Je dost dobře možné, že vyčleněných 30 milionů korun na opravu Zelené brány nakonec radním Pardubic stačit nebude.
Zelená bránaBrána zvaná dříve též jako Pražská, měřící 59 metrů, je s renesančním předbraním jediným významným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století v Pardubicích. Do dnešní podoby byla přestavěna po požáru města roku 1538 za vlády Jana z Pernštejna. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která jí kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou. Z jejího ochozu dohlíželi na bezpečnost ve městě ponocní (hlásní) a po jistou dobu (do třicetileté války) také trubači (pozounéři), kteří mj. svým uměním bavili občanstvo. Nejoblíbenější trubači dokázali nahospodařit i slušný majetek. Z věže se také ohlašoval čas a zvláště „policejní hodina,“ kdy se mělo zavřít v šenkovních domech: za časů Viléma z Pernštejna to bylo ve 20 hodin. V 18. století se zase z ochozu věže ozývaly na konci dne písně k oslavě sv. Floriána, ochránce před požárem, nějaký čas prý také k oslavě patrona města, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Roku 1760 byly na věž instalovány hodiny. Do začátku 20. století měla omítku. |
Po pouhém postavení lešení je totiž podle odborníků zřejmé, že brána na tom není nijak dobře.
„Obnova památky je na svém začátku, zatím dokončujeme průzkumy zdiva. První poznatky však potvrzují projektovou dokumentaci, Zelená brána je v havarijním stavu,“ řekla vedoucí střediska památek divize pozemních staveb ze společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice Petra Fučíková, podle které se však až na jaře ukáže plný rozsah poškození Zelené brány.
„Spáry se mají vyčistit do pěti až sedmi centimetrů. Tam se nám odhalí, kolik prvků je uvolněných. Je tam vápenná malta, kterou tam budeme dávat znovu. Splňuje pevnostní požadavky i podmínky památkářů,“ řekla Fučíková.
Firma si převzala městskou dominantu loni na konci listopadu. Už jen obestavět památku lešením prý nebylo snadné. Potíž byla v tom, že památka je obklopena historickými domy.
„Řešíme ukotvení lešení, lešenáři ho nemohou zakotvit do brány, kde jim to přijde nejsnazší. Musí se to volit tak, aby vrtali do spáry a aby nepoškodili kameny,“ řekla Fučíková.
A právě kameny, ze kterých je brána postavena, budou pro dělníky představovat největší zádrhel. „Dochází k jejich uvolňování. V době výstavby byl zvolen ne úplně vhodný typ kamene, není kvádrový, ale jsou to valounky. Když je poškozené spárování, dochází k jejich vydrolování. Kdyby to bylo kvádrové zdivo, bude držet, ale valounové zdivo se vylupuje ven,“ řekla Fučíková.
Trhliny v bráně způsobily i dopravní zpomalovače
Na degradaci zdiva mají vliv cykly počasí, mráz, slunce, déšť, vítr. Statice památky nepomohly ani dopravní zpomalovače, které jeden čas byly u přilehlé silnice. Způsobily v bráně trhliny. „Dopad dynamiky retardérů na památky je patrný vždy,“ řekla Fučíková a možná tím změní plány radních, kteří by rádi retardér mezi třídu Míru a bránu opět instalovali.
Na opravu Zelené brány má společnost dva roky. Zakázku má udělat za 30 milionů korun. Například omítku může firma dělat, až bude tepleji, od deseti stupňů Celsia výše. „V zimě se nemohou dělat mokré procesy, ale může se dělat sešívání objektu. Věž vykazuje trhliny. Řeší se to například výztuží. Do spár se dá nerezová šroubovice, ta se zafixuje a nedovolí se dál trhlině posouvat,“ dodala Fučíková.
Zelená brána zůstane neomítnutá, byť dlouhou dobu omítku měla. Lidé v referendu v roce 2021 upřednostnili neomítnuté zdivo. Omítnutí nemá od roku 1912, kdy ji město nechalo v duchu historického purismu odstranit. Referenda o Zelené bráně se zúčastnilo 48,4 procent oprávněných voličů a hned 72,5 procenta z nich se vyslovilo pro zachování kamenného zdiva.
„Rekonstrukce bude zahrnovat přespárování kamenné zdi s výměnou poškozených kamenů za obdobné nové, opravu omítek a úpravu oken v interiéru brány. Dále dojde k doplnění ochrany před holuby nad ciferníkem hodin, oplechování říms a výměně hlavic sloupků cimbuří za nové kamenné. Plánovaná je i kompletní úprava prostoru předbraní, včetně výměny dřevěných konstrukcí,“ uvedl náměstek primátora Jan Hrabal z ANO, který byl jedním z hlavních iniciátorů zmíněného referenda.
„Jsem rád, že tak vysokému počtu lidí není lhostejné, jak bude vypadat jedna z dominant města v příštích desítkách a možná stovkách let,“ komentoval výsledek hlasování v říjnu 2021 Jan Hrabal.