditujte v buddhistické gompě a mystické svatyni s duchovní knihovnou. Polijte pro štěstí sloního boha Ganešu, odstraňovače překážek," láká Rudolf Švaříček z pořádající CK Livingstone, který je zároveň autorem výstavy, a přidává další možné zážitky.
Návštěvníci si budou moct roztočit obří modlitební mlýn i barevné duchovní mlýnky, prozkoumat tibetské domky s projekcí, vystoupit do lezeckého base kempu s horolezci na mačkách a cepínech nebo nasát odér nomádského stanu z jačích chlupů.
Chybět nebude ani procházka pestrou indickou tržnicí s pekařem, zubařem, zelinářem i holičem.
Švaříček navštívil poprvé Himálaj v roce 1990, od té doby tam pravidelně jezdí. Už čtvrt století. "Každá ta cesta je jiná, něčím zvláštní, unikátní a jedinečná. Z Himálaje se stala obrovská láska, láska na celý život. Je to něco, co je ve mně," přibližuje Švaříček.
Co jej uchvátilo, je to, že se tu jakoby zastavil čas. "S člověkem to zamává. Myslím, že je to moc těch krásných hor, ale i úžasných domorodců. Prostředí člověka jakoby zpomalí a přesune do jiného světa," zamýšlí se Rudolf Švaříček, kterému je z himálajských zemí nejbližší Bhútán.
"To je pro mě poslední Šangri-la, země, kde se všichni smějí. Země, která si v sobě konzervuje pohodu, klid, smích a lásku," líčí cestovatel.
Na výstavě jsou k vidění stovky velkoplošných fotografií z jeho putování, ale i zajímavé exponáty a dokumenty ze zemí pod magickým Himálajem, které nashromáždil.
Rozmístěné jsou tu různé druhy zbraní a oblečení, obrovské nádoby či náboženské předměty, velké loutky, ale také hudební nástroje, mimo jiné i bubínky nga z lidských lebek a kostí.
K vidění jsou i nosítka bohyně Kumári, jediné živé bohyně žijící v Nepálu. Bohyní je vždy jen do doby, kdy přijde první menstruace, pak ztrácí toto privilegium a nahradí ji další mladší a krásnější. Její noha se nesmí dotknout země, je pořád nesena na nosítkách.
Výstava měla premiéru v Bratislavě v roce 2009, kde ji otvíral sám Dalajláma. Od té doby ji mohli zhlédnout lidé v Brně, Zlíně, Ostravě i Olomouci.
Podle Švaříčka je výstava určena všem věkovým kategoriím, lidem nabízí především prožitek.
U jednotlivých exponátů nejsou popisky, informace jsou uvedeny vždy na větších tabulích v každé části výstavy. Všechny věci jsou originály, jenom zvířata jsou výpůjčky ze zoologických zahrad. Dokonce i vrata, dveře či okna vystavených staveb jsou dovezená z dotyčných zemí.
Šangri-la bude ke zhlédnutí v Plzni do února příštího roku, do té doby chystá bohatý doprovodný program. Mimo jiné se tu představí také indická umělkyně Papia Ghoshal, se svými obrazy malovanými menstruační krví a mužským spermatem. Podrobnosti o výstavě Šangri-la najdete na internetových stránkách zde.
