Podle bohatých zkušeností Miloše Zemana jsou děti daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě.

Podle bohatých zkušeností Miloše Zemana jsou děti daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Handicapované děti brzdí ostatní, řekl Zeman. Výmysl, tvrdí učitelé

  • 29
Když Miloš Zeman prohlásil, že handicapované děti by se měly vzdělávat v praktických školách a do běžných tříd nepatří, rozčílil odborníky i rodiče dětí s handicapem. Tvrdí, že jeho výroky jsou urážlivé a především nepravdivé.

Vypadá to jako logická úvaha. Když budou ve třídě dva postižení žáci, ostatní na to doplatí.

„Mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla,“ řekl prezident Miloš Zeman ve středu v Brandýse nad Orlicí.

Důkazem opaku jeho tvrzení jsou školy v Pardubickém kraji, které mají s výukou handicapovaných dětí v běžných třídách zkušenosti.

Jednou z nich je základní škola Polabiny I, kterou navštěvuje i třináctiletý Ken s postižením autismu druhého stupně. Ve třídě je s ním asistentka, Ken má úlevy na tělocvik a hudební výchovu, ale jinak zvládá výuku ve zcela běžném tempu, jak potvrdila i jeho matka.

„Jsem naštvaná a vadí mi, že se prezident vyjadřuje k něčemu, o čem nic neví. Jdu si občas sednout do třídy a vidím, že začlenění prospívá i ostatním dětem, naučí se totiž chovat k někomu, kdo je jiný než ony,“ uvedla Kenova matka Hana Packard Haas.

Třída se takových žáků naopak ráda ujme Její slova potvrzuje i zástupkyně ředitele na základní škole Polabiny I Jana Lokvencová, kam třináctiletý Ken chodí. „Nemáme s těmito dětmi vůbec žádný problém. Do našich tříd chodí několik autistů, měli jsme tady i vozíčkáře, žáky nevidomé nebo neslyšící. To, co o těchto dětech řekl prezident, není pravda, děti je nijak nešikanují, ale naopak třída se jich ujme a žáci si tak zvykají, že s těmito lidmi budou jednou běžně žít ve společnosti,“ řekla Lokvencová, která je pověřená vedením školy.

Zpomalení kolony za určitých podmínek nehrozí

Reagovala tak na další prezidentovo vyjádření, že postižené děti jsou v běžných třídách šikanované a cítí se mnohém lépe ve vyloučených kolektivech. Oslovení odborníci říkají, že z laického hlediska by mohlo začlenění postižených do běžných tříd vypadat jako komplikace pro celou výuku, které odnesou i „zdravé“ děti.

Co řekl Miloš Zeman v Brandýse nad Orlicí?

„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro obě skupiny. Není to žádný rasismus ani preference nějaké etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě.“ „Z hlediska duševní pohody je daleko lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi inkluze nelíbí a jsem proti ní.“ „Když jsou děti takzvaně integrovány, tak jsou samozřejmě obětí určitého pohrdání, šikany. Hrozně miluju multikulturalismus, který si vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole nebo do ní nakoukli jen na půl hodiny.“

„Mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla.“ Miloš Zeman, prezident republiky

Jenže to je právě podle odborníků nesmysl. Když učitel dostane podmínky, má méně dětí ve třídě, případně asistenty, žádné „zpomalení kolony“ nehrozí.

„Když někdo podezírá učitele, že nechá všechny děti jet tempem toho nejpomalejšího, tak projevuje hrubou nedůvěru v tuto profesi,“ řekla ředitelka Základní školy Svitavy Lačnov Radka Renzová.

Problém podle ní je někde jinde: politici inkluzi (tedy výuku všech dětí pohromadě, ale zároveň s individuálním přístupem) nepodporují, přestože se v praxi osvědčila. „Bohužel o tom je schopno mluvit jen pár zasvěcených a rodič, který má postižené dítě,“ řekla.

Další překážkou může být fakt, že začlenění netrvá jeden den. „Škola nás přijala, aniž by na to byla připravena, ale po pěti letech docházky do školy mohu říct, že to učitelé zvládli výborně,“ dodala Hana Packard Haas.

,